Jak dřepčík vypadá
Dřepčíkům se slovensky říká skočka, což i mnohem detailněji vystihuje jeho sportovní aktivitu na vaší zelenině. Dřepčík totiž nedělá dřepy, ale skáče. Je to asi 3mm velký brouček s černými, lesklými krovkami. Broučci přezimují v půdě, na jaře vylézají ven na rostliny, páří se a samice pak naklade vajíčka. Z těch se vylíhnou larvy, které se živí listy rostlin. Pak se zakuklí a v létě se vylíhnout dospělí brouci, kteří likvidují úrodu.
Jak škodí dřepčík: rozhodující je početná převaha
Dřepčík je sice brouček velmi drobný, ale jeho síla je především v převaze, žije totiž ve velkých koloniích a společně dokáží napáchat na zelenině velké škody. Rostlinu okusují a ta nakonec celá uhyne. Larvy zase napadají kořínky rostlin, ale dokáží se prokousat až do listů. Dřepčíci milují sucho a slunce, takže pokud několik dnů neprší, mají doslova žně. Vlhko jim nevyhovuje, čehož se dá tak trochu využít v náš prospěch. Nejaktivnější jsou za tepla a jejich aktivita klesá spolu s teplotou, kdy hraniční teplota je pro ně 15 °C, jakmile je pod 8 °C, už se s nimi na zahradě nepotkáme.
Tyto rostliny dřepčík miluje
Dřepčík dokáže škodit i na dalších rostlinách, nicméně brukvovitým dává přeci jen přednost. Miluje zejména zelí, brokolici, květák, ředkvičky, kapustu, křen i lichořeřišnici.
Co pomáhá na dřepčíky: domácí postřiky nebo škvoři
Zahradnických fíglů, jak na tyto hmyzí akrobaty jít, je celá řada. Nejvíce se zatím osvědčuje překrytí rostlin bílou, netkanou textilií. Využívají se také domácí postřiky z mýdlové vody a octa. Dobře fungují také žluté lepové desky na škůdce, kde se brouci přilepí, a je vyřešeno. Silnějším kalibrem je samozřejmě chemický postřik, kdy nejlépe funguje insekticid Karate Zeon nebo přípravek na přírodní bázi NeemAzal. Pomáhá také pravidelné udržování vlhkosti v místech, kde pěstujete brukvovitou zeleninu, protože dřepčíci nesnáší vlhko. Dobré je také podporovat přítomnost jejich přirozených nepřátel v zahradě, jako jsou především škvoři a střevlíci. Aby se těmto přirozeným ochráncům u vás líbilo, můžete jim postavit domečky ze zavěšených květináčů, naplněných slámou a větvičkami.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
