Rok se zahradním pórkem: vysévejte ho už od ledna a sklízejte celou sezonu

Pór zahradní neboli pórek je k mání čerstvý po celý rok. Svěže zelené rané odrůdy tzv. letního pórku jsou zdrojem mírně štiplavých vitaminů během léta, aromatické podzimní odrůdy se jedí od září až do konce roku a mrazuvzdorný zimní pórek se sklízí od poloviny října až do začátku března. 

Molík česnekový (Acrolepiopsis assectella)
Info ikona

Molík česnekový (Acrolepiopsis assectella) patří k největším nepřátelům všech cibulovitých rostlin. Jeho larvy se prokousávají do listů a pak je uvnitř vyžírají. Preventivní ochranu pórku nabízí hustě tkaná ochranná síť na zeleninu, kterou rostliny zakryjete hned po vysazení.

Foto: Shutterstock

Jak si můžete předpěstovat pórek

Od ledna se rychlí pór ve skleníku nebo na okenním parapetu. Od března se pak nabízí pěstování v pařeništi nebo na jiném dobře chráněném místě pod širým nebem. Pórek se zpravidla vysévá na plochá výsevní plata. Když ale zasejete vždy po dvou hranatých černých semenech do menších květináčů nebo do prohlubní ve výsevním platu (průměr 3 až 4 cm), ušetříte si pikýrování. 

Mladé rostliny těžce snášejí konkurenci. Včasným vyjednocením v pařeništi na vzdálenost 15 cm a okolím bez plevelů jim zajistíte ideální podmínky k dalšímu růstu. Optimální doba k přesazení pórku na záhon nastává, když mají mladé rostliny sílu tužky. 

Od května můžete pórek rovněž vysévat přímo do záhonů, například mezi řádky na živiny podobně náročného celeru nebo raného zelí, a rostliny vyjednotit na optimální vzdálenost, jakmile vytvoří tři až čtyři listy. 

Rez cibulová (Puccinia allii)
Info ikona

Rez cibulovou (Puccinia allii) snadno poznáte podle oranžových ložisek výtrusů. Abyste předešli riziku napadení, sázejte pórek na stejné místo nejdříve po čtyřech letech. 

Foto: Shutterstock

Půdu vylepšete kompostem a k pórku ji přihrnujte

Dobrý start zajistí pórku velká dávka kompostu zapracovaná do důkladně nakypřené půdy už při přípravě záhonu. Bio-zahrádkáři navíc přidávají každé 2 až 4 týdny do zálivky výluh z kostivalu nebo kopřiv. Místo popsaného postupu můžete do záhonu ale přihodit trochu granulovaného organického hnojiva určeného pro pěstování zeleniny a povrchově ho zapravit do půdy. 

Půdu mezi řádky kypřete motykou a později ji postupně přihrnuje k pórkům. Přihrnutí zajistí, aby rostlina vytvořila dlouhou „bílou část“ (přesněji: zdužnatělý nepravý stvol tvořený bělenými bázemi listových základů a přilehlé natě), a zároveň chrání zimní pórky před zbytečným promrzáním. Půdu je lepší přihrnovat častěji, ale jen těsně pod místo, v němž se listy odklánějí do stran, aby zem neuvízla v dlouhých listových pochvách. 

Seřezávat, nebo neseřezávat nať při výsadbě?

Od vysetí do přesazení pórku na záhon uplyne v závislosti na teplotě a světelných podmínkách 6 až 9 týdnů. Když v této době klesne teplota pod 17 °C, mohl by pórek hnát nepřiměřeně do výšky. Pro letní a podzimní sklizeň se od poloviny března vysazuje pod zahradní netkanou textilii, od dubna už mohou sazenice zůstat bez ochrany. Poslední vhodný termín pro sázení zimního pórku je konec července.

Sklizený pór
Info ikona

K vytažení pórku ze země stačí prudší trhnutí. Když pórek uchopíte příliš pevně, rozmačkáte vnější listy nebo ho přelomíte. Za sucha anebo v těžké půdě se vyplatí nejprve nakypřit okolní zeminu rycími vidlemi. Při čištění odřízněte kořeny, ale do bílé části pórku neřežte.

Foto: Shutterstock

Pórek se sází do řádků vzdálených od sebe přibližně 40 cm. Abyste získali co nejdelší vybělenou část, vysazujte sazenice do 12 až 15 cm hlubokých brázd anebo jamek a důkladně je zalijte jemným proudem vody. 

Při přesazování vynechte radikální seřezávání kořenů a natě, jaké se provádělo kdysi. Příliš dlouhé kořeny zkraťte nanejvýš tak, aby se při sázení nemusely moc ohýbat. Lehké seříznutí listů by se podle odborníků mělo provádět jen ve dvou případech. Buď když jsou poškozené kořeny a nať je třeba zredukovat, protože rostliny by bez zásahu s největší pravděpodobností nepřežily. Anebo při letní výsadbě, protože zmenšením listové plochy se sníží odpařování vody. Nať sazenic však zkracujte nanejvýš o třetinu. Slabší sazenice ponechte i v létě bez zásahu. 

Pórek roste zpočátku hodně pomalu

Pórek si dává načas. Bytnět a tvořit nepravý stvol začíná teprve dva až tři měsíce po výsevu. Světle až tmavě zelené listy se přitom stále více rozkládají do šířky. Pórek se optimálně vyvíjí při teplotách do 22 °C. Včas zasazený letní pórek lze sklízet už od července, odrůdy vysazené v květnu anebo později dosahují své konečné hmotnosti teprve na podzim, v zimě a případně až na jaře. 

Tvorbu květů vyvolají především nízké zimní teploty, ale ovlivňuje ji i délka dne. Po přezimování proto začínají jít rostliny pórku do květu. Květní stvol vyroste až do výše 1,5 metru, je tuhý a jeho růst rostlinu vyčerpá. Některé rostliny stihnou vykvést už v prvním roce. Pro sběr semen se však rozhodně nehodí, protože byste z nich nevypěstovali hodnotné rostliny. 

Pro časné pěstování vybírejte rané odrůdy

Pro časné pěstování se hodí například odrůda ’Gigante Suizo’. Je to rychle rostoucí, vzrůstná odrůda, umožňující velmi ranou sklizeň a dobře reagující na přirychlování pod fólií. Vyznačuje se dlouhou bílou částí stonku (asi 22–25 cm). Pro rychlý vývoj a vysoké výnosy je tato odrůda nejpěstovanější pro letní sklizeň, lze ji pěstovat ze sazenic i z přímých výsevů.