Proměna načančané zahrady v Jizerských horách: krajinná úprava sem víc patří, říká architekt

„Navštívená zahrada je poměrně svažitá, stejně jako krajina Jizerských hor, ve které se nachází. Založila ji před několika lety specializovaná firma a byla to ukázka toho, jak se to dělat nemá. Práce s okrasnými kultivary, exotické dřeviny... Majitelé téhle nepřirozeně načančané zahradě chtěli vrátit její identitu v podobě zahrady krajinné, která sem jednoznačně víc patří,“ vzpomíná na začátky spolupráce zahradní architekt Ferdinand Leffler z ateliéru Flera. 

Exotické dřeviny nahradily bučiny a jeřáby

Jizerské hory jsou místem bučin, kam přirozeně patří právě buky, jeřáby nebo javory. Ze zahrady proto v nové úpravě zmizely vystříhávané kultivary, exotické dřeviny, ale také třeba nepřirozeně vypadající jezírko s uzavřenou cirkulací. To bylo zasypáno a nahrazeno jednoduchým vodním prvkem u terasy.  

„Z výzev technického charakteru bylo pro nás asi nejpalčivější zapojit do svažitého pozemku krytý bazén s vířivkou v jednom. Je tak blízko domu, že nebylo možné ho schovat úplně, tak jsme se ho pokusili nenásilně zapojit do prostoru terasy,“ vzpomíná Ferdinand Leffler. 

Majitelé si také přáli zachovat v nové zahradě zpevněné plochy u vjezdu. V zimě tu bývá až 1,5 metru sněhu, a tak je potřeba mít možnost manipulovat s auty i technikou. Na přání majitelů tu zůstaly i sochy s keramickou mozaikou Alexandry Koláčkové. 

Cesta mezi záhony
Info ikona

Rozlehlý trávník na pozemku nahradila zčásti horská louka a trvalkové záhony.

Jak odclonit zahradu a zachovat výhled 

Architekti ateliéru Flera měli před sebou ještě jednu velkou výzvu. „Protože se zahrada nachází v místě obvyklých turistických výletů, bylo potřeba pozemek výrazně odclonit od okolních cest a pozemků. Zároveň měl být zachován výhled na nedalekou kostelní věž.“  

Do zahrady proto byly vysázeny nové stromymnohokmeny, které zároveň vytvářejí příjemný stín. Na pozemku byla také výrazně redukována plocha trávníku. Nahradily ho hluboké trvalkové záhonyhorská louka, díky které zahrada víc splyne s okolní krajinou. Na přání majitelů zůstaly zbývající části trávníku propojené kvůli průjezdu automatické sekačky. „Významné prvky a vertikály v zahradě byly osvětleny bodovými zemními svítidly,“ doplňuje koncepční změny spoluautorka návrhu Eliška Mrhálková. 

Relaxační terasa a další zahradní „zašívárny“

Terasa, která původně měla plochu zhruba 20 m2, byla rozšířena přes dubové posedové schody o dalších 9 m2. Zvukovou kulisu jí dodává plechový vodní prvek se třemi podvodními reflektory.  

V zahradě se najdou různé „zašívárny“. Hojně je využíváno posezení v nejvyšší části zahrady s houpací sedačkou. Majitelé si odtud užívají krásný výhled na okolní kopce. Ve svažité části pozemku se našla další dvě místa pro lavičky. Jedno je u vchodu. 

Prostor pro ohniště ve vzdálenější části zahrady je definován mlatovou plochou o průměru 4 m, do které jsou zapuštěny nášlapy z liberecké žuly, jež se objevuje i na přilehlé zídce. Přímo na kamennou zídku u ohniště navazuje oblouková lavice, která zároveň slouží i jako dřevník.  

Trvalkové záhony v modro-bílé kombinaci

Majitelé chtěli v zahradě mít víc jedlých stromůtrvalkových záhonů, na přání majitelky je architekti ladili do bílo-modré kombinace. Byly tu vysázeny stovky trvalek: mezi nejpočetnější patří oměj, podzimní sasanky, hvězdnice, baptisie, náprstníky, kosatce, bezkolence, ozdobnice, proso nebo metlice. 

Zahrada láká k posezení venku celou rodinu. Bzučí a voní to tu od prvních jarních paprsků. Spoustu dobrot si v zahradě najdou i včely, o které se majitel s láskou stará na kraji pozemku.  

Roční předplatné Naše krásná zahrada

Aktuální titulka Naší krásné zahrady