Fotogalerie
Polníček (Valerianella locusta) vysetý na sklonku léta se může sklízet od konce října. Ostrý nůž nasaďte vždy na krček kořene. Pokud zaříznete výš, malé růžice se rozpadnou.
Foto: Shutterstock
Pórek (Allium porrum) i pastinák (Pastinaca sativa) vydrží v záhonu i přes zimu. Chlad jim totiž škodí mnohem méně než mokro. Jen ve vyšších polohách, případně v oblastech s časnějším nástupem mrazů vyžadují ochranu.
Foto: Shutterstock
Hlízy topinamburů (Helianthus tuberosus) se vyzvedávají ze země postupně od října do března. Mají tenkou slupku, a proto se dají skladovat jen několik dní. Existují i odrůdy s modrofialově zbarvenými hlízami, například aromatická ‘Blaue Französische’. Chcete-li topinambury pěstovat, můžete je sázet až do zamrznutí půdy. Jen na vlhkých půdách je lepší výsadbu nechat na jaro.
Foto: Shutterstock
Bulvový celer (Apium graveolens var. rapaceum) je na podzim připravený na sklizeň; chcete-li jej uskladnit, skliďte ho těsně před příchodem mrazíků. Staré zahradnické pravidlo zní: pokud chcete sklízet mohutné a hladké bulvy, udržujte půdu bez plevelů, ale okopávejte pouze povrchově, protože celer jinak vytvoří hodně silných kořenů.
Foto: Shutterstock
Málo známý červený římský salát (Lactuca sativa var. longifolia), např. odrůda ‘Ovired’, se seje hustě a jeho mladé listy se sklízejí do salátů. Po delším růstu a při dostatku místa vytvoří salát malé pevné hlávky.
Foto: Shutterstock
Kadeřavá a růžičková kapusta (Brassica oleracea var. gemmifera) jsou mrazuvzdorné druhy, a to i ve vyšších polohách. Kadeřavé listy i růžičky po působení mrazu získají lepší aroma.
Foto: Shutterstock
Některé odrůdy salátové čekanky (Cichorium intybus var. foliosum), např. protáhlé hlávky odrůdy ‘Zuckerhut‘ (není na fotce) snesou mráz nanejvýš do –8 °C. S klesajícími teplotami se chuť světle zelených srdíček zjemňuje a získává lehce oříškovou chuť, hořkost postupně ztrácejí i vnější listy.
Foto: Shutterstock
Artyčok kardový (Cynara cardunculus) obložte na zimu vyšší vrstvou slámy, která kardy ochrání před zimním zamokřením. Rostliny jsou blízké příbuzné artyčoků, ale namísto dužnatých poupat se konzumují jejich masité, před sklizní bělené řapíky, které se před tepelnou úpravou loupají.
Foto: Shutterstock
K uskladnění určená kořenová zelenina se nechává v záhonu co možná nejdéle. Bez újmy na kvalitě se totiž dají skladovat jen plně vyzrálé kořeny, hlízy a bulvy.
Foto: Shutterstock
Netkaná textilie ochrání špenát i jinou listovou zeleninu před namrznutím. Jestliže rtuť na teploměru klesne pod –4 °C anebo když se schyluje k dlouhému období mrazů, zakryjte zeleninu ještě zimní netkanou textilií. Za teplejších slunečných dnů textilii během poledne sejměte a rostliny nechte větrat.
Foto: Shutterstock
Velké hlávky zelí (Brassica oleracea var. capitata) odrůd určených ke skladování dozrávají pomalu a nabírají na váze a pevnosti ještě za chladných listopadových nocí. Jakmile se ohlásí trvalejší mrazy, uložte zelí do bedýnek.
Foto: Shutterstock
Hlávky zeleniny s názvem "pak choi" přečkají sníh i led. Trhají se jednotlivé listy a zpracovávají se včetně silných bílých řapíků do salátů anebo pokrmů připravovaných na pánvi wok.
Foto: Shutterstock
Mrkev (Daucus carota) a červená řepa (Beta vulgaris var. cicla) zůstávají šťavnaté po mnoho týdnů, pokud je ve vrstvách uložíte do vlhkého písku a uskladníte v prostoru s teplotou od 0 do 5 °C. Nejprve ale těsně nad hlízou nebo kořenem odkrájejte natě.
Foto: Shutterstock
