REKLAMA
REKLAMA

Plot z větví jako biotop pro drobné živočichy

REKLAMA
REKLAMA

Po řezu stromů a keřů zůstává v zahradě ležet spousta větví. Pokud nepotřebujete štěpku a chcete si ušetřit práci s drtičem zahradního odpadu, jiné zpracování větví či jejich odvoz na obecní skládku nebo do kompostárny, využijte je jinak. S pomocí jednoduché konstrukce můžete objemný zahradní odpad naskládat tak, aby vytvořil oplocení, které bude současně přirozeným útočištěm drobných živočichů. Plotem můžete zakrýt i rušivé místo v zahradě.

Víte, který materiál vybrat pro zpevněné plochy?

Jak postavit živý plot z mrtvého dřeva

Jako inspirace vám může posloužit náš návod. Kromě větví z prořezu nebo jiného mrtvého dřeva budete potřebovat jen pevné dřevěné sloupky (ideálně impregnovanou kulatinu) a kutilské nářadí.

Základní konstrukce plotu

Plot se bude skládat ze dvou souběžných řad protistojných sloupků, mezi něž navršíte větve z prořezu. Podle množství větví si proto nejdříve stanovte šířku plotu (doporučuje se zhruba 50 cm) a zatlučte proti sobě první dva dřevěné sloupky. Tuto “šířkovou” vzdálenostdodržujte i u dalšíchprotilehlých sloupků. Od množství větví se odvíjí také délka plotu – ten však není nutné ukončovat, protože v jeho stavbě můžete pokračovat po další prořezávce.

Dalším důležitým rozměrem je “délková” vzdálenost mezi jednotlivými dvojicemi sloupků, která závisí především na délce větví. Důležité je, aby větve, které budete mezi sloupky vršit, nevypadávaly z konstrukceoptimální vzdálenost sloupků se proto pohybuje mezi 50 až 75 cm.

Jak připravit na zimu stálezelené listnaté keře

Zatloukání dřevěných sloupků

K zatloukání sloupků do země se nejvíce hodí palice nebo těžké kladivo. Sloupky zatlučte do hloubky alespoň 30 cm, lépe 50 cm (kvůli stabilitě plotu). Aby se sloupky na horní straně neroztřepily, položte na ně při zatloukání dřevěný hranol. Jakmile vztyčíte dvě souběžné řady sloupků, máte základní konstrukci plotu hotovou. Její výška záleží na vás a (opět) na množství větví. V případě, že máte na zahradě zvlněný terén, neměřte výšku sloupků odspoda, ale vezměte si na pomoc vodováhu. Řezné plochy začistěte a můžete je i ošetřit nátěrem kvůli delší trvanlivosti.

Které druhy letniček se samovolně přesévají

Vyplnění prostoru mezi sloupky

plň plotu mohou tvořit silné i tenké větve, prořez z uplynulé zimy, uschlé stonky trvalek, stébla mohutnějších trav nebo suché výhony břečťanu. Zkrátka všechno, co se vejde. Při zakládání plotu naskládané větve sešlapujte, aby byl plot co nejhustější. Při pozdějším plnění (např. po další prořezávce) vršte větve už bez přílišného stlačování, abyste neohrozili zvířata, která už mezi větvemi plotu našla domov. Příliš vyčnívající větve zkraťte pákovými nůžkami, tenčí větve, které trčí do stran, zapleťte dovnitř konstrukce, aby nepřekážely třeba při sečení trávníku.

Dvouletky: nezapomeňte je na podzim včas vysadit

Zabydlení plotu a jeho rozpad

Díky rozkladné činnosti hmyzu a jeho larev, svinek, stínek a dalších drobných pomocníků, kteří se v dolních partiích nového plotu rychle zabydlí, navršený materiál plotu postupně tlí, rozpadá se a postupně se sesedá. Tím vzniká prostor pro další náplň. Hrubá struktura ze silných větví ale zůstává zachována a slouží jako úkryt pro ježky, slepýše, ropuchy nebo jiné žáby a rejsky. Budete-li mít štěstí, zahnízdí na jaře ve vašem živém mrtvém plotu střízlíci a červenky. A pokud dřevěné sloupky za pár let uhnijí, stačí je vyměnit za nové.

Dá se pohodlně žít na 20 m2? My víme, že ano!

REKLAMA
REKLAMA

 

Predplatne

 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA