Petra Matějková

Divočina v zahradě je pěkná věc, ale měla by mít své hranice. A to doslova. Když prorůstá trávník do záhonů, stává se z organizovaného chaosu nevzhledný nepořádek. Linie prostě do zahrady patří, působí harmonicky a zvyšují estetický dojem. Jestli si ale myslíte, že to nejde bez obrubníků, tak vás vyvedeme z omylu.

Prázdniny se nám pomalu překlápějí do své druhé poloviny a člověk by mohl nabýt dojmu, že vše, co letos mělo kvést, už bude uvadat. Snad vám tímto článkem nalijeme trochu vzpruhy do žil, existuje totiž celá řada rostlin, které kvetou v pozdním létě a porostou i v letních parnech. Máte je na zahradě? Jestli ne, napište si je na seznam těch, co musíte na podzim rozhodně vysadit.

Druhé prázdninové číslo Naší krásné zahrady už čeká, až si jím zalistujete. Na co se tentokrát můžete těšit?

Možná si z dětství vybavíte také hudrující babičku, která tiše proklínala okurky, rajčata i drobné ovoce. Místo toho, aby si jako zbytek rodiny sedla ke kávě nebo s knížkou odpočívala na lehátku, stále v kuchyni u plotny a zpracovávala všechno to, co se na zahrádce urodilo.

Horko střídají bouřky z vedra a zdá se, že nejlepší nápad, jak strávit letošní prázdniny, je lehnout si k zahradnímu bazénu. Jestli už se vám omrzelo přeplavávat od jednoho kraje k druhému, skákat do vody kufr nebo si číst na lehátku vedle bazénu, máme pro vás pár tipů na aktivity, díky kterým si vodu ještě víc užijete.

Je skvělé, že si můžeme zaběhnout do obchodu pro postřik na cokoliv, co naši zahradu trápí. Ale nemáte někdy pocit, že snadno dostupná chemie je trochu past, která nás odvádí od stejně jednoduchých řešení, která jsou navíc zadarmo? Zkušení zahradníci se k praktikám našich babiček rádi vracejí, protože fungují jako účinná prevence a když na to přijde, stojí nula peněz i energie.

Plísně nás letos trápí ještě o něco víc než jiné roky a spousta zahrádkářů už zaplakala nad úrodou okurek i rajčat. Jak zachránit rajčata, co lehla plísní, vám neporadíme, ale okurky, s těmi pro letošek nemusí být konec.

Mravenci dokážou zahrádkářům pěkně otrávit život. Jejich hemžení v záhonech bývá předzvěstí invaze mšic a i když se jí vyhnete, mravenci si staví u kořenů rostlin hnízda a leckdy si pochutnají i na tom, co byste raději snědli vy sami. Co s nimi? Dají se vypudit ze zahrady přírodně?

Okurky a rajčata patří mezi nejčastěji pěstovanou plodovou zeleninu a tak se není co divit, že si ji každý zahrádkář hýčká, co může. Plísně jsou asi největším postrachem a většinou se s nimi tak trochu pereme už od půlky června. Letošní počasí jim nahrává a jestli jste zatím bez nich, rozhodně stojí za to prevenci nepodceňovat.

Plísně rajčat a okurek bývají postrachem zahrádkářů. Přijdou plíživě, ze začátku vypadají velmi nenápadně, ale když je nezachytíte včas, o veškerou úrodu přijdete. Pokud zaléváte rostliny jen ke kořenům, jak se doporučuje, rozhodně nejste mimo nebezpečí.

Počasí je v posledních letech jak na houpačce. Buď je vody moc nebo málo. Ani jeden extrém není dobrý, na rozdíl od deště si ale se suchem dokážeme docela poradit. I naše babičky říkávaly, že je v létě lepší přísušek než přemíra deště. Jenže jak se o zahradu v suchém létě starat, abyste do záhonů nenalili s tisíci litry vody i tisíce korun?

Rajčata patří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny pěstované na českých zahradách. Tipy, jak na ně, si často zahrádkáři předávají z generace na generaci a i když jde většinou o cenné rady, někdy dědíme i nešvary. Jaké jsou ty nejčastější?

Houbaři se konečně dočkali a houby rostou! Víte, jak s nimi nakládat, aby vám dlouho vydržely? Čerstvé totiž vydrží jen chvíli a ještě v příhodných podmínkách. Pro pozdější konzumaci je zpracujte co nejdříve po příchodu domů z lesa.

K létu patří voda (a tak vás provedeme „vodní zahradou“, ukážeme, jak ji využít a taky jak cennou tekutinou neplýtvat), dovolená (ukážeme vám, jak proměnit svou zahradu ve středomořskou oázu, a taky jak se postarat o rostliny, když zrovna nejste doma) a vůbec požitky všeho druhu (třeba jídla provoněná bylinkami). O tom všem a o mnohém dalším se dočtete v červencovém čísle...

Česko se už dávno zařadilo mezi bazénové velmoci. Ještě před lety naše zahrady dobývaly kulaté nadzemní bazény, které bylo potřeba na zimu vypustit, složit a na jaře celý proces opačně zopakovat. V posledních letech ale i našinci přicházejí na chuť bazénům zapuštěným do země, těm, z nichž se stane centrum rodinného dění a sousedské zábavy.

Kolem zahradních bazénů koluje tolik mýtů, až byste se divili. Jedním z nich je třeba to, že bazén stojí tolik času a práce, že se člověk stane jeho otrokem. Dřív to tak možná bývalo, ale s rozmachem bazénů na českých (a světových) zahradách pokročily i filtrační a čistící technologie a údržba bazénu zabere jen pár minut týdně.

Zdá se, že slimáci mají letos pré. Kvůli velmi mírné zimě jich přežilo víc než obvykle a zdá se, že české zahrádky berou doslova útokem. Zaručených metod, jak před nimi ochránit záhony, koluje po internetu celá řada. Některé fungují relativně dobře, jiné v účinnosti trochu pokulhávají a pak je tu kategorie těch, které mohou uškodit nejen vaší zahradě, ale i domácím mazlíčkům.

Toužili jste po vlastní zahradě, na které si budete pěstovat hromadu zeleniny, protože bude určitě zdravější než ta, co koupíte v supermarketu. Jenže jste zjistili, že je váš dům postavený na navážce, zahrada byla minulých několik desetiletí zalévaná chemickým koktejlem tehdy populárních hnojiv a nebo že ji předchozí majitel vyzdobil vyjetými železničními pražci… Co s tím? Je šance, že dokážete zem zbavit toxinů?

Návod na bezúdržbovou zahradu vám nedáme. Ale nápadů, jak si ošetřit tu zalévání, tam zas hrabání listí a ještě jinde stříhání je tento speciál plný…
Najdete v něm inspiraci, rady, různé nápady a zkušenosti. Náš nový speciál určitě stojí za přečtení.

Mulčování je velmi oblíbená technika, která má za cíl zadržovat vodu v půdě, vyživovat ji a zároveň bránit plevelu v růstu. Možná si pod pojmem mulč představíte dnes již dávno přežitou mulčovací folii nebo klasickou mulčovací kůru. Možností je ale mnohem víc.

S příchodem teplého počasí se všichni vrháme nejen na zvelebování vlastních zahrádek, ale prahneme i po inspiraci, nových rostlinách a setkávání se s podobně naladěnými lidmi. A kde jinde najít kombinaci všeho zmíněného? Ano, řeč je o zahradnických výstavách. Máme pár tipů na ty legendární, které byste si v nejbližších týdnech neměli nechat ujít.

