Simona Sedláčková

Lilek vejcoplodý neboli baklažán (Solanum melongena) se v našich středoevropských zahradách ještě před pár roky téměř nepěstoval, protože má velmi vysoké nároky na teplo. V posledních letech, kdy bývají letní měsíce nebývale horké, se o pěstování lilku stále více zahrádkářů pokouší s poměrně slušnou nadějí na úspěch. Dařit se mu bude nejlépe v místech, kde se daří i paprikám a rajčatům, v chladnějších oblastech raději ve skleníku nebo na zaskleném balkoně.

Anglický muškát neboli muškát královský (Pelargonium grandiflorum) bývá právem považovaný za nejkrásnější ze všech muškátů, přitom péče o něj je poměrně snadná. Stačí jen vědět, co anglickému muškátu vyhovuje. Vyniká velkými květy s něžně sametovým povrchem okvětních lístků, které doslova lákají k pohlazení. Při jejich pěstování ale myslete na to, že anglické muškáty nemají v oblibě vítr, průvan a déšť, proto je raději pěstujte buď v interiéru, doma za oknem, nebo na zastřešené terase či lodžii.

Violka rohatá (Viola cornuta) je stále tak trochu opomíjenou Popelkou mezi ostatními druhy violek či macešek, jak se jim nejčastěji říká. Přitom se jedná o půvabnou a velmi nenáročnou trvalku, která se skvěle hodí pro pěstování v truhlíku na balkonech či terasách, ale i na okrajích trvalkových záhonů nebo může rozšířit i sortiment skalniček. Vykvétá od jara do podzimu, ale klidně se do kvetení pustí i během mírnější zimy.

Kopr vonný (Anethum graveolens) patří mezi nejoblíbenější aromatické byliny našich zahrad. Tato jednoletá rostlina okouzluje svou charakteristickou kořeněnou vůní a mnohostranným využitím. Kousky kopru nesmí chybět v nakládaných okurkách, ale mnozí z nás nedají dopustit ani na tradiční koprovou omáčku či báječnou kulajdu. V neposlední řadě se kopr pěstuje i pro jeho poměrně velkou schopnost odpuzovat ze záhonů škodlivé dřepčíky i bělásky.

Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) vytváří bohaté trsy svěže zelených dutých listů, které bývají spolu s fialovými květy uspořádanými v kulovitém květenství doslova ozdobou každé bylinkové zahrádky. Tato nenáročná a často pěstovaná rostlina nejen, že dodává našemu jídlu delikátní, lehce cibulovou a pikantní chuť, ale její květy jsou také oblíbenou pastvou pro včely a další opylovače. Pojďme si představit tuto všestrannou bylinku, která je pro nás celoročně vynikajícím zdrojem vitamínu C.

Bylinky, které si můžete snadno zakoupit v každém obchodě s potravinami, mívají jen malý květináček, ve kterém se rostlinky tísní a nemají tak šanci na život delší než jen pár dnů. Dopřejte jim více prostoru, pak vám i obyčejné bylinky ze supermaketu vydrží v kuchyni či na balkoně i několik týdnů. A můžete je označit i parádní jmenovkou, která bude květináči slušet. Jednoduchou jmenovku vytvoříte snadno podle našeho videonávodu nebo podle fotografií, které najdete v galerii pod videem.

Domácí hnojiva představují levnou a dostupnou variantu, jak vypěstovat zdravou zeleninu, chutné ovoce a nádherné květiny i bez drahých komerčních hnojiv z obchodu. V každé domácnosti se najde spousta na prvních pohled odpadních surovin, které mohou rostlinám pomoci k lepšímu a zdravějšímu růstu. Využijte skořápky od vajíček, slupky od banánů, kávovou sedlinu, vodu z vařených brambor nebo obyčejný dřevěný popel.

Zmarlika čínská (Cercis chinensis) se řadí mezi poměrně pomalu rostoucí dřeviny, stromy nebo keře, které na jaře vykvétají jedněmi z nejkrásnějších květů. Půvabné, nejčastěji růžové, nafialovělé, ale i bílé květy se podobají motýlům a tím prozrazují příbuznost zmarliky s luštěninami, které se běžně pěstují na našich zahradách. Zmarlika čínská je poměrně nenáročná na pěstování, jen potřebuje hodně slunce.