Vlasta (63): Loni mi plíseň zničila všechna rajčata. Letos jsem vytáhla obyčejnou potravinu z lednice a nestačila se divit

Loni jsem přišla téměř o celou úrodu rajčat. Letos už ale při prvních deštích nedělám stejnou chybu a plíseň se mi zatím na záhonech vyhýbá.

Rada paní Vlasty: Rajčata nikdy nezalévám večer po dešti

Po deštivém dni už rajčata znovu nezalévám, i když půda na povrchu vypadá suchá. Vlhkost se kolem rostlin drží dlouho a právě to plísni nejvíc vyhovuje. Raději vždy zkontroluji zeminu prstem několik centimetrů pod povrchem. Když je tam ještě vlhká, zálivku odložím až na další ráno. Tahle drobnost mi během let pomohla víc než spousta zaručených postřiků.

Jak poznám, že už je na rajčatech opravdu plíseň?

Než začnu cokoliv stříkat, vždycky si dobře prohlédnu listy. Plíseň na rajčatech se totiž dá poznat poměrně brzy. Plíseň bramborová se nejčastěji objevuje po období dešťů a vysoké vlhkosti. Na listech vznikají nepravidelné hnědé skvrny, které se rychle zvětšují. Na spodní straně listů se za vlhkého počasí může objevit bělavý povlak. Později se infekce přesouvá na stonky i plody. Pokud se nemoc rozšíří, dokáže během několika dnů zlikvidovat celou rostlinu.

Na mléko nedám dopustit. Používám ho hlavně jako prevenci

Mléko je první věc, po které sahám vždy, když se počasí začne kazit. Zázraky neumí, ale jako prevence se mi osvědčilo. Používám ho nejčastěji v poměru 1 díl mléka na 5 až 10 dílů vody. Směsí postříkám hlavně listy. Mléko obsahuje látky, které mohou omezovat rozvoj některých houbových chorob, největší význam má ale jako prevence nebo při úplně prvních příznacích.

Jedlá soda pomůže jen tehdy, když se to s ní nepřežene

Mnoho lidí si myslí, že čím silnější roztok, tím lepší účinek. Já raději dávám méně, protože spálené listy už rostlině nikdo nevrátí. Obvykle používám přibližně 1 čajovou lžičku jedlé sody na 1 litr vody. Pro lepší přilnavost můžete přidat několik kapek tekutého mýdla nebo draselného mýdla. Příliš vysoká koncentrace však může listy poškodit, proto je lepší nejprve vyzkoušet postřik na malé části rostliny.

Česnekový výluh mám připravený téměř každé léto 

Když se střídají deště a teplo, bývá česnekový výluh jedním z prvních domácích pomocníků, které používám. Česnek obsahuje přírodní látky s antimikrobiálními účinky. Rozdrcené stroužky nechám několik hodin louhovat ve vodě, poté výluh přecedím a použiji jako postřik. Ani tento způsob plíseň nevyléčí, ale může být součástí preventivní péče.

Na přesličku nedaly dopustit už naše babičky 

Přesličkový odvar používám hlavně preventivně. Rostliny jsou podle mých zkušeností odolnější a lépe zvládají nepříznivé počasí. Přeslička rolní obsahuje velké množství křemíku, který podporuje pevnost rostlinných pletiv. Rostliny mohou být díky pravidelnému ošetření odolnější vůči houbovým chorobám.

Syrovátku nevylévám. Na rajčatech najde lepší využití 

Když mi zůstane syrovátka, neskončí v odpadu. Na zahradě ji dokážu využít mnohem lépe. Stejně jako mléko obsahuje mléčné bakterie. Používám ji především jako preventivní postřik ještě před propuknutím choroby, kdy má největší účinek.

Když objevíte první skvrny, rozhodují doslova hodiny 

Čím rychleji napadené listy odstraníte, tím větší šanci mají zdravé části rostlin.

Jak postupovat při napadení?

• Ihned listy odstraňte,
• nevhazujte je na kompost,
• zalévejte pouze ke kořenům,
• omezte smáčení listů,
• zajistěte lepší proudění vzduchu mezi rostlinami.

Nejlepší ochranou není postřik, ale každodenní kontrola rajčat

Žádný domácí recept nenahradí pravidelné prohlížení rostlin a správnou péči. Domácí postřiky mají největší smysl jako prevence nebo při úplně prvních příznacích. Velkou roli hraje také správné pěstování:

• dostatečné rozestupy mezi rajčaty,
• pravidelné vyštipování zálistků,
• zalévání pouze ke kořenům,
• pěstování pod přístřeškem nebo ve skleníku,
• střídání stanovišť.

Tyhle rady raději neposlouchejte. Rajčatům mohou spíš uškodit 

Ocet nebo silná slaná voda zní možná lákavě, ale na svých rajčatech bych je nikdy nezkoušela. Mezi zahrádkáři kolují i rady používat koncentrovaný ocet nebo silně slanou vodu. Tyto postupy mohou poškodit nejen listy rajčat, ale i samotnou půdu. Stejně tak nemá smysl čekat několik dní po objevení prvních skvrn. Plíseň se šíří velmi rychle a každé zdržení snižuje šanci na záchranu rostlin. Babské rady mohou být užitečným pomocníkem, ale samy o sobě plíseň rajčat nezastaví. Nejlepších výsledků dosáhnete tehdy, když domácí postřiky spojíte s dobrou prevencí, pravidelnou kontrolou rostlin a rychlým odstraněním napadených částí. Právě důslednost bývá při ochraně rajčat důležitější než hledání jednoho zázračného receptu.

Za roky pěstování jsem zjistila, že proti plísni nejlépe funguje pravidelná kontrola rajčat, rychlá reakce při prvních příznacích a poctivá prevence.

Podívejte se do galerie, jak plíseň na rajčatech vypadá v různých fázích a na co se při kontrole rostlin zaměřit jako první.

O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.