Rozumně navržená zahrada by neměla být pouze květinovou přehlídkou. Měla by být místem, které bude vyhledávané nejen vámi, ale i drobnými živočichy. Někdy stačí jen změnit pracovní postup, a zahradu začnou pravidelně navštěvovat včely, motýli, ptáci i ježci.
Pestřenky si zaslouží pozornost každého pěstitele. Patří totiž k významným opylovačům a jejich dravé larvy spořádají víc mšic než larvy slunéčka. Snažte se je proto na zahradě udržet.
Stejně jako vznikají hmyzí hotely, domky pro včely samotářky nebo pro motýly, objevila se na scéně i broukoviště. Populární jsou hlavně v Británii, existují ale už i u nás. Malou verzi broukoviště si můžete založit také na zahradě.
Lidé obvykle vnímají uschlé stromy nebo keře jako něco, co musí ze zahrady pryč. Jsou mrtvé, bez užitku... Opak je ale pravdou. V mrtvém dřevě to žije, jen to není na první pohled vidět. Důvodů, proč si ho na zahradě ponechat je vícero.
S teplým letním počasím přilétají i drobné nepříjemnosti: berou na sebe podobu komárů, ovádů a vos. Naštěstí existují přírodní prostředky, které následky jejich konání rychle a spolehlivě zmírní. Mnohé rostliny dokonce pomohou udržet si dotěrný hmyz daleko od těla.
Slunéčko sedmitečné se těší u většiny lidí oblibě. Děti ho mají rády kvůli veselému vzhledu, sympatie dospělých pramení z jeho užitečnosti. Berušku každý zná, ale něco bližšího o ní ví jen málokdo...
Hledáte-li mohutnější trvalku a máte na zahradě vlhčí půdu – právě jste ji našli. Jmenuje se sadec, dorůstá často až do dvou metrů a včely a motýli ji milují.
Sporýš se u nás pěstuje jako letnička nebo krátkověká trvalka. Má rád slunce, zvládá sucho, sám se přesévá – zkrátka ideální adept do trvalkových záhonů. V úvahu přicházejí tři druhy.
Poslední dobou zveřejňují média alarmující čísla týkající se poklesu hmyzu, konkrétně opylovačů. Málokdy se ale dozvíte, co proti tomu dělat. Jak tedy zajistit zahradě opylení?
