12 důvodů, proč se stát zahrádkářem

Dříve zahrádkařil téměř každý. Pak nastal útlum, lidé objevovali nové možnosti a zahrádkaření odsunuli na vedlejší kolej. Dnes se k němu opět vracejí. Co člověk, to jiná zahrada, a hlavně jiný důvod. 

Úspora díky samozásobení 

Pěstování vlastní zeleniny a ovoce s sebou samozřejmě nese finanční úsporu. Ceny některých plodin stále mírně rostou, proto například pro starší generace představuje zahrada určitou pojistku, jak sobě nebo rodině zajistit levně alespoň část nezbytných potravin.

Okopávání záhonku

Zahrádkaření představuje sice práci, ale také pohyb, duševní relax a vlastní sklizeň.

Zdraví – víte, co jíte 

Vlastní úroda zpravidla více chutná a lidé si jí i více váží. Navíc máte přehled o tom, co ve vypěstovaných plodech jíte. Nemusíte se bát reziduí chemických postřiků proti chorobám a škůdcům (pokud je nepoužíváte), zatímco u kupovaných plodů si nemůžete být nikdy jistí. Kromě toho máte čerstvé plody vždy po ruce.

Bylinky z vlastní lékárny 

Zdraví může vaše zahrada podpořit nejen plody bez reziduí, ale i účinnými látkami v pěstovaných bylinkách. Péče o ně bývá jednoduchá a použít je můžete čerstvé i sušené do různých čajových směsí, domácích tinktur apod. 

Dítě vonící k bylinkám

Bylinky voní i léči a přilákat mohou kohokoli.

Zdravý fyzický pohyb 

Zdravé kondici prospívá také pohyb, který jste nuceni při zahrádkaření vykonávat, a pobyt na čerstvém vzduchu. Zapomeňte proto na posilovny a fitness centra – zahrádkaření má na lidský organismus stejně pozitivní vliv jako sport. Funguje jako kardiovaskulární cvičení, snižuje riziko infarktu a mrtvice, prodlužuje věk. 

Balzám na unavenou duši 

Zahrádkaření působí blahodárně také na lidskou psychiku. Zmírňuje dopady stresu, zlepšuje kvalitu spánku, uvolňuje nervy i tělo, posiluje smysly (propojuje s přírodou skrze vůně, zvuky, barvy) a funguje jako zdroj nové energie a rovnováhy. Zahrádkaření navíc nabízí i prostor pro kreativitu a realizaci a do určité míry zvyšuje sebevědomí a uspokojení z odvedené práce.

Relax na zahradě

Kromě fyzického uvolnění nabízí zahrada i psychické.

Hospodaření jako životní postoj 

Dokázat si jídlo sami vypěstovat a nebýt závislí na tuzemských nebo zahraničních producentech, jejichž dodávky mohou kdykoli skončit, je dokonce životním postojem některých lidí. Představuje určité pojetí samostatnosti a také cti. Řada z nich se proto vrací k půdě a hospodaření.

Nulová ekologická stopa 

Pěstování vlastního ovoce a zeleniny na vlastní zahradě, kterým nahradíte plody dovážené často z velkých dálek, má navíc nulovou ekologickou stopu. Odpadá totiž finančně náročná a často komplikovaná doprava plodů, která zatěžuje životní prostředí. 

Ptačí budka

Zahrádkaření souvisí s ochranou přírody. Čím více ptactva nalákáte, tím méně škůdců budete řešit.

Kompostování alias zerowaste 

Předností zahrádkaření je i ekologická likvidace zahradního bioodpadu – tedy za předpokladu, že jej kompostujete. Kromě nulového odpadu (nebo jak se dnes říká  zero waste) nabízí kompostování i bonus v podobě úrodného kompostu, který prospívá okrasným i užitkovým záhonům.

Ochrana přírody

Zahrada nabízí také životní prostor pro mnoho drobných živočichů. Jejich výskyt můžete podpořit výsadbou kvetoucích rostlin (hmyz, především včely, čmeláci, pestřenky...), vyvěšením hnízdních budek a umístěním krmítek (ptáci), instalací hmyzích “hotelů”, domků pro ježky, netopýry... K ochraně životního prostředí mohou zahrádkáři přispět i používáním ekologických přípravků na ochranu rostlin, šetrnými postupy atp.

Babička s vnučkou

Zahrádkaření spojuje. Rodinu, přátele, sousedy, generace...

Staré odrůdy, semenaření... 

Aby té ekologie nebylo málo, podílejí se zahrádkáři také často na uchovávání vzácných starých odrůd ovocných stromů. Ty sice neposkytují takovou úrodu jako moderní šlechtěné odrůdy, ale mají jiné vlastnosti, pro které si zaslouží pozornost (odolnost, životnost, nenáročnost...). Se zachováváním genofondu souvisí i znovu objevené semenaření, které souvisí i s nezávislostí na semenářských firmách.

Rodina, přátelé a zahrádkáři 

Zahrádkaření je spojené také s dalšími lidmi. Čas na zahradě můžete trávit s rodinou, přáteli a sousedy, a to nejen při práci, ale i příjemném posezení pod stromy. Děti jsou nadšené z vlastní sklizně, kamarádi ze zahradního grilování. Navíc se můžete zapojit do některé ze zahrádkářských komunit, scházet se s lidmi stejného ražení, vyměňovat si s nimi semínka, zkušenosti...

Pozitivní vliv bakterií 

S pocitem štěstí a uspokojení, které zahrádkáři na zahradě zažívají, souvisejí i půdní bakterie Mycobacterium vaccae. Zahrádkáři s nimi přijdou do kontaktu při práci s půdou (vstřebávají je kůží, vdechují je) a je vědecky prokázáno, že zmírňují úzkost, navozují pocit radosti a dočasně zvyšují i inteligenci. Tyto bakterie totiž stimulují uvolňování serotoninu v mozku, který pak pozitivně působí na psychiku. Vliv bakterií byl již doložen u myší, nyní se zkoumá, jak přesně působí na člověka.

 

Predplatne