Mnoho začínajících zahrádkářů řeší, kdy přesně mají zeleninové papriky sklízet. Když jsou zelené, červené, menší nebo větší? Odpověď je snadná: existují dvě zralosti a záleží jen na vás, která vám více vyhovuje.
Teplé počasí a adekvátní závlaha podmokem je pro plodovou zeleninu ideální. Přesto se zahrádkáři uprostřed sezony setkávají s rajčaty, která začínají v dolní části plodu zasychat, a mylně se pak domnívají, že jde o plíseň bramborovou.
Nejznámější a také nejčastější chorobou rajčat je plíseň bramborová. Zaměnit ji však lehce můžete i s dalšími houbovými nemocemi rajčat, jejichž nákaza se v počátcích projevuje jako skvrnitostí listů.
Většina zahrádkářů pěstuje rajčata. A téměř každý pěstitel se přitom řídí vlastními postupy, ať už předanými, nebo osobně prověřenými, které ale mnohdy postrádají smysl. Týká se to i odlisťování rajčat.
Těžko uvěřit, že krásnoočko v tolika zahradách pořád ještě chybí. Tuto záhonovou trvalku lze snadno množit ze semen a kvete často už v prvním roce po výsevu. Navíc se rychle šíří podzemními výběžky.
Kalokvět pochází z teplých krajin a naši zimu by v zahradě nepřečkal. Pěstuje se proto v květináči a jako přenosná rostlina zdobí svými výraznými květy čím dál víc teras.
Děsí vás tažení útočných sršní Evropou? Tak buďte v klidu. U nás se žádný z agresivních druhů nevyskytuje, ale teoreticky se s nimi seznámit můžete. Třeba pak více oceníte ty „naše“ sršně.
Juka pochází z Mexika a jižních států USA. Existuje ve vícero druzích, u nás ale spolehlivě přečká zimu jen dlouhověká juka vláknitá. Postarejte se o ni tak, aby na ni byl stále pěkný pohled.
Zahrada ve svahu se vyznačuje určitými zvláštnostmi. Nicméně i ji můžete úspěšně osázet trvalkami, které terén nejen zatraktivní, ale i zpevní. Ideálně by mělo jít o rostliny nenáročné na péči.
Vyvýšený záhon asi zná každý, zvlášť má-li dřevěné bednění. Jeho předchůdcem je vyklenutý či vypouklý záhon, který je sice méně pohledný, zato funkčnější. Jeho opakem je záhon hlubinný, proláklý neboli vpadlý.