Utajená botanická zahrada

Hlavní část zahrady tvoří 11 ha parkové plochy, na níž se nachází mnoho druhů historických dřevin. Kromě arboreta je v zahradě k vidění také vřesoviště, alpinum, pěstební část a provozní zahrada. Skleníkovou plochu, která je výměrou 1500 m2 srovnatelná s botanickou zahradu v Troji, ještě rozšiřují vertikální stěny pro pěstování epifytických rostlin.

Prohlížejte a nahrávejte fotky zahrad do ZahrAppky

Park i přilehlé skleníky využívá jarovská škola k praktické výuce zahradnických oborů. Škola zahradu rovněž soustavně doplňuje o sortiment dřevin, květin a tropických rostlin, které se uplatňují jak v zahradnických kompozicích, tak na zahradnickém trhu, a jejich znalost je pro studenty školy nezbytná.

Navštivte největší sbírku pivoněk u nás

Historie malešické botanické zahrady

V místě dnešní botanické zahrady se v minulosti rozkládala usedlost s ovocným sadem, zelinářskou zahradou a vinicí. Boudu pro hlídače a sklad na nářadí časem nahradil obytný dům, který roku 1889 nechal tehdejší majitel, Rudolf Egbert, přestavit na novorenesanční vilu. Ta je dnes označovaná jako zámeček, ačkoli na malešickém náměstí stojí skutečný, i když mnohem méně reprezentativní zámek. 

V roce 1920 požádal tehdejší majitel nemovitosti jednoho z nejlepších, u nás i ve světě uznávaných zahradních architektů, Františka Thomayera, aby v okolí vily vytvořil honosný park osázený vzácnými dřevinami. Z téhož období pocházejí dnes již nevyužívané skleníky umístěné ve svažitém terénu tak, aby využívaly co nejvíce denního světla. Ačkoli se z původní výsadby dochovala jen část, tehdejší uspořádání parku bylo zachováno dodnes.

Za druhé světové války vilu obsadili Němci a park byl ponechán svému osudu. Při útěku si němečtí okupanti kromě sochařské výzdoby vily odnesli bohužel i veškerou dokumentaci k parku, která je tak pravděpodobně nenávratně ztracena. Po ukončení války se do vyvlastněné vily přestěhovala z Vinohrad Zahradnická škola. V roce 1994 se z areálu stala školní botanická zahrada, která byla roku 2005 jedním ze zakládajících členů Unie botanických zahrad ČR.

Levandulové políčko v pražské botanické zahradě

Moderní skleníky v malešické botanické

Velice dobrou vizitkou zahrady bylo vždy skleníkové hospodářství a je tomu tak dodnes. V roce 2011 byl dostavěn nový skleníkový komplex, do kterého se přestěhovaly botanické sbírky ze skleníků z roku 1920. Studenti tak mají možnost využívat moderní technické a technologické vybavení skleníků, jejichž součástí je dokonce i explantátová laboratoř, ve které se seznamují s množením rostlin metodou in vitro.

Slovinské Alpinium Juliana je jako živý atlas rostlin