Máte sklizeň ve sklepě? Tyhle plodiny držte od sebe, jinak se vám úroda může rychle zkazit
Dáváte jablka a brambory do stejného sklepa? Právě jejich sousedství může zkrátit dobu skladování.
Tip redakce
Než začnete úrodu ukládat, vyhraďte si ve sklepě oddělená místa pro suchomilné a vlhkomilné plodiny. Pomůže i jednoduchý plán s názvy plodin a datem uložení – snáz pak poznáte, co zkontrolovat a spotřebovat jako první.
Zásady skladování rozhodují, jak dlouho úroda vydrží
Ve sklepě se po podzimní sklizni snadno sejde všechno možné – brambory, jablka, mrkev, dýně, cibule i zelí. Jenže skladovat vše dohromady není vůbec dobrý nápad a je nutno dodržovat zásady skladování. Každý druh má trochu jiné nároky na teplotu a vlhkost a některé si navzájem dokážou skladování pěkně zkrátit.
Ideální podmínky jsou různé dle druhu
U dlouhodobého skladování rozhoduje především teplota, vlhkost a proudění vzduchu. Kořenová zelenina většinou potřebuje chlad a vysokou vzdušnou vlhkost, zatímco cibule, česnek nebo dýně chtějí prostředí podstatně sušší. Ideální podmínky se v běžném domácím sklepě hledají těžko, takže se vyplatí plodiny rozdělit podle jejich nároků, ne podle toho, kolik místa je zrovna volného.
Kořenová zelenina to jistí celou zimu
Kořenová zelenina patří mezi nejvděčnější skladované plodiny, pokud jí ale dopřejeme chlad a nevysušíme ji. Mrkev, pastinák, petržel nebo červená řepa vyžadují teploty cca 0–2 °C a vlhkost 95–100 %, při dobrých podmínkách vydrží uskladnění i půl roku. Brambory preferují asi 4–10 °C podle účelu skladování, kolem 90–95 % vlhkosti a vydrží rovněž několik měsíců.
Mrkev a petržel do bedny
Mrkev nebo petržel se vyplatí ukládat do beden s vlhkým pískem či jiným vhodným vlhkým materiálem, aby kořeny neztrácely vodu. Brambory potřebují především tmu, protože na světle zelenají a vytvářejí nežádoucí glykoalkaloidy. Zeleninu před uložením nikdy neomývejte, pokud k tomu není důvod. Povrchová vlhkost a poškozená slupka mohou podpořit hnilobu.
Vše komplikuje tento plyn
Jablka patří k plodinám, které mohou při správných podmínkách přežít ve skladu dlouho. Optimální teplota je přibližně 0–4 °C a vysoká relativní vlhkost kolem 85–90 %. Největší problém představuje etylen, jediný plynný fytohormon, který nejen ovoce při zrání uvolňuje. Jablka proto nedávejte k bramborám, mrkvi nebo zelí. Etylen může podporovat klíčení brambor a u mrkve přispívat k hořknutí.
Etylen dokáže udělat ve sklepě pěknou neplechu
Stačí si zapamatovat několik jednoduchých dvojic.
Jablka a hrušky oddělit od brambor a kořenové zeleniny. Ovoce produkuje etylen, který může urychlit klíčení brambor a zhoršovat kvalitu některých kořenů.
Jablka a hrušky také držet dál od zeleniny, u níž chceme zachovat pevnost a čerstvost. Etylen může urychlit stárnutí a zhoršit kvalitu například u mrkve nebo listové zeleniny.
Cibuli a česnek nedávat těsně k ovoci. Nejde jen o etylen, oddělené skladování zároveň pomáhá zabránit přenosu pachů a případné hniloby.
Cibule a česnek chtějí něco úplně jiného
Cibule, česnek a kořenová zelenina sice všechny vypadají jako plodiny určené k uskladnění, ale jejich nároky se výrazně liší. Cibule i česnek vyžadují teplotu kolem 0–4 °C a 65–75% vlhkost. Při dobrém vyzrání a správném uskladnění mohou vydržet 6–9 měsíců. Před uložením je nechte důkladně doschnout, krček musí být suchý a zatažený.
Dýně vypadají nezničitelně, ale není tomu tak
U dýní se člověk snadno nechá zmást jejich tvrdou slupkou. Vydrží skutečně dlouho, jenže sklep s teplotou těsně nad nulou pro ně není ideální. U zimních tykví se teplota skladování podle druhu a kultivaru pohybuje zhruba kolem 10–13 °C, relativní vlhkost bývá vhodná přibližně 50–70 %.
Kam dýni uložit, aby vydržela
Dýně často patří spíš do chladnější místnosti, komory nebo suchého sklepa než do nejstudenější části kořenového sklepa. Před uložením musí být slupka vyzrálá a plody bez otlaků – malá prasklina může být začátkem velké hniloby. Pozor si dejte na teploty pod zhruba 7 °C, kdy některé druhy dýní při skladování v chladu trpí a jejich skladovatelnost se výrazně zkracuje.
Tyto druhy zpracujte co nejdříve
Ne všechno, co sklidíme na podzim, je určeno k zimnímu skladování. Letní cukety, čerstvá rajčata, papriky nebo okurky mají úplně jiné nároky a běžný studený sklep jim většinou neprospěje. Rajčata potřebují přibližně 10–13 °C a vysokou vlhkost, ale při teplotách pod zhruba 4 °C ztrácejí chuť, barvu i pevnost. Vhodně sklizené plody proto často vydrží jen několik dní až pár týdnů podle stupně zralosti.
Ani papriky a cukety nevydrží dlouho
Papriky mají optimum kolem 7–10 °C a vysoké vlhkosti a jejich skladovatelnost se pohybuje spíš v řádu týdnů. Letní cuketa je ještě méně vhodná na dlouhé skladování. Optimální teplota se pohybuje kolem 4–10 °C, ale i při dobrých podmínkách jde většinou jen o několik týdnů.
Zásady skladování začínají výběrem zdravých plodů
Před uložením každý kus prohlédněte. Otlačené, naříznuté, nahnilé nebo nemocné plody skladujte zvlášť, případně je rovnou spotřebujte. Sklep také pravidelně kontrolujte. Teplota se během podzimu a zimy mění a s ní i vlhkost, zainvestujte proto do teploměru a jednoduchého vlhkoměru.
Když každé plodině dopřejete správné podmínky a občas zkontrolujete stav zásob, může vám vlastní úroda dělat radost ještě dlouho po skončení zahradnické sezony.
Prohlédněte si v galerii zásady skladování, které pomohou uchovat úrodu déle.
O autorce:
Vystudovala zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již téměř 30 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou rodinnou realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Založila také firmu Flora Home, která dodává pokojové rostliny a pečuje o ně. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