Zahradničení není jen o pěstování zeleniny nebo trvalek, ale i sledování přírodního koloběhu, sledování proměny zahrady v průběhu roku a budování vztahu mezi sebou. To nejhorší, co se může stát, bývá, když rodiče, nadšení zahrádkáři, nutí děti pomáhat. Jde to i jinak a úspěchy jsou zaručeny.

V době, kdy se stále víc mluví o tom, jak je důležité jíst dostatek čerstvých potravin, vitamínů a vlákniny, možná uvažuje o pár jedlých truhlících na balkoně i člověk, kterého doteď nechávalo pěstování zeleniny naprosto chladným.

Zahradní párty, sklizeň a výsev zeleniny, rybízový dort… zkrátka léto, jak má být. A taky zahrada, v níž hraje hlavní roli beton, dvouletky, šanta a bylinky: o tom všem píšeme v prvním letním čísle letošního roku.

Jsou zahradníci, kteří na co sáhnou, to jim roste doslova pod rukama, pomyslně řečeno jim rozkvete i kámen. A pak jsou tu ti na opačném pólu, kteří o sobě tvrdí, že zabijí i kaktus. Patříte mezi ně? Vyzkoušejte si letos vypěstovat aspoň pár bylinek. Uvidíte, že vás mile překvapí.

Vypadá jako obyčejná zelená plocha, kterou je momentálně v módě hodně redukovat, ale aspoň kousek ho máme na zahradě všichni. Řeč je o obyčejném trávníku. Ať ho udržujete v podobě anglického koberce nebo preferujete divočejší porost, garantujeme vám, že ne vše z následujících fakt o trávníku znáte.

Květen je zahradníky milovaný měsíc. Počasí umožňuje trávit čas ve větším měřítku venku a hlavně už se dá bez obav sít všechno, na co si vzpomenete. Ještě teď se dá dohnat téměř každý rest, který máte, snad jen kromě předpěstování zeleniny s dlouhou vegetační dobou.

Speciál, který právě vychází, propírá levandule ze všech stran. Chcete-li je pěstovat, napovíme, kterou vybrat, kam s ní a jak se o ni postarat. A až se vám urodí voňavé květy, můžete si z nich podle našich návodů připravit třeba voňavé mýdlo nebo olej do koupele anebo potěšit blízké zmrzlinou – jakou jinou než levandulovou.

Už jste také propadli kouzlu mulčování? Jestli ne, doporučujeme mu dát letos šanci. Je to způsob, jak zabránit v růstu pleveli, udržet v půdě vláhu a zároveň ji alespoň trochu průběžně vyživovat. Plusů je celá řada a negativ byste našli jen málo.

Před nějakými 20 lety neměli zahrádkáři moc na výběr. Kdo neměl k dispozici hnůj od hospodářských nebo domácích zvířat, nevyráběl si jíchy (což je pochopitelné pro jejich zápach), musel se spolehnout jen na domácí kompost.

Kdo si piplá sazeničky od semínka, ten to dobře zná: na začátku jara je potřeba je dvakrát vyjednotit, tzv. přepikýrovat, aby byly dostatečně silné na přesazení do záhonů. Právě teď, začátkem května, je čas na to, abyste je přepikýrovali podruhé.

Všechno má svůj čas. Únor patří semínkům, co dlouho klíčí, tedy celerům, paprikám a lilkům. Březen bývá ve znamení rajčat a většiny zeleniny. Ale to, co nám dává největší plody, si rádo počká až na konec dubna.

Některé sazenice si doma pipláte od ledna, takže v dubnu už máte na parapetu docela slušný prales. Možná je poctivě pikýrujete, zaléváte, přemýšlíte, jestli nepřihnojit… Ale na co téměř jistě zapomínáte, je otužování. Ne, nechceme vám radit, abyste křehké sazeničky nořili do ledové vody, ale zvykejte je na jejich budoucí domov.

V uplynulých dnech nás příroda opět přesvědčila o tom, že ona je tu ten, kdo určuje pravidla. V posledních letech se sice skloňuje slovo oteplování ve všech pádech, ale kdo si myslí, že znamená jen to, že budeme mít květnové počasí už v dubnu, šeredně se plete.

Jaro je dokořán, ale sezona pořád ještě začíná… Proto píšeme o výsadbě rajčat, o osazování truhlíků a o úpravě terasy. A taky o (neprávem zapomenutém) mangoldu, o (jen zdánlivě nepostradatelném) trávníku a o šalvějích, které ovšem mnohem líp poznáte po čichu než pohledem. Příjemné čtení!

Počasí si s námi sice v posledních dnech trochu zahrává, ale jarní mrazíky nejsou v dubnu ničím neobvyklým. I teď, když je venku trochu nevlídno, můžete směle vysévat semínka zeleniny a bylinek přímo do záhonů. Na co je ten správný čas?

Zlákalo vás téměř letní počasí uplynulých týdnů natolik, že jste neodolali a přesadili sazenice zeleniny do záhonu nebo je přestěhovali do skleníku? Možná teď máte trochu těžké spaní, aby jim mráz neublížil, ale nebojte, nic není ztraceno.

Máta a meduňka patří mezi oblíbené a hlavně nenáročné bylinky, které si snadno vypěstujete v květináči na parapetu nebo na zahrádce. Při venkovním pěstování ale buďte obezřetní a raději oběma jasně vymezte prostor. Mohlo by se snadno stát, že vám přerostou přes hlavu.

Pošesté se zahradním designérem Ferdinandem Lefflerem: tentokrát navštívíme několik zajímavých zahrad, probereme domácí pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, zaměříme se na trávník a na zahradu ve svahu… a na spoustu dalších věcí.

Z generace na generaci si zahrádkáři předávají jednu zásadní informaci: sazenice plodové zeleniny patří na venkovní záhony až v druhé půlce května, jakmile pomine hrozba přízemních mrazíků. Ty s sebou podle zkušenosti našich předků nosili ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác a jejich řádění měla vždy udělat přítrž Žofie. Té se říkávalo uplakaná, protože na svátek Žofie obvykle vydatně pršelo.

O vyvýšených záhonech možná slyšíte už pár let ze všech stran a třeba si říkáte, co na nich všichni mají. Vždyť naši dědové o něčem takovém neměli ani tušení a přesto sklízeli koše úrody... Možná kdyby tušili, jak si tím usnadní zahradnickou dřinu, měli by je také.

Zdá se, že jaro už převzalo žezlo od paní Zimy, a tak je čas vzít do ruky nůžky a pustit se do jarního střihu levandule. Víte, jak na něj? Ne? Tak se do něj pojďte pustit s námi. Pro inspiraci jsme vám natočili i video.

Tradice hovoří jasně: na svátek Josefa se mají začít vysévat semínka rajčat. Termín si samozřejmě přizpůsobte svým podmínkám, ve většině případů bývá ideální druhá polovina března. Dobrou zprávou je, že rajčata patří mezi nenáročnou zeleninu, zkušení zahradníci se shodnou, že je to tak trochu plevel. Což samozřejmě neznamená, že vyrostou úplně všude a snesou vše.

Příchod jara znamená, že je nejvyšší čas na přípravu jahodníků na sezónu. Loni jste nejspíš sklidili poslední plody a přestali si celého jahodiště všímat. Teď je potřeba rostlinám zajistit co nejpříjemnější probuzení a dopřát jim novou dávku živin.

