REKLAMA
REKLAMA

Kdy a jak vysít, předpěstovat a vysazovat zeleninu

REKLAMA

Včasný a správně provedený výsev je téměř jistou zárukou bohaté zeleninové sklizně. Za slunečného jarního počasí půda rychle vysychá a brzo je dostatečně prohřátá pro setí a výsadbu. Ideální podmínky nabízí taková půda, která se dobře drobí a je možné ji snadno rovnat hráběmi, aniž by v nich zůstávaly zaseknuté pevné hroudy.

Čas na výsev lahodného hrášku

Prokypření a hnojení půdy k výsevu 

Mladé rostlinky rychle zapustí kořeny v jemně drobtovité půdě. Proto byste měli záhony nejprve, v závislosti na kvalitě půdy, hluboko prokypřit rycími vidlemi nebo kultivátorem. Přitom do půdy zapracujte i trochu vyzrálého kompostu. Pro základní hnojení postačí 2–3 litry na metr čtvereční plochy záhonu. Brukvovité a další druhy zeleniny náročné na přísun živin budou vděčné, když před hlavní fází růstu dostanou jednu mimořádnou dávku rohovinové moučky anebo rychle rozpustného hnojiva určeného pro hnojení zeleniny. 

Přímý výsev na venkovní záhon 

V březnu je možné ven vysévat petržel, špenát a mrkev. U pomalu klíčících druhů, například u mrkve, se doporučuje vysít jako pomocné orientační body i semena ředkviček. V dubnu se seje cibule, hrášek, ředkvička, řepa a nadále i mrkev a petržel, v květnu cuketa, fazol a okurka.

Jak postavit a čím naplnit zvýšený záhon

Klíční rostliny předpěstované zeleniny
Info ikona

Zeleninu může předpěstovat ve skleníku i doma za oknem. Využívají se k tomu různé typy sadbovačů, rašelinových květináčků, ale i kelímky od jogurtů nebo třeba roličky od toaletního papíru.

Foto: Shutterstock

Z praktických důvodů se výsev na záhon provádí do přímých řádků, protože usnadňují péči o zeleninu i pletí plevele. Do doby, než vzejdou první klíčky rostlin, vybavte záhony cedulkami s informacemi o zaseté plodině. Ideální vzdálenost semen při výsevu udávají obvykle informace na sáčku. Počítejte také s tím, že uspořádání do řádků vzdálených alespoň na šířku dlaně vám usnadní pletí.

Přednosti předpěstované sadby 

Kromě výsevů přímo do půdy si ale můžete zeleninu předpěstovat (doma za oknem, ve skleníku, v pařeništi) a na venkovní záhon vysadit až sazenice. Předpěstované sazenice vám zaručí minimálně o dva až tři týdny časnější sklizeň. Navíc ušetříte za nakup sadby a můžete si vybrat z většího množství odrůd. 

V únoru se k předpěstování na teplém a světlém místě vysévá paprika a celer, v březnu brokolice, raný kedluben, květák, rajče a salát. Pokud se rozhodnete pro nákup jarní sadby, všímejte si především toho, zda mají rostlinky kompaktní vzhled a dobře prokořeněný kořenový bal.

Jak zacházet s výsevními páskami a disky

Záhony osázené různými druhy zeleniny
Info ikona

Při výsevech a výsadbách zeleniny dodržujte osevní postup. Jen tak se vyvarujete vyčerpání půdy a zvýšenému výskytu některých chorob a škůdců.

Foto: Shutterstock

Pikýrování (přepichování) rostlin 

Výsev určený k předpěstování sadby se provádí do plochých pěstebních nádob. Jakmile předpěstovávané rostlinky zelenin vzejdou, ty nejsilnější z nich se pikýrují (často se říká, že se přepichují) do jednotlivých květináčků, sadbovačů nebo kelímků. Důležité je, aby mezi rostlinami byly rozestupy alespoň 5 cm. 

Při pikýrování berte a držte rostliny za list, ne za stonek, který se snadno zlomí. Rostliny se zlomeným stonkem už dál neporostou. Při oddělování rostlin a jejich přesazování si pomozte pikýrovacím kolíkem nebo třeba tužkou. Praktické je přesazovat rostliny rovnou do rašelinových květináčků, které se později vysazují na záhon i s rostlinou a v půdě se rozloží.

Roubovaná zelenina více vydrží a více plodí

Otužování sazenic před přesazením ven 

Sazenice zhýčkané příjemnou teplotou na okenním parapetu je s blížícím se termínem venkovní výsadby (u teplomilné zeleniny po ledových mužích) nutné postupně zvykat na venkovní podmínky dostatečným větráním. Tácy s květináčky nebo pěstební nádoby můžete také vynést přes den na chráněné místo v zahradě. Otužování probíhá nejlépe za vlídného počasí se zataženou oblohou

Otužované saláty, celer a pórek po vysazení rychle rostou a bez problémů zakoření i citlivá plodová zelenina. Především zelenina a bylinky s velkými měkkými listy, jako jsou okurky, cukety a bazalka, by si měly postupně a zvolna zvykat i na slunce. Na náhlou změnu stanoviště jinak zareagují hnědými spáleninami na listech, které způsobí sluneční paprsky.

Ochrana mladých rostlin sítěmi 

Před nečekaným ochlazením může venkovní výsevy a sadbu ochránit napnutá netkaná textilie nebo ochranná síť s drobnými oky, která zamezí rovněž náletu škůdců zeleniny, jako je třeba pochmutnatka mrkvová, bělásek zelný nebo mšice. 

Hustou síť je praktické položit a upevnit na okrajích záhonu hned po výsevu. U některých zelenin může zůstat na záhonu až do sklizně, u jiných se za čas odstraňuje – u hlávkových salátů dva až tři týdny před sklizní, u mrkve při kořenech silných jako tužka.

Střídání plodin v zeleninové zahrádce

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA