Rašelina: čím ji nejlépe nahradit a proč

Zdroje rašeliny stejně jako ropy nebo uhlí nejsou nevyčerpatelné. Přesto se ročně její zásoby snižují o miliony tun a těžba je rychlejší než přirozená obnova. Nejvíce se přitom rašelina využívá v zahradnictví – přes 90 % těžby putuje právě sem. 

Ekologické dopady těžby 

Rašelina je částečně rozložený organický materiál. Vzniká v mokřinách a bažinatých oblastech, v nichž je úplný rozklad rostlin znemožněn kyselým prostředím a nepřítomností vzduchu. Rašelina tak vzniká velice pomalu, má vysoký obsah celulózy a pH 2–5. Na rašeliništích se postupně a dlouho vyvíjelo i unikátní společenství rostlin a živočichů, které ale těžba rašeliny rychle ničí. 

Při současné rychlosti těžby a obnově rašeliny zhruba milimetr za rok se může stát, že v dohledné době několika generací dojde k jejímu vytěžení. Problémem pak bude nejen neobnovitelnost rašeliny a souvisejícího biotopu, ale i ohromný objem uhlíku, který je v rašelině vázán. Vytěžením rašeliny dojde k jeho uvolnění do ovzduší, což výrazně ovlivní klimatické podmínky na zeměkouli. Je tedy používání rašeliny na zahradách opravdu nezbytné? 

K čemu se rašelina využívá 

Na zahradě se rašelina využívá kvůli nasákavosti, resp. schopnosti udržovat vlhkost a nižší potřebě závlahy. Rašelina rovněž půdu provzdušňuje a zlepšuje její strukturu. Sama sice neobsahuje žádné živiny, ale umožňuje lepší hospodaření s živinami dostupnými v půdě. Nízké pH rašeliny navíc brání rozvoji určitých bakterií a fytopatogenů. Kvůli kyselosti se přidává především k vřesům, vřesovcům, rododendronům, azalkám, borůvkám a některým orchidejím. 

Někteří zahrádkáři používají rašelinu k mulčování. Rašelina půdu ale zbytečně okyseluje a na povrchu záhonů lehce vysychá, což popírá její hlavní přednost – udržovat vláhu. 

Dostupné alternativy 

Přítomnost rašeliny může v půdě či substrátu do určité míry nahradit štěpka, piliny, dřevní vlákna nebo papír a kompost. Každý z těchto materiálů má samozřejmě jiné vlastnosti, pH a obsah živin. Zvláště pro zahradní záhony je kompost výživnější, levnější, dostupnější a také přirozenější náhradou rašeliny. Kompostování zahradního odpadu je navíc snadné, rychlé, nenákladné a ekologické. 

Do nádob určených k výsevům, předpěstování a množení se doporučuje prosátou půdu vylehčit pískem, perlitem, pro běžné pěstování vyzrálým kompostem, vermikompostem nebo listovkou. Vhodná je i půda z krtinců – je prokypřená a téměř bez semen. Pro mulčování se hodí opět kompost, posečená tráva nebo štěpka z listnatých dřevin.

 

Predplatne