V polovině dubna nastává čas uskladněné hlíznaté oddenky dosny indické rozdělit a vysadit do květináčů k předpěstování. Sazenice pak budete moci na zahradu vysadit v polovině května.
Výhodou předpěstování rajčat je vlastní výběr odrůd. Můžete totiž volit z podstatně bohatšího sortimentu osiv, než kdybyste kupovali sazenice. Méně příjemná je samozřejmě nějaká ta práce navíc.
Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Většina rajčat určených pro pěstování v záhonech dozrává teprve od poloviny nebo konce července, jen několik málo odrůd vás potěší zralými plody už na počátku července.
Petúnie patří spolu s pelargoniemi k nejčastěji pěstovaným balkonovým rostlinám. Nejsnazší je pořídit si jejich sazenice, ale pokud k tomu máte podmínky, můžete si je i vysít a petúnie sami předpěstovat. Není to nic složitého.
Hlíznaté begonie mohou mít plné nebo jednoduché květy v barvě od bílé přes žlutou až po červenou. Aby vám v létě ale bohatě kvetly, musíte je už od února předpěstovat.
Dobře známá – a možná až nenápadná – zelenina má sezonu po celý rok, protože zimnímu pórku neublíží chlad ani mráz. A kdo ho teď vyseje, může sklízet bez přestávky.
První zeleninu můžete předpěstovávat už během února. Především u druhů, které pozdě nasazují květy a plody, jako artyčoky, papriky a lilek, byste neměli dlouho čekat. Ale pozor, různé druhy zeleniny preferují různou teplotu ke klíčení.
Zatímco zahrada venku stále ještě spí, doma za okny už se probouzí život. Začátek února je proto vhodný k předpěstování mnoha druhů letniček a zeleniny. Není to těžké – a pokud přece jen váháte, poradíme vám jak na to...
Lilky jsou v obchodech k dostání po většinu roku. Budete-li si je chtít vypěstovat na zahradě nebo na balkoně, můžete se těšit na letní sklizeň – ale do výsevu byste se měli pustit už v zimě.
