Úchvatná zahrada pod skálou získala druhé místo v soutěži Zahrada roku 2022: Moderní dům, terasa, bazén, ovocné stromy, vinice, louka. To vše se ukrývá mezi sklaním masivem

"Je málo zahrad a domů, které mají svého genia loci. Rozhodně jej má toto místo, které zůstalo zázračně volné obestavěné Prahou. Vysoká pískovcová skálaohraničila pozemek, zastavila civilizaci a nechala místo v tajemném klidu a chladu. Když stojíte uprostřed plochy, cítíte, jak se tady srazily dvě mocné síly, příroda a člověk. Stanovili mezi sebou demarkační linii. Člověk budoval své obydlí, postavil terasu, umístil bazén, venkovní sezení, vysadil kousek vinice, ale dům i zahrada jsou skále podřízeny. Krajinářský architekt nechal moudře skálu na pokoji, věděl, že ji ničím nedozdobí, nevylepší, protože všechno, co vedle ní vybuduje, bude komicky malé. Skálu doprovodil výsadbou obyčejných keřů a stromů a na vrcholu ponechal stromy mladé i mrtvé. Na demarkační linii umístil jako neutrální zónu plochu trávníku, ale o to víc rozvinul své snažení kolem domu. Tak to zahradě sluší, od skály si drží odstup." Petr Mičola

Zahrada pod skálou
Info ikona

 

Zahrada pod skálou - sdílená stříbrná medaile v soutěži Zahrada roku 2022

Místo: Praha-Veleslavín

Zhotovitelé: Jaromír Nigrin; Kropítko – Pavel Řezáč, DiS (závlahový systém)

Autoři projektu: Kvítková & Beran – Zahradní architekti

Termín realizace: podzim 2017–jaro 2019

Rozsah díla: 3 100 m2

Jak se příběh zahrady začal odehrávat?

Sympatičtí majitelé si přáli, aby to na zahradě bylo po stavbě domu zase pěkné. Přáli si prostor zkultivovat, revitalizovat, zjednodušit, navázat na dům, vyřešit terén, dostat se autem bez obtíží před dům a otočit se tu s vozíkem, hlavně mít tu opět maliny, třešeň, meruňku, hortenzie, levanduli – celkem obyčejnou zahradu. Prostě vrátit se do kolejí života před stavbou nového domu.

Dnes, o šest let později, se opřete o zábradlí na „kapitánském můstku“ u kuchyně a užíváte si klid. Na druhém konci zahrady se modrají švestky. Sejdete se tam podívat, cestou objevíte, že maliny stále zrají, překvapíte zajíce.

Vegetaci tvoří množství původních dřevin, některé z nich spojené s rodinnou historií. Jsou tu původní jírovce, javory, ořešák, zdravě rostoucí šácholan, lísky, mahalebky, porosty pámelníku a břečťanu, několik stařičkých jabloní, borovice, jalovec, modřín, hortenzie, houževnaté bezinky zavěšené do skalních trhlin, horizont stromů přilehlého hájku.

Zahrada se tvořila po etapách

Nová zahrada se tvořila ve dvou etapách, nejprve část na vyvýšeném ostrohu navazující na první podlaží domu s prudkým svahem za domem, o rok později její rozsáhlejší část navazující na přízemí. Realizace spočívala v nové modelaci terénu, ošetření původních dřevin, vytvoření vegetační vrstvy, založení nových výsadeb a následné několikaleté rozvojové péči. Partie navazující na okolní „divokou“ zeleň byly navrženy tak, aby dokázaly obstát v silném konkurenčním tlaku náletových rostlin, případně jej tlumit zastíněním, či silnou kořenovou konkurencí (například hustým sponem podrostových dřevin). Pro poučeného laika by mělo být snadno rozpoznatelné „to, co tu být má“ od „toho, co tu být nemá“. Síla přírody se projevila hned první sezónu po založení zahrady, kdy z čerstvě osázených ploch vyrazil i kožich tisíců javorových semenáčků. Pravidelné pochůzky s plecím nářadím patří i dnes k rutině při péči o tuto zahradu. 

