Pocit soukromí a útulnost přineslo rozdělení zahrady do menších samostatných „pokojů“. Navíc má pozemek dvě výškové úrovně, jejichž hranici tvoří pískovcová zídka. Ta teď symbolicky dělí horní, užitkové patro se skleníkem a zeleninovou zahradou od nižšího, pobytového a relaxačního.
Lesní část zahrady doplnilo keřové a bylinné patro
„Zahrada v Klánovicích má jedinečnou atmosféru. Na jednom konci nás čekal krásný kus „lesa“ tvořený převážně smrky. Abychom jeho charakter co možná zachovali, zůstala tu většina vzrostlých stromů a doplnili jsme jen téměř neexistující keřové a bylinné patro, čímž místo získalo na útulnosti. Vysadili jsme sem hajní trvalky a rododendrony, brzy na jaře vykvetou čemeřice, které později vystřídají škornice, kakosty, pomněnkovce, dymnivky a další,“ říká spoluautorka zahradního návrhu Tereza Antošová. Mezi jehličnany – ale mimo stín korun a oblast kořenů – zbylo místo pro malé ohniště s posezením. Po ruce je praktický dřevník s poleny.
Užitkové zahradě dominuje pravý anglický skleník
Dominantou užitkové zahrady se stal anglický skleník, dovezený opravdu z Velké Británie. Na elegantní a praktické konstrukci je poznat, že firma Harley Botanic, která skleník montovala, má za sebou osmdesátiletou tradici. Skleník neslouží jen pro okrasu, majitelé jej hojně využívají k pěstování zeleniny i květin. Z venkovní strany ho lemují ještě dvě pařeniště. Před skleníkem je pod vzrostlým platanem posezení s jednoduchým kovovým zahradním stolem a židlemi natřenými na bílo. Tahle barva tu ostatně hraje důležitou roli...
„Naše zadání ,propojit dům se zahradou, a vytvořit místo, kde to žije, kvete a nese užitek celý rok’ bylo beze zbytku naplněno. Splnili jsme si svůj sen a žijeme ho každý den,“ říká spolumajitelka zahrady.
Foto: Atelier Flera
Bílý skleník v bíle kvetoucí zahradě
„Bílá konstrukce skleníku perfektně ladí s tématem výsadeb. Majitelka si přála bílou zahradu. A tak zadní části zahrady dominují bíle kvetoucí keře a trvalky. Na jaře v záhonech vyskočí bílé koule okrasných česneků, které rychle vystřídají bílé stožáry lupin, záplavy orlíčků, jarmanek, bílých růží, pivoněk, kakostů, kosatců, ale i na podzim kvetoucích sasanek či rozchodníků. Na oživení sem tam vykoukne růžově kvetoucí růže, šeřík či lupina a podtrhne klidnou a něžnou atmosféru,“ popisuje Tereza Antošová.
Zadní část zahrady s ambroní a dalšími dřevinami
Na podzim však jako byste se ocitli v jiné zahradě. Otěže převezmou ohnivé tóny barvících se listů stromů a keřů a zlatavá květenství okrasných trav. Dominantou je jednoznačně ambroň západní – rodinný strom, který je vzpomínkou majitele na jeho francouzské kořeny.
„Jelikož v zadní části zahrady nebylo mnoho stromů a bylo nutné vytvořit soukromí a pohledovou clonu od okolních domů, navrhli jsme vysadit velké stromy, které zajistí okamžitý efekt. Kromě ambroně tu našly domov velký platan, liliovník s listy na podzim krásně zlatými, dub bahenní, který se barví do ohnivě ruda a stálezelená borovice lesní, která skvěle provázala zahradu s blízkým lesem, kde právě tyto borovice rostou,“ vysvětluje zahradní architektka Tereza Antošová.
Terasa u domu je rozdělená do dvou úrovní
Terasa před domem byla na první pohled příliš malá. Teď je rozšířena a rozdělena na dvě úrovně: první, kratší a zastřešená, slouží na posezení u kávy nebo knížky. Leží bezprostředně před zimní zahradou, kde je obývací prostor. O tři schody níž leží druhá, rozlehlejší část, kde je prostor pro velký jídelní stůl. Další dva schody odtud vedou do zahrady – k formálnímu bazénku, inspirovanému japonským horkým pramenem onsen. Šumění vody z chrličů zpříjemňuje v létě pobyt na terase, a když se udělá opravdu horko, mohou se majitelé svlažit ve vodě. Bazének je na to dost hluboký.
A nakonec překvapení – aspoň pro návštěvníka, který se tu ocitne poprvé a uslyší zakokrhání. Teprve pak si všimne kurníku, který je možná trochu netradičně umístěn v přední části zahrady u plotu do ulice. Kolem něj se ve výběhu spokojeně popelí slepice.
