Setím a vysazováním zeleniny začíná nová zahrádkářská sezona. Myslete přitom na dobré načasování: příliš časně vyseté rostliny trpí nedostatkem světla, zpoždění zase zbytečně oddaluje sklizeň.
I když se nový záhon s jahodami zakládá obvykle koncem léta, můžete ho založit i na jaře. Je ovšem potřeba s tím začít včas, protože nejde jen o výsadbu sazenic.
Batátům se někdy říká sladké brambory, což je trochu zavádějící označení. Batáty jsou mnohem teplomilnější rostliny, které se do Evropy dostaly z Ameriky ještě před bramborami. Stejně jako brambory je ale můžete na zahradě pěstovat.
Čistec hlíznatý patří do stejné čeledi jako máta nebo levandule, ale nepěstuje se kvůli květům, listům nebo vůni, nýbrž kvůli jedlým zaškrcovaných hlízkám, které vyrůstají na konci podzemních oddenků.
Pěstování mrkve je poměrně jednoduché. Ideální je sice podzimní výsev, kvůli vyplavení inhibičních látek ze semen, sít ji ale můžete i na jaře. Stačí jen vědět, jak si zajistit kvalitní úrodu.
Spěchat se – většinou – nevyplácí. U zimovzdorných druhů zeleniny to platí dvojnásob: teprve nízké teploty jim totiž dodají tu správnou chuť a aroma. Ochutnejte a přesvědčíte se.
Základní pravidla kompostování jsou známá. Méně se toho ví o nastartování rozkladných procesů, urychlovačích zrání a jiných přísadách nebo třeba o optimální vlhkosti kompostovaného materiálu. Na nejzásadnější otázky jsme se pokusili odpovědět.
Kompost je na zahradě nepostradatelný. Dodává rostlinám živiny, zlepšuje strukturu půdy, podporuje půdní život a zvyšuje úrodnost. Aby byl ale kvalitní, je nutné vědět, co je možné kompostovat, a hlavně jakým způsobem.
V zahradě vznikají po celý rok rostlinné zbytky. Jedná se vlastně o jinou podobu odebraných živin, a bylo by proto krátkozraké vyhodit je do bioodpadu. Mnohem prozíravější je vrátit živiny v podobě kompostu zpět do zahrady.
Mohutné kulaté plody dýní se vracejí na zahrady a mohou mít tolik podob, že není snadné si z nich vybrat. Vypěstovat je naopak není nic těžkého, stačí dodržet několik zásad a včas rozeznat zralost.
