Bezové květy trhejte pro zdraví i na chuť

Bez černý (Sambucus nigra) je naše původní opadavá listnatá dřevina. Roste hlavně na krajích světlých a vlhkých listnatých nebo smíšených lesů, ve volné krajině podél cest potoků, na remízcích mezi poli anebo na pastvinách. Je ukazatelem většího množství dusíku v půdě a dožívá se i více než 100 let. Najdete ho i ve městě a vysazovaný je také do parků a zahrad, zvláště těch přírodních. 

Trochu mýtů a historie 

Už pro Kelty byl bez černý posvátnou dřevinou, kterou uctívali. Věřili, že kdo bez poškodí nebo porazí, ten k sobě přitáhne neštěstí nebo se mu zkazí voda ve studni. Germáni zase v bezu viděli ochránce a dobrého ducha domova a rodiny, kterého si hleděli a uctívali drobnými dárky. Keře se nesměly kácet a o květy, listy nebo plody se muselo obřadně žádat. Na rostlinu dokonce bylo podle pověr možné “přenést” nemoci (pokud jste ji o to požádali). 

Novomanželé dostávali keř bezu jako svatební dar. Zvykem bylo také vysazovat bez do blízkosti chlévů, protože se věřilo, že ochrání dobytek před čarodějnicemi a zlými duchy. Dobytku se rovněž dávaly žvýkat bezové listy a větévky jako prevence před morem a nadýmáním. Listy bezu využívala ve 12. století i známá bylinkářka Hildegarda z Bingenu a o století později bez černý zviditelnil Albert Veliký, podle nějž kůra bezu loupaná z keře zespodu nahoru působí jako dávidlo a shora dolů jako projímadlo.

Bez černý zná asi každý 

Keře bezu černého dorůstají do dvou až sedmi metrů. Mají šedohnědé větve, z nichž v dubnu rí lichozpeřené listy, složené z pěti až devíti zašpičatělých a nepravidelně pilovitých lístků. Bílé květy bezů rozkvétají během května až června v plochých chocholičnatých vrcholících. Plody jsou drobné fialovočerné peckovice, které dozrávají v září.

Proč sbírat bezové květy

Určitě znáte přísloví o léčivém heřmánku, před kterým se smeká, a ještě léčivějším bezu, před nímž se kleká. Bez je totiž léčivý úplně celý. V létě například obklad z bezových listů ulevuje od svědění a otoků způsobených hmyzem. Momentálně ale bez černý kvete a z jeho bíložlutých, sladce vonných květů se připravují různé léčebné prostředky. Květenství se sbíra od poloviny května  do konce června (podle doby květu v dané lokalitě). 

Z čerstvých květů se vyrábí šťáva, sirup (návod najdete ve fotogalerii) nebo limonáda. Připravují se z nich kosmatice (v řídkém těstě obalená a osmažená květenství) a používají se také k aromatizaci dezertů nebo octa. Před jakýmkoli zpracováním je potřeba z květů vyklepat všechen hmyz, květenství opláchnout ve studené vodě a nechat okapat. 

Květenství bezu se rovněž suší. Jelikož z květů vypadává hodně pylu, je praktické je sušit na nepotištěných papírech  utěrky by mohl pyl obarvit. Usušený květ se skladuje v suchu a temnu a připravuje se z něj třeba čaj (polévkovou lžíci květů zalijte vroucí vodou). Pije se pro chuť i preventivně – pomáhá totiž při nachlazení, horečce, revmatických obtížích, dně nebo problémech s pletí.

 

Predplatne