Zapomněli jste zrýt záhony? Samovýsev zeleniny vám na jaře připraví nečekané překvapení
Samovýsev zeleniny: Když příroda pracuje místo vás
Pokud nemáte od podzimu dokonale zryté a pro nové výsevy připravené záhony, nemusíte zoufat. Rytí se dá sice snadno dohnat i na jaře, ale je tady i druhá možnost. Pokud se vám do rytí nechce nebo jednoduše nemáte čas, pak se nechte překvapit šikovností přírody. Samovolně vysetá zelenina dokáže na jaře potěšit zahrádkáře, kteří nechali půdu už od podzimu v klidu odpočívat. Některé druhy zeleniny se dokážou samy vysemenit, najít si ideální místo a vyrůst i bez zásahu člověka. Díky tomu bývají rostliny odolnější, méně náchylné k chorobám a lépe snášejí výkyvy počasí.
Proč jsou rostliny ze samovýsevu často silnější než ty vyseté
- Mnoho zahrádkářů má zažité, že bez pečlivě zrytých záhonů a přesně vysetých řádků se dobré úrody nedočká. Praxe ale ukazuje, že příroda si často poradí sama. Samovýsev zeleniny funguje podobně jako u okrasných květin (měsíček lékařský, černucha, krásenka, afrikán). I zelenina vykvete, vytvoří semena a ta na vhodném místě vyklíčí, jakmile nastanou ideální podmínky.
Které druhy zvládají samovýsev zeleniny nejlépe
- Listová zelenina:Hlávkový salát, rukola, polníček nebo mangold se velmi snadno vysemení, pokud je necháte vykvést. Na jaře pak často objevíte mladé rostlinky na místech, kde jste je vůbec nečekali. Rukola a polníček navíc klíčí už při nízkých jarních teplotách, a tak se úrody dočkáte velmi brzy.
- Kořenová zelenina:Mrkev, petržel nebo pastinák se mohou samovolně vysemenit zejména v teplejších oblastech. Takto vyrostlé rostliny mívají hlubší kořenový systém a lépe hospodaří s vláhou. Jen velkou úrodu rozhodně nečekejte. Bude se spíše jednat o ojedinělý výskyt.
- Bylinky:Kopr, koriandr nebo kerblík patří mezi nejspolehlivější samovýsevné rostliny vůbec. Jakmile je jednou na zahradě necháte vykvést, budou se objevovat pravidelně každý rok, bez jakékoli vaší pomoci.
- Plodová zelenina:Rajčata se často vysemení z opadaných plodů. U nejčastěji pěstovaných hybridních odrůd sice nelze zaručit zachování vzhledu ani chuti rajčat, ale samovolně vyklíčené rostliny bývají velmi silné i plodné. Pokud však pěstujete oblíbená divoká rajčata s drobnými plody, pak je jejich pěstování ze samovýsevu dokonce velmi vhodné. Podobně se může chovat i dýně nebo cuketa. Semena klíčí snadno a nové rostlinky rostou velmi bujně, ale nečekejte, že se plody budou shodovat s dýněmi či cuketami původních rostlin.
Samovýsev zeleniny z hybridů: Zahradní ruleta, která může překvapit
U samovýsevu zeleniny je dobré počítat s jednou zajímavou skutečností, vlastně drobnou nejistotou. Pokud se vysemení hybridní odrůdy (poznáte je podle toho, že na sáčku se semeny najdete u názvu odrůdy označení F1), výsledné rostliny se nemusí podobat původnímu kultivaru. Ze semen mohou vyrůst jedinci s odlišnou chutí, tvarem plodů, barvou nebo vzrůstem. Někdy jde o milé překvapení v podobě odolnějších či chutnějších rostlin, jindy o návrat k původním vlastnostem rodičovských druhů. Právě tato nepředvídatelnost ale dělá ze samovýsevu zajímavý experiment, který může obohatit vaši úrodu. Snad nejzajímavější je tato „zahradní ruleta“ u rajčat. U nich se můžete dočkat velkých překvapení, ale je dobré vždy počítat i se zklamáním.
Podívejte se do galerie, kde uvidíte, které druhy zeleniny se na zahradě nejčastěji objeví samy – a možná vás překvapí, kolik práce vám mohou ušetřit.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