Jaro je v plném proudu – venku i na stránkách Naší krásné zahrady. A tak píšeme o kvetoucích sakurách, o kyticích ze zahrady a o výsadbě batátů. Ale taky o pokládání nášlapných kamenů, o lesních zahradách a o zastínění terasy. A ještě o spoustě dalších věcí, které je dobré vědět a vidět...

Zahradníci doporučují nechávat trávník pokud možno celou zimu v klidu. Zmrzlá stébla jsou náchylná k polámání a při horlivé snaze s nimi v zimě cokoliv dělat, byste nadělali víc škody než užitku. Teď je už ale nejvyšší čas připravit ho na novou sezonu.

O kopřivě dvoudomé byly popsané stohy papíru, její zdraví prospěšné účinky jsou věhlasné a přesto se stále najde dost těch, co ji považují za expanzivní plevel. Dejte jí letos šanci ukázat, proč ji naše babičky milovaly.

Věčná otázka padající zejména z úst začátečníků: proč je potřeba některou zeleninu předpěstovávat? Proč nemůžu vysít papriky a rajčata rovnou do záhonu a vyjednotit? Důvod je jednoduchý. Teplomilná zelenina potřebuje ke klíčení určité teplo, a to jim české zahrady v březnu neposkytnou.

Březen je z celé zahradnické sezóny nejdůležitější. Je s podivem, že pouhých 31 dní dokáže z velké míry rozhodnout o tom, jak úspěšní letos v zahradničení budete a kolik toho v létě a na podzim sklidíte. Není potřeba hned běžet k záhonům a podléhat šílenství, těchto 5 věcí byste ale v průběhu března měli zvládnout.

Schválně si to při nakukování přes ploty zkuste: najdete zahradu, na které není ani jeden květinový záhon? Dá to práci… V novém speciálu probíráme téma záhonů od přípravy půdy přes výběr rostlin až po základy údržby. A pokud se chystáte takový záhon zakládat, máme pro vás dvanáct osazovacích návrhů, které můžete buď opsat, nebo se v nich inspirovat.

Každý jsme někdy začínali a jestli je před vámi právě teď první zahradnická sezona, možná se snažíte čerpat informace, kde se dá. Sáhli jsme si do svědomí, roky pozorovali hobby zahradníky v okolí a také pročetli internet, abychom dali dohromady 7 nejčastějších zahradnických hříchů.

Se suchem i s přívalovými dešti si zahradníci poradí spíš než s nájezdy škůdců. A protože je vždy lepší problémům předcházet, začněte je letos řešit už teď. Uvidíte, že prevence se vám vyplatí a škůdců bude méně.

Venku už to častěji voní jarem, sněženky jsou na většině území v plném květu a to znamená jediné: skleníková sezóna už může být pomalu zahájena. Jenže ve vašem skleníku jsou možná ještě zbytky loňské úrody a zavápněná skla z letní ochrany před sluníčkem.

Máte místo pěkných sazenic vytáhlé nitě? Taková věc se stane raz dva. Stačí vysít semínka o něco dřív, než by bylo žádoucí, dát je na málo světlé, ale teplé místo a pohroma je na světě. Zatím se nejedná o žádnou tragédii, když situaci vezmete do svých rukou včas, dá se leccos zachránit.

Polovina února je velký milník v zahradnické sezoně: přichází čas na první větší vlnu výsevů semínek do sadbovačů. Spousta lidí z něj má respekt, ale vůbec se toho nemusíte bát. Pojďte to letos zkusit s námi, přinášíme návod krok za krokem.

Když se řekne zahrada, většina lidí si představí zelený ráj plný květin, zeleniny, stromů. Jenže počasí v posledních letech tomuto šťavnatému vzezření úplně nepomáhá. Existuje ale způsob, jak zahradu udržet zelenou i v extrémních teplech. Dešťová voda, kterou začnete zachytávat hned na začátku sezóny.

Zima se zdála nekonečná, ale začátek nové zahradnické sezóny už klepe na dveře a první semínka se nemohou dočkat, až je dáte do země. V únoru to ještě není na extra velké výsevy, ale první zelenina, zvlášť ta s dlouhou vegetační dobou, už do sadbovačů patří.

Celer patří mezi druhy zeleniny, které jedni milují a druzí nenávidí. Na pěstování sice není extra náročný, ale řada zahrádkářů se dopouští několika malých chyb, jež ve finále způsobí, že se celeru nedaří. Jak na něj, abyste letos sklidili pěkně velké a zdravé bulvy?

Také patříte mezi ty, co v běžném životě téměř nedají telefon z ruky nebo se nehnou od počítače? Využijte moderní technologie ve svůj prospěch! Zahradní architekti i nadšenci už si zvykli využívat nejrůznější aplikace, programy a on-line nástroje k tomu, aby si práci na zahradě usnadnili a došli rychleji k lepšímu výsledku. Inspirujte se tím, co on-line svět nabízí i vy!

Zahradníci začátečníci dělají jednu zbytečnou chybu - pořizují si hned do začátku spoustu zbytečností a rychle tak nabudou dojmu, že jde o relativně drahé hobby. Přitom spoustu věcí vůbec nepotřebujete, většinou stačí opravdu málo. Nekupujte ni
c navíc a začněte pěstovat zeleninu i květiny jednoduše a levně.

Svrbí vás už ruce a nemůžete se dočkat, až nasypete první semínka do země? Ještě zatněte zuby a pár týdnů nebo alespoň dní vydržte. Vyplatí se vám to a odměnou vám budou silné a odolné sazeničky, které bude radost pěstovat.

Nemusíte se stát samozásobiteli v oboru ovoce a zelenina (ačkoli i o tom v novém speciálu píšeme), ale vypěstovat si nejoblíbenější odrůdu rajčete (vybírat, která to je – to je radost!), salát nebo bylinky, to stojí za pokus… S nový speciálem vám to půjde krásně od ruky!

Jaké odrůdy rajčat vybrat, aby hned zkraje sezony nepodlehly rostliny plísni a odměnily vás šťavnatými plody? Je to trochu boj, zvlášť když má člověk omezený prostor a nemůže experimentovat s desítkami druhů.

Hodně lidí si v zimě stěžuje, že jejich pokojová kvítka vypadají v poněkud sklesle. Nenechte se rozhodit, to je úplně běžný stav. Většina interiérových rostlin totiž pochází z exotických krajů a zimní podmínky, které jsme schopni jim doma nabídnout, pro ně zdaleka nejsou ideální.

Únorové vydání vašeho oblíbeného časopisu je tu. Co v Naší krásné zahradě tentokrát najdete? Vybíráme z obsahu:

Patříte mezi ty, kterým jaro začíná pocitově s prvními rozkvetlými kráskami na zahradě? Máme dobrou zprávu, existuje celkem dost rostlin, které kvetou i v mrazu a ve sněhu. Pořiďte si je na zahradu a budete mít o radost postaráno.

I když na osvětě kolem ptačího krmení intenzivně pracují neziskové organizace, přírodní nadšenci i prodejci, stále panuje spousta mýtů. Třeba o tom, že sypat do krmítka staré rozdrobené pečivo je správně. Není a lidské jídlo ptáčkům do zobáčku nepatří vůbec.

Většina českých domácností vypadá jako přes kopírák: nábytek rozestavěný po obvodu místností, sem tam na zdi doplněk v podobě obrazu a na parapetu pár pokojovek. Přitom interiérová zeleň může být velmi efektivním a levným architektonickým prvkem.

