Mlatové pěšiny jsou trendy. Jak na ně?

Mlatové cesty se dříve využívaly hlavně v parcích nebo zámeckých zahradách. K jejich přednostem patří nižší pořizovací cena, dobrá propustnost vody a zanedbatelná není ani estetická hodnota. Při použití v dnešních zahradách se uvádí také jejich nenásilné propojení s okolní zelení a povrch příjemný i při chůzi naboso.

Co dělá mlat mlatem 

Mlatové cesty v zahradě tvoří obvykle dvě nebo tři vrstvy z přírodního (či umělého) kameniva a hlinitopísčité půdy, a to bez jakýchkoli pojiv. Přípustné jsou snad jen materiály pro zvýšení vlhkosti a snížení prašnosti. Každou z vrstev je potřeba mechanicky zhutnit, protože jen tak bude dostatečně soudržná, kompaktní a únosná.

Trvanlivost mlatových cest mohou zvýšit odvodňovací svážnice, díky nimž se nebude povrch po dešti zbytečně rozbahňovat. K bočnímu zpevnění mlatových pěšin a chodníků se používá nejčastěji ocelová pásovina, možností jsou ale i bukové nebo dubové trámy. 

Jak mlatový povrch vzniká 

Při budování mlatu je nutné zvážit svažitost terénu, případně jeho odvodnění. Důležité je zohlednit i kořeny stávajících stromů. Klíčem ke správné realizaci je dokonalé zhutnění podkladu a každé následné vrstvy. I tak je mlat určený pouze k chůzi a ze všech zpevněných povrchů je nejméně odolný vůči vrypu a erozi. Při nedokonalém utužení materiálů mohou navíc z mlatu za čas vystoupit větší nerovnosti. 

Pozornost je třeba věnovat také správnému umístění odvodňovacích svážnic, které zabrání nadměrnému odnosu materiálu vlivem eroze. I z tohoto důvodu (a dokonalému zhutnění) je lepší svěřit realizaci mlatových cest zkušenému projektantovi a odborné firmě.

 

Predplatne