Proč na zahradě zahlédnete vždy jen jednu červenku

Na rozdíl od jiných ptáků, kteří v chladném ročním období opustí své revíry a sdružují se do hejn, zůstávají červenky obecné (Erithacus rubecula) na „svém“ území a ve své blízkosti nestrpí nikoho jiného ze stejného druhu. 

Dřeviny s barevnými plody pro vaše i ptačí potěšení

Samotářské červenky si hájí svůj revír 

Červenky jsou samotáři s výrazným teritoriálním chováním, a platí to i u samiček. Oranžově zbarvená zářivá hruď příslušníkům stejného druhu už zdaleka signalizuje: tady jsem já, tento revír je obsazen! Pokud je na obzoru vetřelec, používají červenky především zpěv, aby jasně vyznačily hranice revíru. Soupeři nezřídka vedou dlouhé pronikavé zpěvní duely. 

Pokud to žádný z nich nevzdá, zkouší majitel teritoria vetřelce zahnat výhružnými pohyby: vypne hruď, doširoka roztáhne křídla. U tvrdohlavých protivníků někdy dojde i na skutečný útok, i když jen velmi zřídka. Ptáci pak zkoušejí pomocí útoků zobákem a pařáty protivníka dostat na zem, dokud to nevzdá. Jen v době páření dokážou červenky ve svém teritoriu, velkém asi 700 metrů čtverečních, strpět partnera.

Ptačí krmítko: správný výběr, umístění a péče