Možná jste už slyšeli rčení, že „příchod jara rozeznají dříve rostliny než lidé“. A o to přesně jde ve fenologickém kalendáři. Ten se neřídí dny a měsíci, ale fázemi, ve kterých se konkrétní rostliny nacházejí.
Nenechte se odradit názvem fenologie
Fenologie zní komplikovaně, ale je to vlastně nauka o jevech, které se v přírodě pravidelně opakují, a přitom závisejí na klimatu a počasí. Jedná se tedy například o rašení nebo kvetení rostlin, opadávání plodů apod. Tahle „věda“ se využívá hlavně v zemědělství, ale i na zahradě, při včelaření a důležitá je i pro alergiky (nástup rostlinných alergenů se neřídí konkrétním datem, ale vývojem rostlin, resp. jejich „fenofází“).
Pozorováním své zahrady rok po roce tak můžete zjistit, kdy a co se na ní zrovna odvíjí a jakým zahradním pracím to časově odpovídá. Takže třeba zjistíte, jarní řez růží je nejlepší provést tehdy, když kvete zlatice. Už naši předkové si každý rok vše zaznamenávali a vzniklý „kalendář“ jim pak spolehlivě napověděl, kdy a co mají na poli udělat.
Jak takový fenologický kalendář vypadá
Fenologický kalendář tudíž rozděluje běžný kalendářní rok podle fenologických fází rostlin. Neexistuje ale jeden jediný fenologický kalendář: zahrádkář z jižní Moravy bude mít jiný než včelař ze západních Čech. Záleží totiž na tom, co v kalendáři sledujete a kde.
Začátek jednotlivých fází vždy udávají tzv. „indikátorové rostliny“. Fenologický kalendář zahrádkáře tak začíná kvetením sněženek a lísek, které ohlašují předjaří. Kvetoucí jabloně zase značí vrcholné jaro a udávají vhodnou dobu pro výsev trávníku. Lípa velkolistá svým kvetením avizuje vrcholné léto a když časně na podzim dozrávají bezy a hrušky, nastává čas pro výsadbu hlíznatých a cibulnatých rostlin. Vrcholný podzim pak ohlašují padající plody jírovce maďalu a ořešáku.
Jestliže tedy vypozorujete první pupeny, listy a květy na stromech i keřích, jejich opad atd., brzy si odvodíte, kdy je bezpečné provést výsev, vysadit sadbu...