škůdci

Svinky a stínky jsou na zahradě užitečné, ve sklepě však dokážou napáchat pěknou paseku. Přitom dělají stále to samé. Příroda je nastavila k likvidaci biologického materiálu, který už neroste. Na zahradách tedy likvidují odpad, ve sklepě bohužel i na zimu uložené ovoce a zeleninu.

Slimáci bývají ústředním tématem každé zahradnické sezóny. Otravní plži dokážou spořádat za jednu noc neuvěřitelné množství zeleně a množí se… jak pověstní trpaslíci. Je pochopitelné, že je v záhonech mít nechcete, ale v boji používejte co nejhumánnější zbraně. Ani slimáci si nezaslouží zbytečně trpět.

V naší přírodě se domácí druhy kněžic vyskytují přirozeně a většinou žádné větší škody nezpůsobují. Problém představují invazivní kněžice, zavlečené do střední Evropy z Asie a Afriky. Kněžice zeleninová a mramorovaná u nás nemají přirozené nepřátele a rychleji se rozmnožují. Pokud se usadí v sadu nebo ve vinohradu, vážně ohrožují nejen množství, ale i kvalitu úrody. Stačí pár jedinců, kteří se schovají mezi hrozny a báječná chuť oblíbeného moku je v ohrožení.

Pro člověka v podstatě neškodné tiplice na první pohled vypadají jako pořádně přerostlí komáři. Proto většina lidí, jakmile tiplici ve své blízkosti spatří, okamžitě popadá plácačku na hmyz a nebohou tiplici zneškodní. Přitom na rozdíl od hbitého a rychlého komára je tiplice spíše nemotorná a málokdy se stane, že před hrozbou dlaně nebo plácačky uletí.

O cuketách se často říká, že je dokáže vypěstovat úplně každý. To je pravda, jedná se o naprosto nenáročné rostliny, které většinou plodí jednu cuketu za druhou. Ale i ony někdy stávkují, nechtějí plodit, občas je trápí padlí na listech anebo jim zahnívají špičky plodů. Proč se to stává a jak proti neduhům cuket zakročit?

Slunéčko východní na první pohled vypadá jako marnivá beruška, která si pořídila pár teček navíc. Na rozdíl od našeho domácího a samozřejmě velmi užitečného slunéčka sedmitečného zdobí krovky slunéčka východního libovolný počet černých skvrn. A nejen na tečky si tahle invazivní slunéčka potrpí, mnohem větší je i jejich žravost, které bohužel často padnou za oběť i vajíčka a larvy jiných druhů hmyzu, včetně našeho slunéčka sedmitečného.

Mravenci dokážou zahrádkářům pěkně otrávit život. Jejich hemžení v záhonech bývá předzvěstí invaze mšic a i když se jí vyhnete, mravenci si staví u kořenů rostlin hnízda a leckdy si pochutnají i na tom, co byste raději snědli vy sami. Co s nimi? Dají se vypudit ze zahrady přírodně?

Vypěstovat si svoje vlastní brambory, to je snem asi každého pěstitele. Znáte snad lepší dobrotu nežli nové brambory ve slupce podávané se solí a máslem? Já tedy ne. Jenže, pokud nám bramborový porost nenapadne mandelinka, která právě v těchto dnech v bramborách řádí, tak dalším škůdcem, který nám znemožní pochutnat si na čerstvých brambůrkách je drátovec. Naštěstí ale funguje jeden zcela banální fígl, jak na tohoto škůdce vyzrát a těšit se na pořádnou úrodu brambor.

Chroustek letní je tak trochu neohrabaný brouk, který se při svém nemotorném letu často někomu připlete do cesty. Je to pěkný nešika, který do vás s klidem narazí, a to i opakovaně, což sice může člověka vylekat, ale ve skutečnosti mu nic nehrozí. Nanejvýš se brouk nepříjemně zamotá do vlasů. To trávník by se měl bát už o něco více. Při přemnožení jej zvládnou larvy chroustků úplně zničit.