Svět kolem nás se ponořil do mrazu, ledu a místy i sněhu. Jestli jste si mysleli, že přes zimu se k spánku ukládají i botanické zahrady, ani netušíte, jak moc se pletete. Ve sklenících to žije (a hřeje) i v zimě a zahrady lákají na často velmi zajímavý program.

Není to tak dlouho, co jsme přestali cídit své domovy, protože vědci odhalili, že trocha domácích bakterií je nám naopak ku prospěchu. Podobná situace je i v zahradách. To, co může působit na první pohled lehce zanedbaně, je totiž poklad pro život.

Drtivá většina interiérových rostlin upadla už na podzim do fáze vegetačního klidu, takže docela ocení, když si jich jednoduše nebudete všímat. Radíme, co přesně teď (ne)dělat, abyste jim usnadnili přežití období temna.

Čekárny u pediatrů i praktických lékařů se před svátky zaplnily pacienty, co si shodně stěžovali na horečku, rýmu a kašel. Virózy zaútočily v plné síle a krom koupených pomocníků si můžete účinnou pomoc vypěstovat i sami.

Že leden v zahradě neznamená nudu, vás přesvědčíme v procházce jednou krásně zasněženou zahradou a taky v tématu věnovaném rychleným cibulovinám. Probereme i zimní život v jezírku, vřesovce a zmarliky, které už brzy rozkvetou. A protože zima je hlavně čas plánování, ukážeme vám, jak upravit terasu za domem, „opíšeme“ pár inspirativních nápadů z výstavy v anglickém Chelsea a zamyslíme se nad výběrem ovocných dřevin.

Po přečtení nadpisu možná nejeden z vás namítne, že Vánoce přece jsou o sledování pohádek, uždibování cukroví a trochu lenosti. Stoprocentně souhlasíme, ale také víme, že se hodí mít v rukávu pár tipů, jak pozornost upřít jiným směrem. Sami totiž máme děti.

Věnce, svíčky, žárovičky… Vánoce jsou o mihotajícím světle a i ti nejzatvrzelejší odpůrci tradic většinou podlehnout a třeba na poslední chvíli začnou shánět jakýkoliv zdroj útulného světla. Nepodléhejte panice, jestli máte doma alespoň svíčku, rychle si vyrobíte skvělý svícen.

Ať plánujete sebelépe, sem tam se stane, že vám chybí dárek. Pro někoho z rodiny, pro paní učitelku nebo pro nečekanou vánoční návštěvu. Ještě před pár lety by to vykolejilo i nás v redakci, ale teď už ne. Máme totiž za ušima a dokážeme kouzlit z toho, co jsme v létě vypěstovali. Chcete pár dárkových tipů?

Když se řekne adventní květina, nejspíš vás hned napadne vánoční hvězda. Přitom rostlin, které právě teď krásně vyzdobí váš domov, je mnohem víc. Některé máte možná doma dlouhodobě a stačí je jen trochu popostrčit k tomu, aby rozkvetly.

Když se řekne adventní květina, nejspíš vás hned napadne vánoční hvězda. Přitom rostlin, které právě teď krásně vyzdobí váš domov, je mnohem víc. Některé máte možná doma dlouhodobě a stačí je jen trochu popostrčit k tomu, aby rozkvetly.

Vánoční stromek v květináči je ten nejudržitelnější, jaký si můžete domů pořídit. Řezané jsou totiž velmi často ze severských zemí a než dorazí k vám do obýváku, musí urazit dlouhou cestu. Podobné je to s umělými, které sice zdání udržitelnosti mohou vyvolávat, ale když si uvědomíte, kde, z čeho a za jakých pracovních podmínek vznikají, chuť na ně vás přejde.

Trendy se promítají do všech lidských činností a i když by se mohlo zdát, že vánoční světýlka už představila vše, co mohla, není tomu tak. Světu vládne udržitelnost a nevyhýbá se ani vánočnímu zahradnímu osvětlení.

Z Vánoc se sice už před nějakou dobou stal svátek konzumu, v posledních letech se ale stále víc lidí přiklání k původní myšlence: trávit čas pospolu, omezit dárky na pár kvalitnějších kousků a hlavně dělat si vzájemně radost. Letos se můžete posunout ještě o kousek dál a podpořit vánočními dárky lokální tvůrce. Chcete pár tipů?

Jestli vám něco hned na začátku adventu bude chybět, je to věnec nebo svícen na první adventní světlo. Nestihli jste ho koupit? Ještě není nic ztraceno, stačí, když doma najdete 4 svíčky.

Zatímco v létě většinou stravu odlehžujeme a přirozeně jíme víc ovoce a zeleniny, podzim a zima je na vitaminy chudší. Co teď jíst, aby vás to nestálo majlant, ale zároveň jste se chránili před všemi zimními neduhy?

O růžích byly napsány snad stovky knížek a zaručenými radami na péči o ně se to na internetu doslova hemží. Jestli přemýšlíte, kdy se stříhají růže na zimu, tak pro vás máme skvělou zprávu: až na jaře.

O krásně zasněžené zahradě, o pohádkově vyzdobených Vánocích, o pěstování hvězdníku, ale taky o sklizni citrusů v bytě a o tom, co se zahradou udělají klimatické změny… o tom všem si můžete přečíst v prosincovém čísle Naší krásné zahrady.

Nastala chvíle, kdy je na zemi víc listí než na stromech a spousta zahrádkářů řeší, co s ním. Na trávníku pod stromy ho nechte ležet pouze v případě, kdy nelpíte na dokonalém porostu, protože v něm s velkou pravděpodobností udělá nevzhledné fleky.

Většina zahrádkářů čelí v průběhu roku dvěma velkým výzvám: jak vypěstovat dostatek zdravého ovoce a pak také, jak ho uskladnit, aby vydrželo ideálně až do jara. Chcete naše tipy? Tady jsou.

Zima klepe na dveře a s ní také doba, kdy se zahrada i sad uloží k zimnímu spánku. Jak uchovat úrodu, aby vydržela co nejdéle? Správné skladování je umění a chce trochu praxe nebo pár dobrých rad. A ty pro vás máme.

Přikrmování ptáků v zimě je sice bohulibá činnost, ale jak říká klasik, všechno má svůj čas. Teď je chvíle na to připravit krmítka a nakoupit nebo vyrobit krmení, ale s jeho sypáním ptáčkům ještě počkejte. Zadělali byste si na zbytečný problém pro příští zahradní sezónu.

Pro jednoho je trávník pouhým doplňkem, pro druhého chloubou zahrady. Jestli patříte mezi ty, co si zakládají na trávníčku jak z anglického golfového klubu, čtěte, jak ho připravit na zimu, abyste si ho do jara nezlikvidovali.

Dušičky se blíží mílovými kroky a vás možná zachvátila panika, že jste zapomněli koupit věnec nebo květiny. Nezoufejte a schovejte peněženku. Dekoraci si dokážete vyrobit sami do hodiny z toho, co objevíte na zahradě nebo při procházce.

Strom je nepostradatelnou dominantou zahrady, poskytovatelem příjemného stínu v létě, ochrany před deštěm, když na to přijde, a hlavně úrody, na kterou se všichni tolik těšíme. Právě teď, na přelomu října a listopadu, je ideální doba na výsadbu prostokořenných sazenic. Jdete do toho s námi?

