Většina lidí si spojuje letničky s náročnou výsadbou i následnou péčí. Existují ale postupy, s nimiž je celý proces jednodušší a na záhon plný letniček vynaložíte jen minimální úsilí.

Mnoho lidí žije v domnění, že k výsevům zeleniny je předurčeno jen jaro a v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.

I velká ředkvička je stále ředkvička a ne ředkev. Jde o dvě příbuzné a podobné zeleniny, které mají hodně společného, ale v mnohém se také liší. A platí to i pro jejich pěstování.

Mrkev a kořenovou petržel, ale třeba i pastinák nebo naťovou petrželku, je lepší vysévat na podzim. Cílem je úspora jarní práce, minimum škůdců a vyplavení inhibičních látek ze semen.

Pomineme-li rostliny, které se samy přesévají, nastává po odkvětu letniček a dvouletek čas na sběr jejich semen. Některá počkají do jara, jiná můžete hned vysít. Možností jsou také semínkové koule.

Hledáte-li odolnou a nenáročnou letničku, která vypadá dobře na záhoně i ve váze, je černucha jasnou volbou.

Ne každá brokolice se hodí pro opakovanou sklizeň, ale u výnosných odrůd se po uříznutí hlavní růžice průběžně zakládají nové růžičky v paždí listů.

Díky trendu „zelených balkonů“ se do popředí zájmu opět dostávají drobné a velice lahodné měsíční jahody. Proč je pěstovat?

Kdo má lupinu na zahradě, nedá na ni dopustit. Ochránci přírody ji ale rádi nemají.

Extenzivně pěstovaná kvetoucí louka je opakem pravidelně udržovaných okrasných trávníků. Proč si ji pořídit na zahradu a jak luční porost správně založit?