Co pěstovat v těžké půdě a jak ji vylehčit

Možností, jak se vypořádat s těžkou půdou je vícero. Kromě postupného, ale zdlouhavého zúrodňování, provzdušňování a vylehčování se nabízí i dražší zkratka s použitím těžké mechanizace a nové zeminy. 

Co znamená těžká půda 

Obecně se jako těžká či jílovitá půda označuje zemina, která z více než 50 % obsahuje jemné jílovité částice menší než 0,01 mm. Taková půda je až moc soudržná, slehlá, málo propustná, málo provzdušněná a studená. Špatně propouští vodu, takže může být podmáčená, a za sucha se na ní může tvořit tvrdý škraloup. Nelze říct, že by obsahovala málo minerálních živin, často je tomu naopak, obvykle je ale špatně uvolňuje pro rostliny. Obsah organické hmoty je v těžké půdě vždy malý, její rozklad pomalý a půdní život omezený.

Nejdříve si tedy ověřte, jak moc těžkou půdu máte. Obsah jílovitých částic budete zjišťovat těžko, proto vyzkoušejte následující. Vezměte půdu do dlaní a snažte se z ní vytvarovat váleček silný asi 1 cm. Čím delší se vám podaří vytvarovat, aniž by na povrchu popraskal, tím jílovitější máte půdu. Za silně jílovitou lze prohlásit zem, z níž se podaří vytvořený váleček stočit do kruhu (bez prasklin na povrchu).

Jak vylehčit těžkou půdu 

Důvodem, proč se snažit o vylehčení těžké půdy je její obtížná kultivace a omezený výběr rostlin, kterým těžká půda nevadí. Cílem je tudíž zvýšit propustnost půdy pro vodu i vzduch, obnovení mikrobiálního i makrobiálního půdního života a zvýšení úrodnosti. Jde o reálnou metu, její dosažení vyžaduje ovšem trpělivou práci po dobu několika let. 

Těžkou půdu je předně nutné provzdušňovat, kypřit a na zimu hluboce zrýt. Zároveň je potřeba do půdy průběžně zapracovávat křemičitý písek (ostrohranný, ne kopaný) či jemný štěrk, který se postará o její vylehčení, a organický materiál. V úvahu přichází hlavně kompost, často se využívá také hnoje, který půdu “zahřeje”. Využít můžete ale i zavadlou posečenou trávu, suché listí, kousky slámy, piliny atd. 

Ke zkvalitnění půdy přispěje i zelené hnojení, tzn. výsev některých rostlin (např. bobovitých), jejichž kořeny zem provzdušní a zelená hmota (posečená a zapracovaná ještě před rozkvětem rostlin) obohatí o organické živiny. S nastartování mikrobiálního života se pak do půdy vrátí i ten makrobiální, který ještě více podpoří její provzdušnění. (Aerobní rozkladné procesy tak v půdě definitivně převážejí nad těmi anaerobními.) 

Možné využití mechanizace 

Při postupném zkvalitňování půdy se využívá nejčastěji rýč, zvláště na malých plochách či zahradách. Na větší lze použít rotavátor, který zajistí mělčí zkypření, případně zapracování zeleného hnojení. 

Pokud se vám nechce čekat na přirozené zúrodnění půdy, můžete zvolit i onu dražší zkratku. Ta spočívá v odebrání horní vrstvy půdy (o výšce min. 30 cm, ale spíše 50 cm) těžší mechanizací a její nahrazení novou, lehčí půdou doplněnou o kompost.

 

Predplatne