Listopadovému vydání vládne (jak jinak) podzim: píšeme o trvalkách, které (ještě pořád) kvetou, o výsadbě stromů (na kterou je právě ideální čas) a o dekoracích z plodů (kterých je zrovna všude plno). K tomu tipy od Ferdinanda Lefflera pro ty, kdo mají pozemek ve svahu, návod, jak postavit zimoviště pro ježka… a spousta dalšího.

Spousta lidí tápe, jak se o kompost postarat před nástupem mrazů. Překvapivě není potřeba ho zazimovávat, naopak mu prospěje trocha vaší nepozornosti. Důležité je ho nepřeplnit “zelenou” hmotou a ujistit se, že dobře hřeje. Jen tak máte šanci se na jaře dočkat zahradnického zlata v podobě výživného kompostu.

Patříte do skupiny zahrádkářů, kteří si myslí, že podzim je obdobím, kdy už je lepší spíš odpočívat a práce na zahradě si nechat zase až na jaro? Vidíte a přitom podzim je ideálním obdobím pro výsadbu prostokořenných stromů, keřů nebo většiny trvalek. Pojďme se na tajemství podzimní výsadby podívat podrobněji.

Růže patří mezi nejoblíbenější květiny vůbec, není se tak co divit, že jich na světě existuje podle některých údajů až 300 samostatných druhů. Královny květin jsou ale také někdy pěkné citlivky, proto si zaslouží před zimou zvýšenou péči.

Jarní kvítí milujeme všichni. První poslové jara začnou vykukovat ze země už v únoru a potěchou pro naše oči jsou až do května, kdy předají žezlo další kvetoucí floře. Jenže abyste se mohli na jaře kochat, je potřeba cibulky narcisů, tulipánů nebo sněženek dát do země už teď. Přečtěte si návod, jak na to.

Pro někoho je chození na hřbitov a rozmlouvání s blízkými zesnulými pravidelný rituál, jiný zavítá ke hrobu jednou za čas a raději vzpomíná v klidu domova. Ať patříte do kterékoliv ze skupin, za pár týdnů budete konfrontováni s vyšňořenými hroby všech nebožtíků. Která zeleň se na hrob v období Dušiček hodí nejvíc? A která vám neudělá vítr v peněžence?

Mušky octomilky, známé též pod názvem drozofily nebo banánové mušky, jsou miniaturní, ale otravní návštěvníci mnoha domácností. Pozvat je domů je jednodušší, než byste řekli, a vyhnat je bývá často oříšek.

Šípky sbíraly už naše praprababičky a díky jejich vitamínové náloži se v zimě úspěšně vyhýbaly virózám i nemocem z nedostatku vitamínu C. I když už se dnes vitamíny dají koupit v kterékoliv lékárně nebo drogerii, není nad jejich přirozený zdroj. Sběr šípků je zase moderní a hlavně jsou zadarmo.

Když se řekne Česko, většina lidí si představí pivo, knedlíky nebo víno, ale co takhle jablka? Ta jsou tradiční plodinou na našem území tisíce let a troufáme si tvrdit, že chuťově dodnes trumfnou ta, co se k nám dováží ze zahraničí.

Jedna věc je utrhnout si jablko ze stromu a rovnou ho zchroupat, druhá sklidit veškerou úrodu tak, aby ve sklepě vydržela aspoň do Vánoc. Spousta lidí dělá při sklizni jablek (a jiného ovoce) zbytečné chyby, které výrazně zkracují dobu, po kterou lze ovoce uchovávat. Neděláte je také?

Samosběry ovoce, aktuálně jablek, švestek a hrušek, jsou v plném proudu. Někde vám vybavení k česání půjčí, jinde si ho budete muset přivézt sami. Sepsali jsme, co všechno se vám bude hodit k tomu, aby byla sklizeň efektivní, bezpečná a odvezli jste si krásné plody.

Říjnové vydání Naší krásné zahrady je na světě! Na co se můžete těšit? Připravili jsme si pro vás spoustu inspirace, jak si zpříjemnit první chladné dny doma, na terase i zahradě.

Říká se, že kdo sní jablko denně, má o zdraví postaráno. Jenže při dnešních cenách v obchodech je to pěkná rána pro rozpočet. I když, vlastně nemusí. Stačí vyrazit na nejbližší samosběr, kde ceny začínají už na 5 Kč za kilo.

Orchideje jsou specifické, nepěstují se v klasickém substrátu, ale speciálním. Proto má řada lidí pocit, že vyžadují speciální péči a jsou náročné. Opak je pravdou, orchideje jsou nenáročné a jejich pěstování i přesazování zvládne opravdu každý.

Mangold je zástupcem té zeleniny, která se v českých zemích dávno pěstovala, na čas se nechala vytlačit špenátem, aby se v posledních letech zase s velkou pompou vrátila. Mangold je totiž naprosto nenáročný a se stejným úsilím ho vypěstujete několikanásobně víc než špenátu.

Všimli jste si, že se každý rok na zahradě daří něčemu trochu jinému? Shodli jsme se, že letos byl rajčatový rok. Rostliny na záhonech dlouho vydržely bez náznaku plísně a plodily jak o život. A rádi se s vámi podělíme o ty, co nás odměnily nejsladšími a nejkrásnějšími rajčátky.

Možná jste si při toulkách po evropských letoviscích všimli, že ty nejsušší části Itálie, Chorvatska nebo Řecka koncem prázdnin nádherně zfialověly. To má na svědomí perovskie lebedolistá, naprosto nenáročná trvalka z rodiny šalvějí, kterou si prostě zamilujete.

Štve vás plevel, co si vesele roste mezi rajčaty a trvalkami? Nechme dnes stranou diskuse o tom, zda je prospěšný a jestli by na záhonech neměl spíš zůstat, a berme ho jako nevítaného vetřelce. Koneckonců jsme ho do záhonů nejspíš nevysévali, tak ho tam logicky nechceme.

Slupky z brambor, odkrojené kořínky z kedluben nebo polévka, která zkysla. Co s tímto odpadem doma děláte? Jestli ho vyhazujete do koše nebo dokonce vyléváte do záchodu, děláte obrovskou chybu.

Byť se o smyslu zaštipování rajčat a vyštipování květů paprik vedou sáhodlouhé diskuse, neoddiskutovatelným faktem je, že v našich podmínkách všechny plody nedozrají. A když jim “zatípneme tipec”, dosavadní plody spíš dozrají a hlavně i narostou.

Podzim je ideální dobou pro výsadbu nových trvalek, stromů a cibulovin. Počasí přeje zakořeňování, a tak je doba od konce srpna až do zamrznutí půdy vhodná pro výsadbu všeho, co chcete, aby vám zahradu zdobilo v příštích letech. Kam se vyplatí vyrazit pro inspiraci a zahradní nákupy?

Ideální dobou pro výsadbu trvalek je podzim. Slunce už tolik nepálí a většinou není problém mladé rostliny uzalévat. A protože nabídka sazenic v zahradnictvích se postupně zvětšuje, máme pro vás tipy, jak trvalky na zahradu vybírat.

Zářijové vydání Naší krásné zahrady vypadá stejně jako léto. Pozvolna převléklo kabát z letního na baboletní a přináší spoustu inspirace, jak si užít slábnoucí sluneční paprsky.

Sklidit teď ze záhonů okurky, rajčata a jinou plodovou zeleninu a nechat je až do příštího roku ležet ladem, by byla škoda. Jednak by se své šance hned chopil plevel a hlavně byste se ochudili o podzimní sklizeň křupavé zeleniny.

