Babičky ho dávaly do okurek, dnes z něj můžete mít krásnou ozdobu dveří. Stačí správně počkat
Odkvetlý kopr už nemusí skončit na kompostu. Co kdyby právě teď čekal na svou druhou šanci?
Tip redakce
Pokud máte věnec umístěný venku, zavěste ho pod zastřešené místo a mimo přímý déšť. Suchý materiál si tak déle zachová svůj vzhled.
Z odkvetlého kopru může vzniknout přírodní věnec téměř zadarmo
Zavařovací sezóna pomalu končí, sklenice s okurkami vám už stojí srovnané ve sklepě a na záhonech zůstaly jen vysoké, suché stonky s mohutnými deštníky plnými semínek. Možná si říkáte, že už tam jen překážejí a měli byste je vyházet. Opak je však pravdou. Přesně teď nastává ta správná chvíle, kdy si z nich vyrobíte úchvatný přírodní věnec, který vám bude závidět každá návštěva.
Místo, abyste ho vyhazovali na kompost, nastříhejte si ho pro tvoření. Kopr má totiž v této fázi úžasnou, jemně narůžovělou až slaměnou barvu, která dokonale ladí s přicházejícím podzimem. Popravdě, k tvoření můžete použít nejen ten kopr do okurek, čili klasický kopr vonný, který zbyl po sklizni, nebo si k tomu příští rok také vysejete kopr okrasný (Ammi majus), jehož květenství jsou ještě mohutnější a nadýchanější. Obě varianty však fungují skvěle. Základem úspěchu je správné načasování řezu, které rozhodne o tom, zda se vám materiál doma nezačne sypat pod rukama.
Kdy kopr sklidit, aby se vám při sušení nerozpadl?
Jenže není kopr jako kopr a při sběru pro dekorativní účely musíte zapomenout na pravidla, která platí pro kuchyni. Hledejte stonky, které už ztratily svou jasně zelenou barvu, ale zároveň ještě nezačaly vlivem pozdních letních plískanic šednout a hnít. Květenství musí být pevná, plně rozvinutá a semínka uvnitř suchá.
Vyrazte proto ven za slunného a teplého srpnového odpoledne. Nikdy nesbírejte materiál ráno, když je na něm ještě rosa, ani po dešti. Vlhkost je totiž největším nepřítelem sušených květin a způsobila by, že vám celá úroda zplesniví dříve, než stihnete cokoli vytvořit. Stonky stříhejte co nejdelší, klidně až u země. Přebytečné části můžete odstřihnout vždycky, ale krátké kousky by se vám při pletení špatně svazovaly.
Přírodní věnec bude krásnější, když kopr správně usušíte
Jakmile máte plný koš voňavých stonků, musíte je připravit na jejich novou roli. V žádném případě je nesušte ve váze s vodou nebo na přímém slunci. Sluneční paprsky by z materiálu během několika dnů vytáhly veškerou barvu a zbyla by vám jen nevýrazná, šedivá sláma.
Svázat, otočit a schovat. To je celé kouzlo. Rozdělte sklizený kopr do menších svazků, přibližně po pěti až deseti stoncích. Svažte je k sobě gumičkou, která se na rozdíl od provázku přizpůsobí tomu, jak stonky během schnutí ztrácejí na objemu. Svazky pověste květy dolů do tmavé, suché a dobře větrané místnosti. Ideálním místem pro sušení je půda, suchá komora nebo šatník. Za dva až tři týdny máte perfektní, pevný polotovar.
Co potřebujete, než začnete přírodní věnec vázat
Před samotnou tvorbou si nejprve ukliďte stůl a připravte si vše k ruce. Budete potřebovat slaměný nebo proutěný korpus o průměru zhruba 15 až 20 centimetrů. Seženete ho v každém zahradnictví za pár korun, nebo použijte starší, který doma najdete po loňských Vánocích. Dále si nachystejte tenký vazačský drát, ideálně zelený nebo černý, aby v materiálu nebyl vidět, a ostré nůžky.
Připravený suchý kopr si nastříhejte na menší kousky, dlouhé přibližně 10 až 15 centimetrů. Každý kousek by měl mít pěkné, bohaté květenství. Stonky očistěte od spodních suchých lístků, které by při vázání zbytečně překážely a dělaly nepořádek.
Z obyčejného kopru vzniká dekorace krok za krokem
Upevněte si konec vazačského drátu ke slaměnému základu tak, že ho kolem něj několikrát pevně omotáte a konec pak zamáčknete do slámy. Potom si vezměte první malou kytičku připraveného kopru, položte ji na korpus a dvakrát pevně omotejte drátem kolem stonků. Drát neustále udržujte napnutý, protože suchý materiál mírně seschne, tak ať vám hotové dílo později nevypadne.
Další řadu kytiček položte tak, aby bohaté květy zakryly drát a stonky předchozí řady. Postupujte stále jedním směrem, dokola jako po spirále. Pokládejte materiál nejen na vrchní stranu, ale mírně i na vnější a vnitřní boky korpusu, abyste schovali celou slámu a aby výsledek byl krásně plastický a nadýchaný z každého úhlu pohledu.
Jak přírodní věnec dokončit, aby na dveřích vydržel co nejdéle
Už zbývá jen dokončit kruh. Při propojování závěrečné řady s tou úplně první opatrně nadzvedněte počáteční květy a stonky posledních kousků zasuňte pod ně. Drát pevně utáhněte, třikrát omotejte kolem korpusu, odstřihněte a konec zapíchněte hluboko do podkladu na zadní straně, abyste se nepopíchali nebo nepoškrábali dveře.
Na závěr vezměte do ruky obyčejný silný lak na vlasy. Celé dílo zlehka přestříkejte ze vzdálenosti zhruba třiceti centimetrů. Lak zafixuje drobná semínka, která by jinak mohla časem odpadávat, a dodá materiálu mírnou odolnost proti vzdušné vlhkosti. Teď už zbývá jen uvázat širší stuhu v přírodním tónu, třeba lněnou nebo jutovou, a pověsit hotový přírodní věnec na chráněné místo.
Z toho, co by jinak skončilo na kompostu, tak může vzniknout jednoduchá podzimní dekorace s osobitým kouzlem.
Podívejte se do galerie, jak může přírodní věnec z obyčejného kopru proměnit vchodové dveře.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kdy se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
