Jak udělat zahradu v zimě přitažlivější

Jinovatka a poprašek sněhu sice vypadá romanticky, ale ne nadlouho. Naštěstí existují možnosti, které přitáhnou pohledy i do zahrady bez květů a listů.

Neživé součásti zahrady 

Nejprve zmapujte na zahradě vše neživé, tzn. zahradní domek nebo kůlnu, dřevník, všechny zpevněné plochy, cesty a jejich vinutí, plot atp. Ač jde o různé prvky, dohromady by měly vyznívat harmonicky, být v souladu. Všechny by měly primárně vycházet ze stylu, v jakém je postavený obytný dům. Na zahradě používejte vždy maximálně tři různé materiály, větší množství už působí chaoticky. Klasikou je dřevo, kámen, beton, případně kov.

Ořezané trvalky a keře

Pro zahradu atraktivní i v zimě je důležitá také její struktura a textura zvolených rostlin.

Stálezelené i opadavé rostliny 

Dobře založená zahrada se prý pozná až v zimě. Tehdy se totiž ukáže v celé své “nahotě” a odhalí vše, co dosud skrývaly listy. Kostry a tvary stromů, jejich vzájemné proporce, rozložení korun, poměr stálezelených rostlin k opadavým, trvalek k letničkám... 

Nejjednodušším způsobem, jak do bílé zahrady dostat barvu, jsou stálezelené rostliny, nejčastěji dřeviny. Může jít o jehličnany, ale i listnaté druhy s pevnými a tvarově často zajímavými listy (bobkovišeň, rododendron, kalina vrásčitolistá, zimostráz, břečťan...). Uplatnit se mohou jako solitéry, v živých plotech, dělicích stěnách nebo v podobě živých soch. Dobře se vyjímají i v nádobách promyšleně rozmístěných po zahradě a u domu. Kromě zelených listů hleďte také na celkový vzhled, tvar a barvu kmene a větví.

Vřes v květináči

Divy dokáže i pár velkých nádob osázených barevně přitažlivými rostlinami.

Exploze barevných plodů 

Co si budeme ale namlouvat, zelená je sice lepší než samotná bílá, ale stále to není ono. Dejte proto větší prostor okrasným plodům. Na bílém pozadí způsobí poprask zejména červené bobule a malvice. Některé plody přitom mohou být jedlé, jiné jedovaté či poživatelné jen pro ptáky. Zahradu probudí k životu ale všechny. Možností jsou třeba okrasná jablíčka, šípky planých i šlechtěných růží, dřišťálky, plody cesmíny nebo hlohyně.

Časně kvetoucí dřeviny 

Barvou mohou hýřit ale také výhony některých keřů či stromů – uváděné jsou zvláště žluté, oranžové či červené větve svíd a vrb. Konkrétně vrby mohou poutat pozornost i tvarem svých převislých nebo kroucených větví. Atraktivně vypadají i okrasné traviny, toho času svázané proti vymrznutí do snopů, nebo odkvetlé květy trvalek, jako například řebříčků, bělotrnů nebo rozchodníků. 

Středobodem zahrady se však stanou pozdně či raně kvetoucí dřeviny. Není jich mnoho a bývají nenáročné. Některé kvetou už začátkem zimy a pozor – když nemrzne, tak voní. Ve výsadbách se používají jako solitéry, obvykle do předzahrádek nebo ke vstupu do domu.  

 

Predplatne