Na návštěvě u zpěvačky a výtvarnice Ireny Budweiserové: nahlédněte do zahrady, kde najdete luční květy a pestrost jako ve volné přírodě

Irena Budweiserová byla 30 let nepřehlédnutelnou osobností skupiny Spirituál kvintet. Účinkovala v mnoha muzikálech, byla členkou Národního divadla, podílela se na celé řadě nahrávek nejen se souborem Spirituál kvintet, ale také s Janem Spáleným, Rangers nebo s Big bandem Josefa Vejvody. Irena Bidweiserová také vyučovala na Ježkově konzervatoři a na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Po odchodu od Spirituál kvintetu na konci roku 2010 pokračovala ve své sólové dráze, hostovala ve skupině Plavci Jana Vančury. Navázala také spolupráci s Jakubem Rackem. V repertoáru se objevují spirituály a gospely, blues, folkové balady a Irenina vlastní tvorba. S Máriem Bihárym a formací JAMAIR se její repertoár rozšířil o romské a španělské písničky. Je výtvarně nadaná, vytváří mozaikové obrazy, které také vystavuje. Její výraznou aktivitou je spolupráce s knihovnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze, kde načítá audioknihy pro nevidomé.

Paní Budweiserová, žijete v domě se zahradou. Bylo to vždy vaše přání vlastnit zahradu? Není spíš zahrada starost než radost pro tak časově vytíženou umělkyni, jako jste vy

Vůbec ne! Nedokážu si život bez zahrady představit, mám krásné vzpomínky z dětství spjaté s naší krásnou zahradou v Mýtě u Rokycan, kde jsem vyrůstala. V rodném domku se zahradou, kde byla vždycky spousta krásných kytek, keřů, okrasných stromů, ale i záhony se vší možnou zeleninou - od brambor po saláty, okurky, cukety, papriky atd. Samozřejmě nechyběly rybízy, angrešty, maliny a ovocné stromy. Maminka byla neuvěřitelná pěstitelka se vším všudy, bylo by to na delší povídání. Za vše hovoří ten fakt, že mne ještě ve svých 94 letech zásobovala rajčatovou šťávou, lečem, fazolkami, okurkami a vše to dokonce pořád vlastnoručně zpracovávala. Vlastně o zahradu pečovala do úplného konce svého života. Dodnes si pamatuji vůně i chutě a opečovávám na své zahradě některé kytky přinesené z té maminčiny zahrady. Je to pro mne důležité. Lásku k přírodě a zahradničení mám právě od své maminky a často se v mysli vracím do doby, kdy ještě žila a s láskou pro nás vše pěstovala. Jsem jí za tak krásné vzpomínky vděčná.

Vždy jste žila obklopená zahradou i v pozdější době

Z Mýta jsem odešla do Prahy v 15 letech a cca 30 let jsem žila v centru města. Můj životní styl byl jiný, rychlý, na zahradní aktivity nebyl čas ani pomyšlení. Domek se zahradou za hranicí Prahy si užívám až posledních 20 let.

Takže trochu vysněná zahrada. Jaká je

Jak bych ji představila? Její charakter určují třeba i takové okolnosti, že dcera s rodinou, tedy pro mě i dvěma vnoučaty, žijí 250 km od nás – takže žádný bazén, trampolína, nejsme ani grilovací maniaci. Jsme s mým mužem trochu estéti a hlavně milovníci přírody. Jak fauny, tak flory. Máme psa, kocoura, zahradu navštěvuje spousta ptáků, protože jim do krmítek sypeme potravu v zimě, užívají si pítka i malé jezírko. Občas zajde na návštěvu slepýš, žabka nebo ježek. Dělají nám velkou radost. Nepřeháníme to ani s údržbou trávníku, naopak milujeme luční květy a pestrost jako ve volné přírodě.