Hořké cukety v posledních letech doslova hýbou zahrádkářským světem. Jedni (včetně odborníků) si stojí za tím, že hořké cukety jsou zralé tak akorát na vyhození, druhý tábor tvrdí, že jsou bez problémů poživatelné. Jak to tedy je a jak hořkosti předejít?

Jsou rostliny, které jsou tak pracné, že byste je nejraději vyhodili. A pak ty, co jsou tak trochu za odměnu. Mezi ty druhé patří josta. Když jí najdete vhodné místo, tedy plné živin a na slunci, odmění vás každoročně spoustou šťavnatých plodů.

Bobuloviny v zahradě mají své místo a je skvělé, že se skvěle hodí i do těch nejmenších. Většinu roku zdobí, v létě a na podzim nás zásobují lahodnými plody a co víc, poslouží jako úžasný jedlý živý plot.

Plíseň na rajčatech je postrach každého zahradníka. Jakmile se jednou objeví, často úplně ukončí aktuální rajčatovou sezónu. A tu si snažíme všichni prodloužit, co to jen jde, protože šťavnatá rajčátka ze zahrádky ta kupovaná ani náhodou nenahradí.

Jahody by se měly na jedno místě pěstovat maximálně 5 let, pak je potřeba je přestěhovat na nové místo. Jinak riskujete zbytečné nemoci, plísně a nedostatek živin. Teď v srpnu je na založení nového jahodiště ideální chvíle.

V červnu proběhl v německém Kolíně nad Rýnem největší světový veletrh zahradního životního stylu spoga+gafa 2023. Omrkli jsme novinky, které chystají výrobci zahradnického vybavení všeho druhu, ale hlavně nás zajímaly trendy. Na co se v nejbližší době můžeme těšit?

Rybízy jsou geniálním doplňkem užitkových i okrasných zahrad a mají společnou jednu výhodu: i s malým úsilím se většinou dočkáte slušné úrody. Kdy a jak stříhat rybízy, abyste jejich plodnost ještě víc podpořili?

Někdo radí maliny stříhat na jaře, jiný se bude dušovat, že nejvhodnější je podzim. Maliny jsou naštěstí docela odolné, a když jsou vysazené na vhodném stanovišti, dokážou růst i bez větších zásahů a dokonce vám odpustí pár pěstitelských chyb.

I když tělo i zaměstnavatelé velí dovolenou, zahrada v létě potřebuje aspoň špetku vaší pozornosti. Práce ale není moc, hlavní nápor už je za námi a do podzimu je ještě pořád času dost.

Zdá se, že letošní rok by mohl nahrávat plodové zelenině. Košťáloviny v nejedné zahradě vzaly rychle za své pod invazí krytonosců, a tak nám nezbývá, než se upínat jiným směrem. Dejte si pozor na důležité maličkosti, které vás můžou stát i celou skizeň rajčat.

V srpnovém čísle se dočtete o růžích v meruňkových tónech a o pěstování máty. Ukážeme vám, jak kombinovat trojice letniček, jak nechat zahradu aspoň trochu zdivočet a jak využít v zahradě prvky z patinující ocele Corten. Poradíme vám také, jak si vyrobit domácí růžovou vodu. 

Když letní parno aspoň na chvíli vystřídá déšť, srdce zahradníků doslova poskočí radostí. Nejde jen o tolik žádoucí zálivku, po dešti je totiž ideální čas na spoustu prací, od kypření záhonů až po sklizeň. Víte, na co byste neměli zapomenout?

Skleník si našinci pořizují hlavně proto, aby si prodloužili zeleninovou sezónu. Na jaře a na podzim skvěle zahřeje, ale co v létě? V horkých dnech se s ním musí správně zacházet, aby zelenině uvnitř prospíval a neublížil.

Na tropy, natož déletrvající, nejsme v našich podmínkách zvyklí. Podmínky pro pěstování čehokoliv se v posledních letech vytrvale mění a někdy se zdá, že nežijeme v mírném pásu, ale v tropickém. Tak co se při zahradničení inspirovat u jižanských národů? Veškerá zahradní vegetace vám poděkuje, když si pár fíglů osvojíte.

Spousta lidí má pocit, že pořídit si zahradu znamená konec cestování a letním radovánkám podobně, jako když si pořídíte domácího mazlíčka. Jenže stačí opravdu málo a vaše zahrada přežije pár týdnů bez vaší přítomnosti a nutnosti prosit sousedy o zalévání.

Ještě včera vypadala v pohodě, dnes jsou na některých rostlinách zkroucené listy. A vy panikaříte. Jak zachránit rajčata, když začnou volat o pomoc? Nebude to jednoduché a bude to chtít trochu pátrání.

Sklizeň šťavnatých plodů je ten bod, ke kterému směřovalo úsilí všech zahradníků několik měsíců. Je škoda, když ho pak někteří zhatí nesprávnou sklizní. Věděli jste, že pro zeleninu je naprosto smrtelné, když plody sklízíte po dešti nebo příliš pozdě? Pojďme se podívat na nejčastější nešvary.

Počasí si pro nás v posledních letech připravuje jeden extrém za druhým, a kdo je na ně připraven, nebývá překvapen. Nejčastější výzvou jsou delší období sucha. Při těch zelenina, zvlášť ta žíznivá, plodová, dost strádá. Ale nemusí to tak být, stačí znát pár chytrých triků, jak vodu v zemi udržet.

Většina jahodníků skvěle plodí první tři roky, pak to s nimi jde pomalu z kopce. Profíci vědí, že pro stabilní sklizeň je dobré každý rok část záhonu osázet novými sazenicemi a zároveň zhruba po třech letech úplně vyměnit jejich stanoviště. Ať už zakládáte nový záhon nebo potřebujete doplnit starý, máme návod, jak na sazenicích ušetřit.

Všichni o něm mluví, ale málokdo ví, jak na něj. Vyštipování rajčat je sice velmi jednoduchý úkon, přesto kolem něj panuje spousta dohadů a otázek. Jestli je to i váš případ, čtěte dál, pokusíme se všechny nejasnosti objasnit.

V červencovém čísle se dočtete o pěstování exotického ovoce, o kypreji a o motýlu dlouhozobce, kterého si často pleteme s kolibříkem. Připravili jsme náměty, jak si užít večerní zahradu, a poradíme, jak pěstovat hortenzii latnatou a jak bez velké námahy udržovat čistou vodu v bazénu.

Vy jste ještě nepropadli mulčování? Tato prastará praktika, kterou donedávna používali majitelé přírodních zahrad, se konečně rozšířila mezi zahrádkáře a kdo jednou zkusil, nechce už zahradničit jinak. Mulčování má totiž spoustu výhod, ze kterých budete profitovat.

Každou sezónu se rozčilujeme, že slimáků je rok od roku víc. Také aby ne, když jsme si k nám dovezli před spoustou let invazivní druh plzáka španělského, který je pro každého zahrádkáře doslova pohromou.

Také máte někdy pocit, že boj s plevelem na zahradě je trochu marný? I když si každý z nás nejspíš uvědomuje, že spousta plevele jsou vlastně jedlé byliny, v zeleninových a květinových záhonech po nich prostě netoužíme. Než skočíte po motyčce, zkuste na nežádoucí porost vyzrát chytře.

Když na tohle místo dorazíte, máte pocit, že jste se ocitli někde úplně mimo civilizaci. Zahrady Myšlín jsou ale pár desítek kilometrů od hlavního města, hned za obcí Mnichovice. A postupně se stávají centrem místního komunitního dění.

Zahrady u základních škol se pomalu ale jistě začínají proměňovat. Naštěstí, chtělo by se říct. Dlouhé roky byly děti zvyklé, že vyjít na školní zahradu znamená otravu v rámci pěstitelských prací. V Rousínově to vzali z úplně opačného konce a společně s dětmi postupně budují přírodní učebnu.

Už samo místo vyzařuje neskutečnou energii. Velký a Malý Blaník, zřícenina hradu Šelmberk, Zlatodůl Roudný, Chráněná krajinná oblast Blaník… a uprostřed ní se ukrývá bylinná a experimentální zahrada, kterou můžete navštívit.

Speciál měsíčníku Naše krásná zahrada, který shrnuje základní pravidla, návody a tipy pro ty, kdo chtějí zahradničit co nejšetrněji k přírodě a přitom krásně a účelně.

Jestli žijete v Praze nebo jejím okolí, na Toulcův dvůr už jste nejspíš někdy narazili. V době udělení certifikátu šlo o největší přírodní zahradu v České republice a vesnický ráz si celý objekt zachoval dodnes. Koneckonců je součástí kulturní památkové zóny Stará Hostivař.

Někdo tvrdí, že je lepší pěstovat papriky po dvou sazeničkách v jednom důlku, jiný zastává názor, že po jedné je to ideální. Každý samozřejmě vehementně hájí svoji pravdu a hledá výhody toho či onoho způsobu. Který způsob je opravdu lepší?

Víkend otevřených zahrad je dvoudenní kratochvíle, která má v České republice dalo by se říci letitou historii. Letos proběhne v termínu 10. a 11. června už 13. ročník a počet zahrad, které můžete zajít okukovat, každý rok roste. A tentokrát je výběr tak pestrý, že si na své přijde každý.

Říká se, že zahrada je nejnáročnější od března do května, kdy se vše vysévá, předpěstovává a přesazuje ven. Až by z toho člověk mohl získat dojem, že později už nemá nic smysl. V tom případě vám radíme číst dál, protože možností je víc než dost.

Svými květy rozzářily začátek jara a teď pomalu předávají žezlo dalším. Tulipány, před nimi narcisy, hyacinty, případně i sněženky… Cibulovin v zahradě míváme spoustu, ale většina lidí neví, jak se o ně dobře postarat, aby krásně kvetly i v příštích letech.

Hlavním tématem červnového čísla je odpočinek na zahradě. Když si ho dopřejete, můžete si přečíst třeba o květenstvích, která připomínají svíce, o růžích, které udělají radost včelám, nebo o hvozdících, které se tak trochu neprávem vytratily ze zahrad. Taky radíme, jak neplýtvat dešťovou vodou, jak správně mulčovat a jak pěstovat květák a brokolici… a abyste si zahradu jaksepatří užili, máme pro vás námět na jahodovou párty. Léto budiž pochváleno!

Stačí vykouknout z okna a není pochyb o tom, že jaro už je v plném proudu. Jestli se rádi kocháte rozkvetlými květinami, keři a nebo sbíráte inspiraci pro svou zahradu, máme pro vás pár tipů, kam teď na jaře určitě vyrazit.

Nic nezútulní domov tak jako pár pokojových rostlin rozmístěných po bytě. Kromě potěchy pro oči nabízejí spoustu benefitů: některé z nich dokážou ze vzduchu odstraňovat škodliviny, jiné jsou léčivé a všechny do jedné pomáhají udržovat správnou vlhkost. Aby se jim u vás líbilo, je potřeba je pravidelně zalévat, občas pohnojit a sem tam přesadit.

Nakukování do cizích zahrad je hobby staré jak lidstvo samo. Odjakživa nás zajímá, jak žijí sousedé, jaké zvyky má která rodina a když vidíme zahradu, představujeme si, kdo jsou její majitelé… Asociací spojených s tím kouskem zeleně, co máme u domu nebo bytu v podobě (před)zahrádek, balkonu nebo teras, je spousta.

Uspořádané záhony sice lahodí oku, ale je to s nimi někdy pěkná lopota. Co kdybychom vám řekli, že ne za vším musí být dřina až do úmoru. Co když jde pěstovat třeba takové brambory vlastně úplně bez práce, jako to dělali naši předci? Jestli máte ve sklepě naklíčené brambory a doteď jste jim nezvládli připravit záhon, máme velmi rychlé řešení.

Celé dětství jsme poslouchali, že jsou mravenci užiteční, ale kdo má zahradu, považuje je za zkázu. Jak to doopravdy je? Kdy mravenci škodí a kdy přírodě prospívají? A je opravdu nutné je ze svého pozemku vyhnat?

Pěstovat si vlastní zeleninu je radost, ale také spousta starostí. Nechme stranou rozmary počasí a pojďme se pobavit o škůdcích. Mírné zimy posledních let jim nahrávají, a tak se nezřídka stane, že už od pozdního jara nejeden pěstitel bojuje s jejich nájezdy.

V České republice trpí nějakou formou alergie zhruba třetina obyvatel. Těžko říci přesný údaj, protože ne každý se léčí. Ta pylová patří mezi sezónní a postižení se už teď zásobují tlumícími léky a kapesníky. Její nástup je totiž za dveřmi.

Psal se rok 2005, když editor magazínu Nude & Natural a permakulturista Mark Storey přišli s prvním ročníkem World Naked Gardening Day (WNGT). Přeložit ho můžeme jako Světový den nahých zahradníků. Z původní možná trochu recese se stal vyhlášený svátek, který se “slaví” po celém světě.

Čím víc je ve vzduchu pylu, tím víc alergici trpí. Spousta z nich skončí zavřená doma s antihistaminiky v ruce a zoufale čeká, až “jejich” alergen zmizí. Přitom existuje řada kvetoucích rostlin, které můžeme označit jako hypoalergenní a pořídit si je můžou s klidným svědomím (a sliznicemi) i alergici.

Člověk nemusí být ani extra nešikovný, aby se mu při manipulaci se sazenicemi stala drobná nehoda. Třeba v podobě zlomeného rajčete. Než plod své dosavadní pěstitelské práce hodíte na kompost, zkuste ho zachránit. Je velká šance, že vaše snaha bude korunovaná úspěchem.

V novém speciálu pro vás máme přehlídku dřevin, které krášlí zahradu po celý rok. Kromě výběru druhů a odrůd, které vypadají krásně na jaře, v létě, na podzim a v zimě, vám představíme nejoblíbenější rody: ať už ty známé, jako kaliny, hortenzie a pivoňky, nebo dosud (téměř) neobjevené, jako pukoly.

Tradice prvního májového polibku je u řady lidí oblíbenější než importovaný Valentýn. Projít se na čerstvém vzduchu, věnovat se jeden druhému a procházku zakončit vřelým polibkem. Když tedy máte někde po ruce třešeň.

Všude se mluví o tom, jak je důležité doma poskytnout sazenicím dostatek výživy, světla a vody. Jenže někdy jim i přes veškerou péči na první pohled něco chybí. Pojďte se s námi podívat na zoubek nejčastějších příčin.

Jaro už venku začalo čarovat a zahradníci se těší, až pořádně zaboří ruce do hlíny. Je to i váš případ? Naše redakce pro vás připravila jarní tipy, které ocení kytičkomilové i ti, co podlehli kouzlu jedlé zahrady. Mysleli jsme na práci, ale i relax pod širým nebem.

