Než hodíte dřevěná polena do krbu nebo kamen, měla by jejich vlhkost klesnout pod 20 %. Topení tak bude ekologičtější a sníží se i riziko zanesení komínu.
Podlaha v určité výšce nad zemí, umístění ve volném prostoru, zastřešení s přesahem a snadná dostupnost – to je ideální místo k prosychání palivové dřeva.
Foto: Shutterstock
Jak velký dřevník si pořídit
Rozměry skladovacího prostoru snadno vypočítáte podle spotřeby dřeva. Pro občasné zatopení v krbu na chalupě stačí menší přístřešek na dřevo, při celoročním topení volte uskladnění podle měsíční nebo roční spotřeby a prostorových možností. Nejčastěji prodávané přístřešky na dřevo mají objem 2–5 m3, průměrný rodinný domek přitom protopí 10–18 m3 za rok. Při větší spotřebě dřeva je tedy lepší objemnější dřevník, který nebude nutné tak často doplňovat.
Střecha, podlaha a údržba přístřešku
Kromě objemu skladovaného dřeva zohledněte i materiál dřevníku. Mezi nejoblíbenější patří dřevěné a kovové přístřešky. Ocelové s pozinkováním jsou bezúdržbové, mají dlouhou životnost a někdy i moderní vzhled. Jako střešní krytina se využívají hlavně asfaltové šindele, v nabídce najdete také levné plachtové přístřešky o objemu jen 1 m3. Jakýkoli dřevník musí být ale vždy izolovaný od zemní vlhkosti.
Nákup už vyschlého dřeva
Jestliže se nechcete dřevníkem a vysycháním dřeva zabývat, pořiďte si dřevo už patřičně vyschlé – prodává ho řada firem. Jak poznáte, že je dostatečně suché? Zkuste o sebe poklepat polínky suchými a vlhkými. Suché vydávají zvonivější zvuk. Třísky vyschlého dřeva jsou navíc pevné, tvrdé, u mokrého pružné. Proschlé dřevo při hoření navíc nekouří a nevytváří tolik sazí.
