REKLAMA
REKLAMA

Které zelenině nevadí mráz a jak ji skladovat

REKLAMA
REKLAMA

Pokud chcete mít saláty a jinou zeleninu z vlastní sklizně i během zimy, budete potřebovat hlavně trpělivost. Nejen štěrbák neboli endivie a protáhlá hlávková čekankaZuckerhut’, ale i odrůdy mrkve a celeru vhodné pro skladování totiž potřebují na svůj vývoj dost času. Čekání se ale vyplatí, protože pozdní zelenina je každým dnem jemnější a chutnější. 

Listová zelenina určená pro podzimní sklizeň

Zelenině nízká teplota prospívá 

Mráz není pro proces dozrávání nutný, důležitou roli tu však hraje nízká teplota. Metabolismus rostlin se totiž při dlouhodobém působení chladu zpomaluje, cukr a další důležité látky se už nepřeměňují, ale ukládají se v listech, kořenech, hlízách a bulvách. 

Příkladem je kadeřavá kapusta, totéž platí třeba i o růžičkové kapustě. Pozor ale: hlávky bílého a červeného zelí sice krátkodobě snesou pár stupňů pod nulou, ale střídání mrazivých nocí a teplých dní se nepříznivě promítne do jejich kvality.

Kadeřávek se sklízí i během mrazivé zimy

Čekanka a štěrbák za mrazu 

Podobně jsou na tom salátové čekanky, které snesou pár stupňů pod nulou. Ale i ty, které jsou považovány za docela odolné proti mrazu, ztrácejí křehkost, když hlávky opakovaně projdou mrazem a následně rozmrznou. 

Štěrbák je zase mimořádně choulostivý, pokud jde o mokro, a za deštivého počasí začínají jeho listy rychle zahnívat. Pro jistotu by se řádky se štěrbákem měly zakrýt dvojitou vrstvou netkané textilie nebo ještě lépe fóliovým tunelem. Pokud vám nevadí hořké (a oceníte zdraví prospěšné hořčiny), použijte syrové listy do salátů. Nebo je můžete zkusit krátce podusit – jejich chuť se tím výrazně zjemní.

Sklízejte saláty od jara do podzimu

Listopadová sklizeň černého kořene 

Poměrně brzy se sklízí černý kořen neboli hadí mord španělský, a to od počátku listopadu, jakmile jeho listy zežloutnou anebo zatáhnou. Aby nedošlo k poranění či ulomení dlouhých útlých kořenů, vyzvedávají se po předchozím vyrytí souvislé rýhy těsně podél řádku na hloubku rýče. Potom se kořeny opatrně vytahují ze země směrem k připravené rýze. 

Skladování zeleniny v pařeništi 

Pokud jde o skladování, jsou ve výhodě majitelé pařenišť. Hlávky salátů a zelí totiž můžete vyjmout ze země i s kořeny a v pařeništi přihrnout vlhkou půdou. 

Zelí pak choi neboli brukev čínská (japonsky tatsoi nebo tah tsai) je u nás stále ještě málo využívaná rarita původem z Číny. Když pak choi vysejete během září, budete jeho listy sklízet před Vánocemi. Vyseté v době od začátku do poloviny října do nevyhřívaného pařeniště nebo skleníku zajistí přísun zelených listů s mohutnými bílými řapíky od ledna až do tvorby květů v březnu. Celé rostliny se uřezávají podobně jako hlávkové saláty, pro opakovanou sklizeň se trhají jednotlivé listy. Listů pak choi – stejně jako polníčku, zimního špenátu a další listové zeleniny – se za mrazivých dnů nedotýkejte. 

Skladování mrkve na nastlaném záhonu 

Je-li váš skladovací prostor příliš malý, je řešením pro kořenovou zeleninu, třeba pro celer, teplá peřina. Pod vyšší vrstvou nastlané slámy může v klidu vyzrávat také červená řepa a kořenová petržel. Při teplotách klesajících pod –4 °C už ale budete muset počítat se škodami. Pastinák a mrkev přečkají mírnou zimu bez problémů při teplotách do –8 °C. Přesto se i tady doporučuje záhon trochu nastlat. Jestliže ovšem horní vrstva půdy promrzne, budete lahodné kořeny dostávat ze země jen stěží. 

Proč a jak sít na podzim mrkev a petržel

REKLAMA
REKLAMA

 

Predplatne

 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA