Kadeřávek se sklízí i během mrazivé zimy

V Evropě se kadeřávek pěstoval už za starého Říma. Dnes se na zeleninové záhony vysévají převážně nižší typy této zeleniny s výškou do 40 cm. Vybrat je možné zelené nebo vínově zbarvené odrůdy. Vysoké typy se silnými listy jsou určené jen na úrodné půdy a potřebují oporu. 

Kdy sít a kdy sklízet 

Kadeřávek se vysévá obvykle po raných plodinách, jako je salát, hrášek nebo kedluben, tzn. zhruba v polovině června. Vzchází rychle a jednotí se na 40–60 cm od sebe, řádky by měly být vzdálené podle odrůdy 50–80 cm. Kadeřávku stačí běžná zahradní půda vylepšená kompostem, výraznější organické hnojení nepotřebuje. V první polovině léta uvítá ale dost vody, protože ještě nemá vyvinuté silné kořeny. Rostliny je dobré také přihrnovat, aby se snížilo riziko pozdějšího vyvrácení. Škůdci ani choroby kadeřávek příliš nenapadají. 

Listy kadeřávku obsahují vitaminy (A, C, E a beta-karoten), minerály (Ca, Mg, K, P a Fe) a mají vysoký obsah vlákniny. Sklízejí se od podzimu do března a ze stonku se vylamují odspodu. Zajímavé je, že nejchutnější bývají až v zimě, kdy se v nich vlivem nízkých teplot rozloží škroby na jednoduché cukry. Listy mají pak jemnější a sladší chuť a zmírní se i jejich košťálová vůně. Nejčastěji se pěstuje odrůda 'Winterbor F1' nebo 'Kadet'.

 

Predplatne