Máte mnoho talentů. Zpíváte, jste výtvarnicí. Baví Vás práce na zahradě, máte na ni čas

Ráda vytvářím různá zákoutí a posezení, která doplním artefakty – květináče, kameny, mozaiky, sošky apod. Například Budha s fontánkou ve skalce u terasy, na které cvičím ráno jógu, nebo v jiném rohu u truhlíků s rajčaty, kam svítí odpolední slunce. Člověk si může vybrat podle toho, zda chce v tu chvíli více slunce nebo stínu, podle úhlu pohledu i podle toho, kde je v tu chvíli větší klid. Máme také malou zimní zahradu, která slouží víceméně pro přezimování mnoha květin v květináčích – od muškátů přes juky, agáve atd. Práce na zahradě je téměř každodenní a tak neustále něco uštipuji, zastřihávám, hnojím, pleju či zalévám. Občas soupeřím se slimáky, mšicemi nebo krtkem.

Zahradu jste s manželem zakládali před dvaceti lety. Jak moc se od té doby změnila

Letos jsme museli požádat odbornou zahradnickou četu o revitalizaci, tzn. zástřihy keřů - vajgélie, hlohyně, výměnu některých uschlých tújí a další. Při zakládání zahrady před 20 lety jsme totiž netušili, jaká to bude bujná vegetace. Snažíme se udržovat všechny zajímavé průhledy a výhledy, ale stále jsme s manželem ve fázi, že spíš vysazujeme, než likvidujeme. Ano, zahrada se mění, ale my s manželem jsme stále stejní. Rádi opečováváme, pěstujeme a s chutí na ní pracujeme. Je to pro nás i psychický relax, i když ne vždy. Letošní jarní mrazy a loňské časté návštěvy hryzce nás tedy taky pěkně psychicky rozhodily (smích).

Pěstujete také něco pro užitek

Zahrada je spíš okrasná, nicméně něco na zobání a zavařování se také najde: ostružina, žlutá malina, kamčatská borůvka, arónie, něco málo hroznů, pár keříků rajčat a samozřejmě bylinkový záhon s pažitkou, petrželí, oreganem, bazalkou, tymiánem… My bylinky milujeme. Naše zahrada je, myslím, velmi krásná – zábavná, uklidňující, přívětivá i hravá. Dělá nám radost a jsme na ni docela pyšní.

Kdy si zahradu nejvíc užíváte

Na naší zahradě je vždy milo a útulno, ale nejraději si ji užíváme ráno. Když nejsou ještě slyšet žádné sekačky a je klid. Snažíme se také chovat tiše, abychom slyšeli hlavně ptačí zpěv. Tomu dáváme na zahradě absolutní přednost i před mým zpěvem. Prostě nerušíme a jen posloucháme.

Jste skvělou zpěvačkou, ale i výtvarnicí

Co se týče mé tvorby výtvarné – já ráda sestavuji hlavně mozaikové obrazy. Trochu jsem se díky nim seberealizovala i na zahradě, protože v domě už není moc místa; takže stolečky, sošky i květináče s mozaikou dávám na zahradu. Ráda pracuji rukama, vytvářím nové věci, užívám si soustředění… To je můj barevný svět.

Které období máte na vaší zahradě nejraději

Příroda je pochopitelně jednou z velkých inspirací v mnoha směrech – barvy, tvary, zvuky a pak každé jaro to nádherné znovuzrození; i s těmi omrzlinami se většinou sama nějak vypořádá. Pro mne je nejkrásnějším obdobím v naší zahradě podzim. Tam cítím největší inspiraci a žádný podzimní splín či nostalgie, o které se často mluví i zpívá, na mě nepadá. Podzim mám opravdu moc ráda.

Ale kromě zahrady mi pak dělají velkou radost vnoučata, jóga, dobré výstavy, filmy a knihy. A možná, že se ještě objeví něco úplně nového… Těším se na vše co ještě přijde.

Paní Budweiserová, kde se s vámi můžeme v nejbližší době potkat?

Čekají mne koncerty s kytaristou Jakubem Rackem i kapelou JAMAIR. Dokončuji klip k jedné z mých vlastních písní natočený mimo jiné i v prostorách Břevnovského kláštera v Praze. Výstavy se chystají průběžně v různých galeriích, občas jsou propojené s komentovanou prohlídkou a malým koncertem. Pokračuji v pravidelném načítání audioknih pro nevidomé prostřednictvím knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana. Je toho hodně a na mých stránkách www.budweiserova.com vše najdete.

Naše krásná zahrada děkuje paní Ireně Budweiserové za milý rozhovor.

Zdroj: autorský text

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada