Sníh může lámat větve sloupovitých jehličnanů, které jste zapomněli na podzim svázat, ale i chránit před mrazem nebo zavlažovat.
Lehký prašan vs. těžký mokrý sníh
Nejlepší je pro zahradu suchý a lehký prašan vytvářející lehký pokryv, který nic nezlomí. Je vzdušný, a vytváří tak izolační vrstvu, která chrání rostliny před nízkými teplotami. Už 10 cm vysoká sněhová pokrývka sníží mráz o 5 °C, tzn. že pod vrstvou nad půl metru přežijí rostliny i mrazy kolem –30 °C.
Sníh, který vzniká při nulových teplotách, je však už více vlhký, těžší a lepí se. Časem slehává, zvláště při teplotních výkyvech, kdy opakovaně taje a opět tuhne. Takový sníh už nepropouští vzduch k zasněženým rostlinám a na povrchu mívá pevnou krustu. Tu je pak dobré narušit nářadím, nejlépe motyčkou.
Teplo bude i pod odklizeným sněhem
Zahradu můžete zásobovat (a de facto „zateplovat“) i sněhem odklizeným ze dvorku nebo z chodníku, ovšem jen v případě, že je nesolený. Nahrnutí sněhu (v přiměřeném množství) prospěje trvalkám a keřům, a to i jehličnatým. Lehký a suchý sníh můžete navézt i na trávník, zbytečně po něm ale nešlapejte. Každý sníh však časem slehne, proto to s množstvím nepřehánějte.
Sníh naopak raději nedávejte k okrasným travám. Nemají rády přemokření, chraňte je proto spíše chvojím nebo listím. Sněhovou vrstvu navíc neocení ani jahodníky. Ostatní ovocné plodiny, jako jsou maliníky, ostružiníky, rybízy nebo angrešty, budou ale za dodatečný sníh vděčné. To samé platí pro stromy, jen pozor na hlodavce, kterým teplo pod sněhem rovněž prospívá.
Využijte vláhu ze sněhové nadílky
Navezený sníh se může při postupném tání také vsakovat do půdy, a vláha tak zůstane na zahradě. Maximum vody se ale vsákne jen do zrytých záhonů nebo zkypřené půdy. Na utužených plochách se voda z tání neudrží a odteče, stejně jako na svahu. Na něm může navíc způsobit půdní erozi. Řešením je podzimní zrytí do hrubých brázd kolmých na svah. Vláhu ze sněhu je možné využít i ve skleníku.
K zadržení sněhu, potažmo vláhy na příliš větrné zahradě využívají někteří zahrádkáři různé bariéry postavené proti směru převládajících větrů. Může jít o bambusové rohože, dřevěné desky apod. Dlouhodobě je praktické vysadit ve směru větrů živý plot.
