Svída a dřín: dvě rostliny v jednom rodě

Bohatý rod dřín (Cornus) vznikl sloučením rodů svída (Swida), dřínovec (Cynoxylon), dřínovka (Dendrobenthamia) a dříneček(Chamaepericlymenum) a v současnosti zahrnuje deset podrodů. V češtině se však pro některé rostliny, zejména pro svídy, stále používá původní pojmenování.

Jak se v nich vyznat 

Hlavními zástupci rodu jsou svídy, pro něž jsou typické bílé a černomodré plody. Významné zastoupení mají ale i dříny, které poznáte podle červených plodů. Dělí se na podrody bez zvětšených listenů pod květy a podrody s okrasnými listeny, které se dále člení na bylinné a květnaté. Dříny i svídy se pěstují převážně jako okrasné dřeviny, které vyniknou samostatně i ve skupinách.

Proč je pěstovat 

Všichni zástupci rodu dřín jsou odolní jak vůči mrazu, tak horku. Podle odrůdy mohou zahradu oživit pestrými listy, květy, resp. listeny a barevnou kůrou. Nemají zvláštní nároky na pěstování, jen svídy potřebují k vytvoření nových barevných výhonů každoroční řez. Vysazují se do trvalkových záhonů jako výplňová zeleň, do volně rostoucích živých plotů i jako solitéry. Aby však vynikly, potřebují kolem sebe dostatek prostoru. Které si vybrat?

Květnaté dříny 

Pro květnaté dříny jsou charakteristické velké a na rozdíl od vlastních květů barevně výrazné listeny. K nejčastěji pěstovaným druhům patří dřín japonský (C. kousa) a dřín květnatý (C. florida). Jednotlivé odrůdy se liší tvarem a barvou listenů, dobou kvetení nebo panašovanými listy. Bylinné dříny, kanadský (C. canadensis) a švédský (C. seucica) se pěstují málo.

Keřovité svídy 

Ze svíd se nejčastěji vysazuje svída bílá (C. alba), svída krvavá (C. sanguinea) a svída výběžkatá (C. sericea). Svídy vynikají zvláště barevně nápadnými větvemi, které zazáří především v zimě. Některé odrůdy ozvláštní navíc odlišně zbarvené nebo panašované listy. Stromovité svídy zastupuje svída střídavolistá (C. alternifolia). 

Domácí jedlý dřín 

Plody našeho dřínu obecného (C. mas), který patří do podrodu bez zvětšených listenů, se označují jako dřínky a jsou jedlé. Chutnají sladkokysele až trpce a obsahují vitamin C. Jedí se syrové, ale častěji se zavařují nebo se z nich připravují džemy.

 

Predplatne