Ponechte zahradě její mrtvé dřevo. Je plné života

Nedívejte se na uschlý strom jen pohledem estéta. Odumřelý kmen nebo větve jsou součástí přírodního koloběhu a jejich přirozený rozklad pomůže k životu jiným organismům. Tam kde něco odumírá a končí, se něco nového rodí a vzniká. Tak to ve vyváženém ekosystému funguje. Pokud z něj však jeden článek vypadne, zmizí postupně i další články, které na tom prvním závisejí.

Proč zůstávají včelí domky neobydlené?

Kdo potřebuje mrtvé dřevo 

S trochou nadsázky je možné říct, že mrtvé dřevo se může stát malou botanickou a zoologickou zahradou zároveň. Potřebují jej totiž ke svému životu houby, lišejníky, mechy a krášlit je mohou i kapradiny. Suchá torza stromů využijí ptáci, veverky nebo plchové a samozřejmě hmyz, ležící dřevo včely samotářky, brouci podílející se na rozkladu dřeva, půdní organismy... 

Někteří živočichové se dřevem přímo živí, další konzumují organismy, které dřevo rozkládají a zpracovávají (houby a hmyz), a existují i tací, kteří mrtvé dřevo využívají k založení hnízda. Když se to vezme kolem a kolem jsou možná staré a mrtvé stromy pro druhovou pestrost významnější než stromy mladé a živé. (Čímž nechceme říct, abyste si porazili zdravé stromy.)

Proč nemáme rádi vosy?

Co s mrtvým dřevem na zahradě 

Chcete-li trochu pomoci přírodě na vlastní zahradě, zapomeňte na dokonalý trávník a upravené záhony. Nechte zahradu trochu zdivočet a drobní živočichové se do ní sami začnou stěhovat. Pokud máte na zahradě vykotlaný strom nebo jeho torzo, nechte ho tam. Trouchnivějící dřevo? Úžasné. Hromada větví, starý kmen, pár dřevěných špalků, pařez? To všechno je lepší než nic. Vyhraďte jim v zahradě kout. 

Nebo můžete mrtvé dřevo zakomponovat do stávajících trvalkových záhonů. Ponechte ho tam a dál se o něj nestarejte. Když necháte přírodě volnou ruku, postará se sama. Staré dřevo může být pro záhon koneckonců estetickým zpestřením.

Přípravu palivového dřeva nepodceňujte

Stojící mrtvé dřevo versus ležící 

Jakmile si ověříte, že mrtvé dřevo žije, můžete přejít k aktivní podpoře tohoto života. Nechávejte v zahradách staré stromy, pokud samozřejmě nikoho neohrožují. Když se nad tím zamyslíte, tak i na živém stromě může být mrtvé dřevo. Nechte proto mrtvé dřevo nebo “bezpečná torza” v sadech, protože poskytnou prostor pro hmyz (který se pak může podílet na opylování stromů) a nabídnou hnízdiště ptákům (kteří mohou sad zbavovat škůdců). 

Ležící mrtvé dřevo je proti stojícímu více v kontaktu s půdou. Navíc, zatímco u země může být vlhké, v horní části bude nejspíš vyschlé a osluněné... Čím více různých stanovišť vytvoříte, tím více organismů mrtvé dřevo využije. 

Zvláštní případ, takový mezistupeň mezi stojícím a ležícím mrtvým dřevem, představují pařezy. Kolem každého pařezu může vzniknout malý ekosystém a je jedno, jestli ponecháte pařez vysoký nebo ho seříznete u země. Pokud pařez přece jen musíte vykopat, ponechte ho pak volně v zahradě, protože další možností, jak podpořit biodiverzitu na vlastní zahradě, je vytvoření tzv. broukoviště.

Jak si zařídit slunný dvorek a stinné pódium v zeleni

 

Predplatne