Tyhle babské rady vážně nefungují: Nedělejte více škody, než užitku a používejte zdravý selský rozum

Tyto babské rady vám udělají v zahradě pěknou neplechu

„Osvědčených a dobrých rad“ k ochraně zahrady proti škůdcům, je dnes plný internet a všechny weby se předhání v tom, kdo bude mít lepší titulek, který čtenáře naprosto ohromí. Ale někdy je dobré před tím, než něco bezmyšlenkovitě provedeme, používat selský rozum. Díky tomu se tak vyhneme nepříjemnostem, které pramení z neuvážlivých činů, jež nevědomky, v dobré víře samozřejmě, děláme. Určitě jste již slyšeli o osvědčených babských radách, jak pomocí mýdla nebo jedlé sody zlikvidovat škůdce, že nejlepší na zachycení škůdců jsou lepové pasti a zahradu je třeba mít uklizenou, jinak se zde šíří choroby a ukrývá různá havěť. Rádi bychom vám k těmto babským radám řekli pár slov a vy sami si tak můžete udělat obrázek o tom, zda opravdu fungují.

3 babské rady, které úplně nefungují

1. Mýdlo a jedlá soda

Obě ingredience se s oblibou využívají jako ochrana rostlin před škůdci. Zejména proti mravencům a mšicím. Ačkoliv populaci škůdce aplikací mýdla nebo jedlé sody opravdu snížíte, jejich použití vám může nadělat pěknou paseku v půdě. Například látky obsažené v aromatických mýdlech mohou v půdě přetrvávat delší dobu a postupně se přes kořeny dostat až do květů či plodů. Antibakteriální látky v mýdlech pak zcela mění pH půdy a ovlivňují i mikrobiální život v půdě. Dochází k narušení rovnováhy a některé užitečné mikroorganismy zcela zahubí.

Ani jedlá soda není žádné neviňátko

Jedlá soda neboli soda bikarbona se také velmi často na základě babských rad používá, a to nejen v kuchyni a domácnosti, ale hlavně k likvidaci nežádoucího hmyzu. Dobře funguje třeba na mravence, pokud ji smícháte s moučkovým cukrem, vzniká pro mravence smrtelný koktejl, který je velmi účinný. Jedlá soda půdu zasoluje a zasolená půda nevyhovuje mnoha rostlinám ani půdním mikroorganismům.

A co z toho plyne? Pokud se potřebujete na základě babských rad zbavit nějakého škůdce, mýdlo i jedlou sodu používejte s rozumem. 

2. Lepové pasti

Ano, všichni to známe. Lepový pás nalepíme okolo kmene nejčastěji ovocného stromu a díky tomu se zbavíme nežádoucího hmyzu, který by se rád dostal do koruny stromu a zde škodil. Velmi často se lepové pásky používají proti mravencům, kteří si do koruny stromů vynášejí mšice, o které se zde starají a chrání je, přičemž mšice vesele sají listy a pupeny stromů. Jenže na lepovou past se nechytí pouze viník v podobě hmyzího škůdce, ale i hmyz užitečný, někdy dokonce se přilepí i motýli, menší ptáci nebo netopýři. A pokud se nepřilepí, často se na lep přichytí a nechají zde peří, kus kůže atd. V některých zemích jsou lepové pasti dokonce zakázány. Až tedy příště budete používat lepovou past v domnění, že se zbavíte škůdce, mějte na paměti i to, že se na ni chytí i ti, kteří vám proti škůdcům v zahradě pomáhají.

3. Příliš uklizená zahrada není pro přírodu přirozená

Pokud se rádi kocháte fotografiemi zahrad, které jste našli na Facebooku nebo někde na internetu, pak možná máte dojem, že ta správná zahrada by měla být upravená, dřeviny dobře střižené a nikde v zahradě nesmí být žádný nepořádek. To by však mohlo platit v jediném případě, že se jedná o zahradu Feng-shui. U těchto typů zahrad je opravdu potřeba, aby zahrada měla nějaký řád, jinak dochází k blokaci proudění životní energie a v takové zahradě se necítíte dobře.

Kompost, větve a hromady kamenů mají v zahradě důležitou roli

Chcete-li, aby vaše zahrada byla plná života, nepřehánějte to s jejím úklidem. Nevyhazujte shrabané listí nebo posečenou trávu do biopopelnice a raději si založte kompost, neuklízejte každou větvičku, která vám od souseda na vaši zahradu zalétne a nebojte se nechat v rohu zahrady hromadu kamenů. Kompost, hromada klestí i kamenů, to všechno jsou skrýše pro užitečné tvory, od užitečného hmyzu, především pak brouků, kteří do kompostu ukrývají své larvy, jež pomáhá v péči o zahradu, přes různé obojživelníky, ježky, až po hady, kteří se velkou měrou rovněž podílí na likvidaci škůdců. Přílišným pořádkem, který v zahradě udržujeme, jsme totiž tak trochu sami proti sobě. Přestaňte být aktivní a nechte někdy pracovat přírodu.

Ne všechny babské rady zaručeně fungují. Některé z nich uvádíme v naší fotogalerii.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.