Teploměr ukazuje přes den dvacet, ale sazenice nerostou. Na vině bývá studená půda a chladné květnové noci

Jarní mrazíky škodí rostlinám i bez ranního mrazu

Květnové jarní mrazíky mohou být zákeřnější, než by se vám mohlo líbit. „Zmrzlí“ neznamenají jen riziko ranního mrazu. Vaše rostliny mohou už při chladných nocích kolem 5 až 8 °C přijít k úhoně. Sice nezmrznou, ale přestanou dobře růst. Po přesazení potřebují rychle zakořenit, jenže ve studené půdě nemají kořeny to správné prostředí. Sazenice pak nerostou, žloutnou nebo mají nafialovělé listy.

Studená půda zpomaluje zakořeňování sazenic

Po přesazení potřebujete, aby rostliny co nejrychleji zakořenily a aby se dobře rozrostly. Ve studené půdě ale kořeny narůstají mnohem pomaleji a sazenice se dostávají do stresu. Výsledkem jsou slabé a neduživé rostliny, slabší kořenový systém a horší odolnost vůči suchu. U některých druhů se navíc může objevit i nafialovělé zbarvení listů, které je typickou reakcí na chlad.

Jarní mrazíky bývají nebezpečné hlavně v chladné půdě

Teplé počasí ještě neznamená, že mají vaše rostliny ideální podmínky. Zatímco vzduch se na slunci rychle ohřeje třeba i nad 20 °C, půda zůstává po deštích nebo ve stínu dlouho studená. Platí to hlavně pro těžší zeminu, která se prohřívá pomaleji. Jako problémová budou hlavně místa, kde se drží chladný vzduch, například kotliny nebo otevřené záhony vystavené větru. Právě tam sazenice po výsadbě často trpí nejvíc.

Rajčata a papriky reagují na chlad mnohem citlivěji

Dobrou zprávou je, že ne každá zelenina reaguje na květnové ochlazení stejně. Chladnější noci většinou bez větších problémů zvládnou saláty, špenát, mangold nebo košťáloviny jako kedlubny či zelí. Opatrnější byste ale měli být u teplomilných druhů. Rajčata, papriky, chilli, okurky, cukety, dýně nebo lilky vysazujte raději až ve chvíli, kdy se noční teploty ustálí. Právě papriky a chilli bývají na chlad nejcitlivější a studené noci je dokážou zabrzdit na dlouhé týdny.

Kdy je půda dostatečně teplá pro výsadbu sazenic

Při rozhodování o výsadbě určitě nespoléhejte jen na datum v kalendáři. Pokud budete sledovat předpověď počasí, všímejte si hlavně nočních teplot, které by už neměly výrazně klesat. Kontrolujte také to, jestli je opravdu prohřátá půda, nejen vzduch, jak se bude chovat vítr a zda v delším časovém horizontu nehrozí silnější výkyvy počasí.

Jarní mrazíky pomůže zmírnit netkaná textilie i správná zálivka

Nejvíc vám pomůže netkaná textilie jako rychlá ochrana proti chladu a větru. Mulč pro stabilnější teplotu půdy používejte tak, aby pomáhal držet teplo, a ne aby „zamykal“ chlad. A střídmá zálivka znamená nepřemokřovat studenou půdu, ať kořeny netrpí ještě víc.

Trpělivost při výsadbě bývá v květnu často důležitější než snaha mít záhony hotové co nejdřív.

V galerii uvidíte, jak jarní mrazíky poškozují sazenice i celé zeleninové záhony.

O autorce:

Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.