Víte, že rostliny dokážou vytvářet teplo?

Skutečnost, že určité rostliny umějí generovat teplo, je kupodivu už několik století známá. Poprvé ji popsal francouzský přírodovědec Jean-Baptiste Lamarck, a to u árónu italského, který se při kvetení zahříval. Brzy se přišlo na to, že zdrojem tepla jsou květy a “přitápí” si jimi také další rostliny z čeledi árónovitých, ale i z úplně jiných čeledí.

Proč se rostliny zahřívají 

Důvod, proč rostliny teplo vyrábějí, vědci pořád zkoumají. Podle jedné teorie se za vyšších teplot lépe rozptylují látky uvolňované s cílem přilákat opylovače, podle jiné teplo pomáhat vytvořit příjemné prostředí pro opylovače. Ty pak neprochladnou, zůstanou aktivní i za nižších teplot, na květech se ohřejí a pyl přenesou na další “ohřáté” květenství daného rostlinného druhu. 

Kolik tepla vyprodukuje květ 

Vědci se samozřejmě snažili vyprodukované teplo změřit. Pro porovnání ho převedli na jednotku hmotnosti ohřívaného květenství a výsledek byl ohromující. Zatímco filodendron vyrobí na gram hmotnosti 0,16 W, árón plamatý 0,4 W (pro porovnání – u myši stejný údaj činí 0,016 W, tedy méně!).

Jak výroba tepla funguje 

Pomiňme na chvilku rostliny, jejichž květy mají tvar parabolického zrcadla a teplota v jejich středu je vyšší než v okolí. Týká se to hlavně horských rostlin. Podobně jsou na tom ale i krokusy, které mají teplotu uvnitř květu o několik stupňů vyšší než v okolí. 

Soustřeďme se na zmiňované árónovité rostliny. Ty vykvétají drobnými květy uspořádanými do palice, která je obalená velkým listenem – toulcem. Při kvetení dochází (díky zvýšenému mitochondriálnímu dýchání určitých květních buněk) k uvolnění takového množství tepla, že např. uvnitř toulce středomořského drakovce obecného se teplota oproti okolí může zvýšit o více než 20 °C. Na noc se do něj tedy rádi nastěhují drobní opylovači, kteří ho následně opouštějí obalení pylem. Árón plamatý dokáže zahřát toulec sice jen o několik stupňů, ale i tak nemá o nocležníky nouzi.

 

Predplatne