Jak ochránit dřeviny před jarními mrazy

Letošní zima byla opravdu teplá, a i ve vyšších polohách proběhla téměř bez sněhové nadílky. Naopak časné jaro se uvedlo sněhovými přeháňkami a teplotami hluboko pod bodem mrazu. Ochranná opatření choulostivějších dřevin před poměrně silnými jarními mrazy se týkají hlavně těch stálezelených a cizokrajných, resp. teplomilných. Chladné jaro je ale náročné i pro domácí dřeviny s hladkou kůrou. 

Teplota, ale i vlhkost vzduchu 

V pletivech zmíněných dřevin začíná přes den, kdy teplota stoupá poměrně vysoko, 
proudit míza. Stávají se tak citlivější k častým nočním mrazíkům, které je mohou poškodit 
a oslabit. Výrazné výkyvy teplot totiž způsobují v pletivech rostlin napětí, které může vést k jejich popraskání a následné infekci. 

Síla mrazu závisí ovšem i na vzdušné vlhkosti. Pokud je nižší, dřeviny zvládnou i silnější mráz. V případě vyšší vlhkosti ale k poškození může dojít už při teplotě –2 až –3 °C. Rostliny, kte jsou námrazou zasaženy silněji, pak během vegetace snáz podléhají chorobám a škůdcům. 

Které dřeviny na jaře chránit 

„Mezi choulostivější dřeviny, které se často pěstují i v soukromých zahradách, patří například stálezelené aukuby, magnólie nebo rododendrony. Z jehličnatých dřevin se to týká cedrů, například cedru himálajského. K exotičtějším druhům ohroženým 
za časného jara mrazy patří lagerstroemie, s nimiž se v zahradách setkáváme 
až v poslední době, nebo kamélie,“ říká kurátor Tomáš Vencálek, který v Botanické zahradě hl. m. Prahy pečuje o rozsáhlou sbírku dřevin mírného pásma. 

Péči ale v tomto období vyžadují i další dřeviny ze zahrad. Mrazy mohou poškodit již nyní rašící růže, v ohrožení jsou také dřeviny s hladkou kůrou, mezi něž se řadí například javory a buky. „Mírnou zimu tyto rostliny snášely samozřejmě dobře, některé druhy dokonce vykvetly 
i o něco dříve než obvykle. Kritický je však nynější průběh počasí, kdy přes den svítí slunce a v noci mrzne,“ vysvětluje kurátor. 

Konkrétní ochranná opatření 

Prevencí je podle Vencálka vhodná výsadba. Už při výběru místa pro choulostivé dřeviny se vyhněte mrazovým kotlinám a návětrným stranám. Vhodná je výsadba na severní či východní expozici, kde za teplého a slunečného jarního odpoledne nehrozí přehřívání kmene a listů. K ochraně menších dřevin je možné použít také zabalení do stínicí tkaniny,” popisuje opatření. 

Při pěstování meruněk a broskvoní, zvláště v jejich sadech, se v noci k ochraně citlivých stromů používají svíce nebo zakuřovadla. „Zahrádkáři mohou v případě menších ploch použít zmíněnou stínovku. Pokud by podle předpovědi měly denní teploty stoupat vysoko nad 10 °C a v noci naopak hrozí mráz, je vhodné už za dne přes dřeviny přehodit připravenou stínovku 
nebo třeba staré záclony. Rašící růže se doporučuje nakrýt například chvojím,“ radí kurátor. 

Ošetření proti následné chloróze 

Mnoho dřevin zasažených mrazíky trpí na začátku vegetace chlorózou vyznačující se žloutnutím listů. Po odeznění mrazíků se proto určitě vyplatí aplikace hnojiva obsahujícího zejména hořčík a železo. Rostlinám tím pomůžete se s oslabením lépe vyrovnat, doporučuje Tomáš Vencálek. 

V souvislosti s jarními mrazy je také dobré už na podzim myslet na přihnojení dřevin draselnými hnojivy, která podpoří vyzrávání pletiv. Takto ošetřené dřeviny jsou pak mnohem odolnější.

 

Predplatne