Katrán přímořský se dříve pěstoval jako užitková zelenina a dnes se do zahrad pomalu vrací. Přestože je ale vytrvalý a nenáročný, jeho využití v českých kuchyních je minimální, což je škoda – je totiž považován za lahůdku.

Jihoamerický šťavel hlíznatý, zvaný krátce oka, pochází z Peru, ale daří se mu i v našich podmínkách. Jeho stonkové podzemní hlízy dorůstající síly prstu se tepelně upravují a konzumují.

Rebarbora sice není ovoce, ale její kyselé řapíky se nejčastěji konzumují v podobě kompotů nebo na koláčích. Poradíme vám, jak ji pěstovat a bezpečně sklízet s ohledem na rostoucí obsah kyseliny šťavelové.

Cukrový hrášek mají rádi malí i velcí. Když ho vysejete během dubna, budete moci lahodné lusky sklízet už v červnu. Pro začátečníky jsme připravili jednoduchý návod.

Ředkvičky jsou oblíbená zelenina, jejíž předností je krátké vegetační období. Od výsevu po sklizeň jim podle odrůdy postačí 21 až 40 dnů, a proto je můžete opakovaně vysévat během celé sezony.

Hlízy brambor se vysazují na záhony v poslední dubnové dekádě. Kromě správné přípravy půdy je proto nezbytné sadbové brambory včas na výsadbu připravit, tzn. narašit, předklíčit nebo zakořenit.

Setím a vysazováním zeleniny začíná nová zahrádkářská sezona. Myslete přitom na dobré načasování: příliš časně vyseté rostliny trpí nedostatkem světla, zpoždění zase zbytečně oddaluje sklizeň.

I když se nový záhon s jahodami zakládá obvykle koncem léta, můžete ho založit i na jaře. Je ovšem potřeba s tím začít včas, protože nejde jen o výsadbu sazenic.

Batátům se někdy říká sladké brambory, což je trochu zavádějící označení. Batáty jsou mnohem teplomilnější rostliny, které se do Evropy dostaly z Ameriky ještě před bramborami. Stejně jako brambory je ale můžete na zahradě pěstovat.

Čistec hlíznatý patří do stejné čeledi jako máta nebo levandule, ale nepěstuje se kvůli květům, listům nebo vůni, nýbrž kvůli jedlým zaškrcovaných hlízkám, které vyrůstají na konci podzemních oddenků.