REKLAMA
REKLAMA

Lískový keř: proč a jak ho na zahradě pěstovat

REKLAMA

Líska obecná (Corylus avellana) se využívá například při ochraně svažitého terénu před erozí – svými kořeny zpevňuje půdu, vysazuje se také do živého plotu (v něm ale méně plodí), který může fungovat jako větrolam a ve svahu bude současně zadržovat tající sníh (sází se třeba pod svejly). Líska se pěstuje rovněž pro dřevo, tyčovinu nebo štěpku a opomenout nelze ani důležitou roli kvetoucí lísky, jejíž jehnědy během března (někdy i v únoru) poskytují včelám první jarní pastvu.

Prohlížejte a nahrávejte fotky zahrad a parků do ZahrAppky

Samčí a samičí květy lísky

Líska obecná dorůstá do výšky 3–5 metrů (a až 3 metry do šířky), nejčastěji jako keř s vejcovitou korunou. Jde o různopohlavnou, ale jednodomou dřevinu – samčí květy mají podobu jehněd (až 7 cm dlouhých), samičí pupenů s karmínově červenými bliznami (oba druhy květů vyrůstají na jedné rostlině). Zároveň je líska větrosnubná (květy se opylují pomocí větru), a produkuje proto hodně pylu (kvůli ztrátám). 

Na zahradách se vysazují lísky šlechtěné pro větší plody. Jelikož je většina dostupných kultivarů cizosprašná (nemohou se opylit vlastním pylem), je nutné vysadit několik různých odrůd (univerzálním opylovačem by měla být líska lesní). 

Co potřebuje nenáročná líska

Líska uvítá slunné, teplé a před větrem chráněné místo s propustnou hlinitou půdou, dostatečně vlhkou, ale ne podmáčenou. Sazenice je možné si vypěstovat hřížením výmladků nebo z oddělků

Výpěstky se vysazují na podzim na vzdálenost alespoň 4 metry (do živého plotu na 2 metry). Keře je třeba každý rok přihnojovat, na suchých půdách zavlažovat nebo povrch půdy mulčovat. Vybranou odrůdu lísky je možné také naroubovat na vůči suchu více odolnou lísku tureckou (C. colurna), která navíc nevytváří kořenové odnože a půda se pod ní lépe udržuje. Roubováním v různé výšce můžete kromě keřů získat i čtvrtkmeny nebo polokmeny.

Líska obecná (Corylus avellana) 'Contorta'
Info ikona

Okrasná líska s pokroucenými větvemi – odrůda 'Contorta' – vynikne zvláště bez listů. 

Foto: Shutterstock

Jak se prořezává líska

Jelikož je líska je bujně rostoucí dřevina, je třeba ji krotit a její růst usměrňovat řezem. První jaro se lísce zkracují výhony na 4 až 6 oček, čtvrtý rok po výsadbě se provádí prořezávka (kvůli prosvětlení keře). Při ní se keři ponechává jen pět nejsilnějších větví, které časem obrostou plodnými větévkami. Výmladky vyrůstající z kořenů se odstraňují (zkroutí se a vytrhnou) průběžně během sezony (dokud jsou měkké a zelené). Každý třetí rok se pak mimo vegetační sezonu odstraňují nejstarší větve

Po 15 až 20 letech se keře mohou zmladit, a to buď postupně (náhradou starých větví silnými výmladky), nebo radikálně (seříznutím všech větví 50–80 cm nad zemí). Po řezu líska velmi dobře regeneruje a zmlazený keř začne znovu plodit po čtyřech nebo pěti letech. 

Kdy sklízet lískové ořechy

Lískové ořechy vytvářejí shluky po dvou až šesti plodech a dozrávají v září až říjnu. Čas vhodný k jejich sklizni poznáte podle zhnědnutí skořápky a snadného vyjmutí z obalu srostlých listenů. Některé zralé ořechy hned opadávají na zem, proto je třeba být při sklizni rychlejší než třeba myši nebo veverky. 

Červivost lískových ořechů

Ze škůdců napadá lísku zejména nosatec lískový (Curculio nucum), který způsobuje červivost plodů. Jeho larvy vyžírají jádra ořechů a následně přezimují v půdě pod keřem (proto je dobré ji kypřit). Na jaře (v květnu) se z nich líhnou dospělci – brouci, kteří se během června páří a škodí nepatrným žírem na listech lísky. Oplodněné samičky nakladou vajíčka do ještě zelených plodů („vyvrtají“ otvor a do každého ořechu kladou jedno vajíčko). Vylíhlé larvy (na konci července) se začnou živit jádry ořechů (mohou zničit až 80 % úrody) a koncem léta vylézají z plodů ven a zalézají do půdy, kde se zakuklí. 

Ochranou je výběr odrůd, které jsou napadány nosatcem méně (třeba Hallská obrovská), nebo podzimní hnojení žíravými hnojivy

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA