REKLAMA
REKLAMA

Přírodní zahrada: šance pro život

REKLAMA

Prioritou přírodní zahrady je zdravá půda, původní a místní druhy či odrůdy odolných rostlin, různorodost a přirozená krása. K přednostem patří i přemíra květů a přítomnost drobných živočichů. K přeměně klasické zahrady na přírod přitom stačí málo  změnit úhel pohledu a způsob hospodaření.

VIDEO: podzimní zahrada, v níž se daří nejen rostlinám

Ten by měl být šetrný k půdě, vodě, rostlinám i živočichům. Konkrétně se jedná např. o zachytávání dešťové vody, příp. recyklaci vody použité v domácnosti, mulčování, kompostování rostlinného odpadu a prostřednictvím kompostu návrat odebraných živin zpět do půdy.

Proměna běžné zahrady v přírodní

Tři základní principy přírodních zahrad

Každá zahrada je jedinečná a má jinou podobu. To, co funguje u jednoho pěstitele, navíc nemusí fungovat u druhého. Všechny přírodní zahrady však musejí splňovat tři podmínky. 

  • Nepoužívat pesticidy, tj. insekticidy proti škůdcům, fungicidy proti houbám a herbicidy proti plevelům, a vyhnout se tak jejich reziduím v půdě, ve vodě i sklizené úrodě. Nahradit je mohou např. přípravky na bázi rostlinných olejů nebo bylinné výluhy. Možností je i biologická ochrana založená na predátorských či symbiotických vztazích mezi rostlinami a živočichy. Účinná je i podpora přirozených nepřátel škůdců. 

  • Zákaz rychle rozpustných hnojiv, které zálivka nebo dešťovka splavuje do nižších vrstev půdy. Odtud se pak hnojiva dostávají do spodní vody, kterou znečišťují, a z ní se pak přes studny vracejí zpět k lidem. 

  • Žádná rašelina, rašelinové substráty a jejich použití na zahradě. Rašelina je sice přírodního původu, ale jedná se o neobnovitelný materiál, který po vytěžení nic nenahradí (podobně jako ropu). A cílem přírodní zahrady je trvalá udržitelnost.

Přírodní zahrada malých i velkých radostí

Bez zdravé půdy nejde zdravě zahradničit

Základem přírodní zahrady je zdravá půda. Ta je výsledkem neustálé přeměny organických látek na anorganické, na níž se podílejí miliardy mikroorganismů. Nevhodné zásahy, např. v podobě dodané chemie, tyto procesy narušují a půdu poškozují. Nápomocné je naopak organické hnojení, tj. zapracování chlévského hnoje, kompostu nebo zeleného hnojení. Důležité je pro půdu také správné střídaní pěstovaných plodin, ponechání organických zbytků, stařiny nebo spadaného listí na záhonech či jejich kompostování. 

Kromě kompostérů mají smysl i ladem ponechané kouty, které poskytují útočiště různým živočichům. Do květinových záhonů se ze stejného důvodu umísťují kmeny či větší kusy mrtvého dřeva, které nejenže dobře vypadají, ale nabízejí rovněž úkryt pro užitečný hmyz. Ten pomáhá dřevo rozkládat, čímž ho zpřístupňuje žížalám, které organický materiál stahují do hlubších vrstev půdy, kde se ho ujímají i půdní mikroorganismy, jež ho definitivně rozloží.

Plot z větví jako biotop pro drobné živočichy

Každá zahrada potřebuje plán. I ta přírodní

Přírodní zahrada není čistě okrasná ani užitková. Cílem je přírodní prostor s divokými rostlinami, hmyzem, drobnými živočichy a ptactvem. Při plánování výsadby proto myslete i na to, jak podnítíte život v zahradě. Vhodně zvolené keře mohou např. ptákům nabídnout hnízdiště i plody, medonosné rostliny kvetoucí od jara do podzimu zase přilákají včely a motýly. Založit můžete také květnatou louku nebo volně rostoucí plot z původních keřů. 

Zapomenout byste neměli ani na různé hmyzí hotely, čmelíny nebo třeba úkryty pro ježky. Doporučovaným prvkem je rovněž vodní plocha, pokročilejší permakulturisté a nadšenci si mohou postavit i hadníky. 

Různorodou výsadbou je možné předcházet také chorobám a škůdcům. Vhodně zvolené rostliny se mohou podporovat v růstu, ať už zpřístupněním vzdušného dusíku nitrifikačními bakteriemi na kořenech bobovitých rostlin, nebo pomocí éterických vonných látek, které odpuzují hmyz, či jen fyzickou oporou, např. vysoké a popínavé druhy. Zapomeňte proto na nepřirozenou monokulturu a využívejte pestrých možností naší přírody.

Jak založit květnatou louku

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA