Středoevropské klima se v poslední době přibližuje tomu, které známe z dovolených ve Středomoří. Přizpůsobit by se mu měl i výběr rostlin, které si zasadíte do okrasných záhonů: vyplatí se vybírat druhy, které se vyrovnají s horkem a suchem – například právě ty středomořské.

Pěstování brambor v navršeném organickém materiálu není žádnou převratnou novinkou, podobným způsobem se dříve brambory už pěstovaly. Občas ale neškodí zkušenosti předchozích generací oprášit, aby se k nim dostali i mladší a začínající zahrádkáři.

Jaro je tu a s ním i čas nově osázet květináče a truhlíky na balkoně. Zkuste pro letošek oželet tradiční pelargonie a vyzkoušejte nové kombinace. Zvláště oblíbené jsou bylinky, jejichž zeleň doplní květy jarních okrasných rostlin.

Nejlepší salát je prý vypěstovaný doma. Existuje ale tolik odrůd listových salátů, že je těžké si vybrat... Naštěstí jejich pěstování není těžké a netrvá dlouho, a proto jich můžete vyzkoušet víc.

Stává se, že ani po letech pivoňky nekvetou. Jednou z příčin může být příliš hluboká výsadba. Na vině však může být také nedostatek živin, což snadno vyřešíte přihnojením.

Hlízy jiřin se vysazují na záhon obvykle až koncem dubna, aby rašící výhony přečkaly kritické období pozdních jarních mrazíků v půdě. Platí, že čím menší jsou hlízy, tím dříve je můžete vysadit, protože vyraší později než velké hlízy, které tak mohou přízemní mrazy poškodit.

Založení trvalkového záhonu není nic těžkého. I tady ale platí, že dobrá příprava ušetří půlku práce. Promyslete a naplánujte proto vše do posledního detailu, ať se můžete pustit do výsadby.

Křehké zelené výhonky chřestu není složité vypěstovat. Trocha námahy vynaložené při zakládání záhonu se vyplatí, protože pokud se vám výsadba povede, budete chřest sklízet ještě spoustu let.

Trvalky jsou sice vytrvalé rostliny, ale nejsou natrvalo. Existují však dlouhověké druhy trvalek, a pak ty, s nimž se musíte rozloučit už po pár letech. Je proto dobré vědět, které jsou které, abyste si mohli krátkověké druhy včas namnožit.

Každý okrasný záhon by se měl v ideálním případě skládat z několik skupin rostlin: výrazných solitér, doprovodných rostlin, půdopokryvných druhů a také vtroušených „pendlerů“. Roli posledních uvedených rostlin oceníte zejména v prvních letech po založení výsadby.