Na květnatou louku si majitelé museli počkat

Obavy investorů z přílišné divokosti vedly k částečnému opuštění původního záměru založit na většině neosázených ploch luční trávník, ten dostal prostor pouze v části s velmi příkrým svahem.  V prvních dvou sezónách vývoje louky se obavy investorů opravdu spíše potvrzovaly.  Při pohledu na rozsáhlé ostrovy lebedy prolínající se s ostrovy lopuchu nebylo lehké uvěřit vyprávění o šalvějích a kopretinách s babočkami. Nakonec tuto nepříjemnou fázi klienti vydrželi. Louka opravdu funguje, péče o ní není nijak náročná, jediným úskalím je výrazná svažitost a relativně velké množství pokosené trávy, o kterou je potřeba se postarat a odvézt ji. Povrch svahu jsme před výsevem pokryli pásy kokosové sítě, substrát (respektive místní hlušina promíchaná s písčitou zemí), do kterého se selo, se kupodivu udržel i při silném dešti, samozřejmě, nejúspěšněji klíčila louka u paty svahu.

Květnatá louka
Info ikona

Obavy investorů z přílišné divokosti vedly k částečnému opuštění původního záměru založit na většině neosázených ploch luční trávník, ten dostal prostor pouze v části s velmi příkrým svahem. 

 

V blízkosti domu architekti vymysleli propracované okrasné záhony

Partie blíže k domu jsou již detailněji a „zahradněji“ propracované. Obsahují nově vysazené kosterní keře a podle světelných podmínek okrasné trávy a pereny s cibulovinami. Některé rozsáhlejší výsadby, které jsou vnímány z větší vzdálenosti, a u nichž je podstatnější celkový dojem, jsou navrženy tak, aby docházelo k prolínání ploch různých textur, struktur a barev. Jsou výrazné efektem kvetoucích trav (Calamagrostis brachytrica, Melica ciliata, Sporobolus heterolepis...) prolínajících se s vyššími trvalkami (Dianthus carthusianorum, Erigeron ´Sommerschnee´, Aster pringlei ´Monte Cassino´, Heliopsis helianthoides ´Asahi´, Rudbeckia fulgida ´Godsturm´ a dalšími). Zahrada je zajímavě situovaná vůči světovým stranám, je schopna nabídnout škálu světelných podmínek a mikroklimat, od velmi stinných zákoutí u paty skály (ještě dlouho z jara tu leží sníh), po plně osluněnou část, ve které úspěšně dozrávají meruňky, kdoule, réva a fíky. Daří se tu velmi dobře i několika choulostivějším druhům – napříkla lespedézii (Lespedeza thunbergii) a plnokvěté pivoňce koprolisté (Paeonia tenuifolia ´Plena´). Je možné potkat se tu s katránem (Crambe cordifolia) i s plně vzrostlými a krásně plodícími kalinami drobnoplodými (Viburnum tinus)

Zahrada pod skálou
Info ikona

Partie blíže k domu jsou již detailněji a „zahradněji“ propracované. Obsahují nově vysazené kosterní keře a podle světelných podmínek okrasné trávy a pereny s cibulovinami.

Z pohledu zahradníka je celkem zajímavé řešení rozsáhlé plochy zpevněného trávníku před domem, který slouží coby rozšířené stání pro auta a místo pro otočení dodávky s přívěsem. Plocha je vybudována na zátěžovém štěrkovém loži, které je velmi propustné, a její povrch je vyskládán na širokou spáru z velkých žulových kostek.  Přes velmi malé množství kamenitého substrátu se ve spárách, s podporou závlahy a přihnojování, daří pěstovat celkem slušný trávník s převahou malolistého jetele. Nízká poréznost kamene poskytuje kořenům stabilnější mikroklima než vysychající betonová dlažba.

 

Text: Vít Beran
Foto: Tereza Kvítková, Vít Beran

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada