Brambory můžete sázet do půdy, ale i do hromady posečené trávy, listí nebo slámy

Předností tohoto pěstování je bezpracnost a využívá se zejména v permakulturních zahradách. Stačí rozložit na danou plochu zahrady jakýkoli organický materiál a do něj hlízy sadbových brambor (ideálně už naklíčené) vysadit. Na vytvořený záhon pak můžete buď až do podzimu zapomenout, nebo na něj občas další materiál přihodit. 

Pěstování brambor v posečené trávě 

Půdu nemusíte nijak připravovat, jen na podzim navezte na hromadu posečenou trávu (raději delší než drobnou drť, dobré je i nedosušené seno nebo tráva promíchaná se slámou či listím). Materiál rozložte do požadovaného tvaru záhonu a nešetřete jím ani na výšku. Popisované jsou např. podlouhlé záhony o metrové šířce a podobné, spíš vyšší výšce (tráva se přes zimu slehne). 

Posečená tráva se v navršeném záhonu začne zahřívat, přičemž vysoké teploty ničí semena plevelů a některé z patogenů. Do jara teploty rozkládající se trávy poklesnou, ale přesto budou uvnitř záhonu vyšší než v běžné půdě, díky čemuž vysazené brambory rychleji porostou. Vlivem rozkladných procesů se z uleželé trávy navíc uvolňují nejen živiny, ale i určité plyny, které mají odpuzovat hlodavce.  

Hlízy se sázejí zhruba ve sponu 30 x 30 cm, v uvedeném záhonu o metrové šířce tedy do dvou řad. Hloubka výsadby při následném přihrnování postačí 10 cm, pokud už se záhonem nechcete až do podzimu zabývat, vysazujte do hloubky 30 až 40 cm. Vzešlé rostliny můžete přihrnout čerstvě posečenou trávou. Pokud by v sezoně došlo k rozvalení záhonu, vyplňte vzniklé mezery suchým organickým materiálem. Závlaha obvykle není nutná, ale v suchém počasí můžete záhon zalít. 

Při sklizni stačí rostlinám odstranit nať, polorozložený materiál opatrně rozhrnout a brambory sesbírat a nechat oschnout. Příznivci tohoto způsobu pěstování si pochvalují především bezpracnost, nízký výskyt plevelů a také čisté brambory. Zbylou organickou hmotu je možné po sklizni zkompostovat, nebo proložit lehkou půdou a použít třeba do vyvýšených záhonů

Pěstování brambor v listí nebo ve slámě 

Místo trávy můžete samozřejmě využít i jiný organický materiál, např. listí z loňského podzimu nebo třeba slámu. Jelikož pomalu se rozkládající listí udrží vlhkost lépe než sláma, můžete vyzkoušet i kombinaci: hlízy zasadit do listí a vše mulčovat slámou. Bohatý slámový mulč ochrání záhon před vysycháním a zároveň zabrání zelenání horních hlíz. Při pěstování pouze ve slámě je dobré myslet na poměr uhlíku a dusíku (sláma obsahuje málo dusíku) a zalévat brambory např. kopřivovou jíchou, která je na dusík bohatá. 

A výsledky? Ze zkušeností pěstitelů lze vyvodit, že pěstování v půdě je sice výnosnější (z 1 kg brambor vypěstujete cca 10 kg), ale pracnější (příprava půdy, okopávání, přihrnování, odplevelování) než v trávě nebo ve slámě, kde z kilogramu brambor sklidíte asi 6 až 8 kg (záleží na podmínkách). Pěstování v organickém materiálu je však také více nepředvídatelnější (sklidíte třeba jen 4 kg). Záleží tedy na vašich prioritách. 

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady