Holou zem uvidíte v přírodě zřídkakdy, a když, tak jen nakrátko: obvykle je totiž půda pokrytá alespoň nějakou vegetací. Vyplatí se vzít si z toho na zahradě příklad – jakmile sklidíte úrodu ze zeleninových záhonů, pro které už nemáte vyhrazené další plodiny, vysejte na ně tzv. zelené hnojení. Příští rok to poznáte na kvalitě půdy i na bohatší úrodě.

Paní Ilona odmalička snila o životě v menší roubence s velkou zahradou na pěkném místě kousek od lesa. Kromě snu měla ale i velkou vůli, si svá přání splnit, a to i za cenu počátečních těžkostí. A o tom příběh téhle zahrady je: o síle jít za svými sny.

Pokud vaši zahradu sužuje sucho, máme pro vás špatnou zprávu: lepší už to asi nebude, spíš naopak. Pokud jste to tedy ještě neudělali, tak svou zahradu připravte na delší suchá období a chraňte zásoby vody v půdě.

První mečíky rozkvétají už koncem července, většina odrůd pokvete ale až během srpna. Někdy však rostliny nevykvetou vůbec. Důvodů k tomu mohou mít hned několik.

Vyvýšený záhon asi zná každý, zvlášť má-li dřevěné bednění. Jeho předchůdcem je vyklenutý či vypouklý záhon, který je sice méně pohledný, zato funkčnější. Jeho opakem je záhon hlubinný, proláklý neboli vpadlý.

Oleandr je oblíbená nádobová rostlina, kterou si můžete od června do srpna snadno namnožit řízkováním. Postup je jednoduchý. Podobně můžete množit i jiné přenosné rostliny, které na zimu přenášíte do domu, nebo vytrvalé kvetoucí keře.

Uvolněné místo v zeleninovém záhonu můžete v létě využít k výsevu ředkví. Sít můžete letní odrůdy ke sklizni na podzim nebo zimní odrůdy určené ke skladování přes zimu. V červenci se rovněž sejí japonské ředkve.

Mít pěknou zahradu úplně bez práce nejde. Ale i velké okrasné záhony trvalek je možné zvládnout s poměrně malým pracovním a časovým nasazením. Stačí používat selský rozum.

Nejjednodušší je vybírat rostliny do zahrady podle podmínek, které nabízí. Do suché půdy suchomilné, do stínu stínomilné... Jen tak se jim bude dařit. V krajních případech, můžete ale podmínky v zahradě změnit, přizpůsobit ho svým potřebám a de facto i rostlinám.

Je známo, že hloubka výsadby má vliv na zakořenění a následný růst rostlin. Pro většinu předpěstovaných rostlin platí, že by se na záhon měly vysazovat do stejné hloubky, v jaké byly předtím ve skleníku nebo v pěstebních nádobách. Rajčata jsou výjimkou. Ta sázejte záměrně hlouběji a v půdě je takzvaně utopte.