S plísní na rajčatech a okurkách můžete snadno zatočit: Poradíme pár babských rad, které využívají běžné domácí suroviny
Srpen je především ve znamení sklizní a zpracovávání úrody a je to také čas, kdy zraje plodová zelenina v podobě rajčat, okurek, dýní či paprik. Ať se ale občas snažíme sebevíce, stává se, že nám naši sklizeň dlouho očekávané úrody pokazí nějaká choroba či škůdce. Tou nejčastější chorobou, která právě v těchto dnech likviduje listy rajčat nebo okurek, je právě plíseň. Mezi specifický typ plísně patří také padlí, které rovněž úřaduje každým rokem na většině zahrad.
Proč se plíseň objevuje?
Plíseň jakožto běžná houbová choroba se nejčastěji objevuje po déle trvajících deštích, což je zrovna období, které nás poslední dobou trápilo. A jelikož bylo i poměrně teplo, nastaly optimální podmínky pro jejich rozvoj. Pokud plíseň necháte na rostlinách bez povšimnutí, můžete se s úrodou pomalu rozloučit. Jakmile ji tedy na listech plodové zeleniny objevíte, můžete udělat pár věcí, které jejímu šíření zabrání.
První pomoc při zasažení listů plísní
Tím nejjednodušším, co můžete v případě výskytu plísně udělat, je, odstranit všechny napadené listy a vyhodit je do směsného odpadu. Nikdy napadené listy nedávejte do bioodpadu a už vůbec ne do kompostu. Jelikož je plíseň houbová choroba, šíří se sporami a pokud byste napadené listy dali na kompost, pěkně by se vám tato choroba rozmnožila.
Vyzkoušejte tyto babské rady, jak se plísně zbavit
Mléko a voda
Ačkoliv to zní zvláštně, naše babičky používaly mléko nejen v kuchyni, ale i na zahradě, a to k ochraně rostlin právě proti plísni. Stačí, když smícháte plnotučné mléko s vodou ve stejném poměru a každý den touto směsí zasažené rostliny postříkáte.
Slaná voda
I tak banální věc, jako je slaná voda, může ochránit vaše rostliny před plísní. Smíchejte 1 litr vody s 1 lžící jedlé sody a 1 lžičkou jaru. Touto směsí postříkejte plísní zasažené rostliny.
Prevence je základ i u plísně
Jestliže vás plísně zatím netrápí, ale trochu jsme vás jejím výskytem na zelenině vyděsili, máme pro vás pár preventivních opatření, která výskyt plísně a dalších houbových chorob určitě omezí.
Závlaha
Jak již bylo řečeno, houbové choroby se nejvíce vyvíjí tam, kde je vlhko. Je tedy třeba zaměřit se také na správně provedenou závlahu. Zavlažovat je vhodné ráno, aby rostliny, hlavně jejich listy, mohly do večera oschnout. Zalévat musíte vždy přímo ke kořenům, nikdy ne plošně na listy. Právě z tohoto důvodu se doporučuje kapková závlaha, která nejen šetří vodu, ale dávkuje vodu postupně přímo ke kořenům.
Pečlivá kontrola
Nemůžete chodit jen sklízet úrodu, rostliny je nutno pravidelně kontrolovat právě na výskyt houbových chorob. Jakmile zpozorujete nějaký symptom napadení, ihned začněte jednat. Suché, poškozené či jinak napadené listy plodové zeleniny vždy odstraňujte, abyste zabránili přenosu spor na doposud zdravé rostliny.
Správná vzdálenost
Správnou vzdáleností máme na mysli dostatečný spon mezi jednotlivými rostlinami. Především u plodové zeleniny, protože ji máme tak rádi, máme snahu vysadit co nejvíce rostlin k sobě. Ale to je právě ta chyba, která zvyšuje riziko přenosu houbových chorob. Mezi jednotlivými rostlinami musí proudit vzduch, díky tomu rychleji osychají listy a nešíří se choroby. Je-li na rostlině, především u rajčat, hustá džungle listů, klidně je protrhejte, ať může vzduch proudit.
Jak taková plíseň na listech okurek či rajčat vypadá, se můžete podívat do naší fotogalerie.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.