V babiččině zahrádce nikdy nechyběla polévková zelenina: mrkev, petržel a celer. Na pohled to vypadalo, že vypěstovat si pěkné zdravé kořeny je ta nejjednodušší věc na světě. Jenže mrkev (a petržel) už pěkně potrápila nejednoho zahradníka. Chcete znát finty profíků?

Levandule se obvykle stříhá na podzim a na jaře. Zatímco podzimní střih je spíš tvarovací, cílem jarního je rostlinu omladit a podpořit bohatý růst a kvetení. Čas na jarní sestřih bývá koncem března, letos nám správné načasování příroda posunula až na téměř konec dubna.

Letos si dalo jaro opravdu načas a na nějaké vysedávání to venku doteď nebylo. Ale víkendová předpověď je tak optimistická, že doporučujeme vyndat z garáží a sklepů zahradní stoly, židle a houpačky a zprovoznit je na sezonu.

Nejlepší období pro výsev keřů a stromů je podzim, to je notoricky známá věc. Jenže co když jste si vzpomněli, že chcete zahradu obohatit o další kousek nebo se vám podařilo koupit výhodně sazenice? Do podzimu čekat nemusíte, zasaďte je klidně už teď. Jen se držte následujících rad.

Vyvýšené záhony sice nejsou žádnou novinkou, ale v posledních letech jejich popularita prudce stoupá. Je to docela pochopitelné: nemusíte se k nim tolik ohýbat, zároveň alespoň trochu brání škůdcům, aby si smlsli na plodech vaší práce a navíc dobře vypadají.

Patří to už k takovému zahradnickému koloritu: jakmile se zjara trochu oteplí, rozdělí se zahrádkáři na dva tábory. Jeden hrdinně hlásí, že už si jeho sazenice hoví na venkovních záhonech, druhý se s hrůzou chytá za hlavu a prohlašuje, že dřív než po “zmrzlých” to nemá cenu. Jak to tedy je?

Radovat se v sezóně z obrovské úrody rajčat není taková utopie, jak by se mohlo zdát. Dokonce není složité si tuto oblíbenou zeleninu vypěstovat. Stačí si pamatovat pár milníků, díky nimž budete mít zdravé rostliny, které vás za úsilí bohatě odmění. A jedním z těch důležitých je i pikýrování.

Popáté se zahradním architektem Ferdinandem Lefflerem: nahlédneme do několika zahrad, probereme pěstování ovoce a zeleniny, úpravu teras a prvky, které na zahradě udělají radost dětem. A přidáme tipy k péči o trvalky a také zamyšlení nad udržitelností a šetrností vůči přírodě.

Mulčovací fólie, někdy také označovaná jako geotextilie, se dostává na přetřes už nějakou dobu. Nejčastěji na jaře, kdy zakládáme nové záhony a opečováváme starší zazimované. Než vyběhnete do obchodu, abyste si pořídili další plachtu z polypropylenu, zbystřete. Lehce ji totiž nahradíte přírodně a zadarmo.

Taková nenápadná zelenina to je, a přitom dokáže tolik potrápit. Určitě máte ve svém okolí i vy někoho, kdo si na mrkvi vylámal zuby a zařekl se, že si ji bude radši kupovat v obchodě. Přitom vypěstovat si luxusní mrkev není až tak těžké.

Listové saláty, ale také špenát nebo rukola, patří mezi ty druhy zeleniny, co dokážete pěstovat s menšími přestávkami celý rok. Na venkovních záhonech i (ne)kryté terase. Ať jste začátečník nebo zkušený zahrádkář.

Jahody jsou tolik oblíbené možná proto, že jde o první ovoce, které v sezoně na zahradě (a balkonech) sklízíme. Kdo se nechce zbytečně obrat o část úrody, měl by brzy zjara jahodníkům věnovat alespoň pár hodin péče.

První zcela jarní měsíc je tu a s ním také nové vydání Naší krásné zahrady. Je samozřejmě rozkvetlé, plné tipů na známé i zapomenuté květiny, bylinky i pěstování zeleniny. Poradí, jak se připravit na blížící se Velikonoce, i kde načerpat další inspiraci.

Tradice a zkušení zahrádkáři velí: rajčatová semínka vysejte do země na Josefa. Začátek druhé půlky března je totiž tak akorát na to, aby vám doma vyrostly silné sazenice, které zvládnete v teple opečovávat až do druhé poloviny května, kdy mohou na venkovní záhon.

Kdybychom vám položili otázku, jakou zeleninu považujete u Čechů za nejoblíbenější, nejspíš byste se trefili na první pokus do černého. Ano, jsou to rajčata a každý z nás jich za rok sní přes 12 kg.

Zahradnictví i květinářství jimi teď doslova překypují a doma nadělají pár týdnů spoustu parády. Řeč je o hyacintech, narciskách a dalších jarních cibulovinách v květináčích, interiérových truhlících nebo jiných nádobách. Co s nimi, až odkvetou? Rozhodně je nestříhejte!

Milovaná i zatracovaná. Někdo tvrdí, že je to takový plevel, že se ho snad ani nedá zbavit, jiní se o její pěstování pokoušejí roky a nedaří se jim. O rebarboře se rozhodně nedá říct, že by nám byla jedno. A takové rostliny máme rádi.

Borůvky potřebují kyselou a dostatečně vlhkou půdu. Proto se jim tak skvěle daří v lesích, a proto má také spousta zahradníků potíž s jejich pěstováním. Dají trochu víc práce než jiné drobné ovoce, určitě se je ale vyplatí na zahradě pěstovat. Nebo to minimálně zkusit.

Speciál Balkony a terasy shrnuje to nejdůležitější, co potřebujete k tomu, aby vám to na balkoně, na terase nebo za okny kvetlo od časného jara až dokonce sezony.

Jestli jste zkusili alespoň jednu sezónu zabořit ruce do země, nejspíš jste došli ke stejnému závěru jako my: na zahradě neexistuje univerzální řešení téměř na nic. Jsou sice obecná doporučení, většinou je ale potřeba celkem velké zapojení selského rozumu. A to platí i v případě výsadby stromů a keřů.

Ředkvičky patří mezi nejranější druhy zeleniny a když budete mít chuť a půjdete na jejich výsev chytře, můžete je sklízet téměř celý rok. A chtít byste měli, protože tyhle malé bulvičky jsou doslova zdravotním zázrakem.

Ceny zeleniny letí strmě nahoru, a tak není od věci přemýšlet i o pěstování té, kterou jste doteď možná přehlíželi. Třeba jsou to u vás právě brambory, které řada lidí nepěstuje proto, že na záhonech zaberou spoustu místa a v obchodě stály doteď s nadsázkou pár korun.

Mrkev je taková záhadná zelenina. Na pohled vypadá nenáročně, spousta zahrádkářů už si na ní ale vylámala zuby a její pěstování radši vzdala. Přitom pěstování mrkve není nijak složité, když víte, jak na ni.

Každý začátečník hltá rady zkušenějších. Jenže ne vždy se to musí vyplatit, zvlášť při naslouchání zahradnických rad. Než začnete slepě dělat to, co vaše teta na své zahradě na druhém konci republiky, vezměte v úvahu také pár zásadních drobností.

Průmyslově vyráběné postřiky na škůdce spatřily světlo světa až v průběhu 20. století. Naši prapředci se proto museli spoléhat na svůj důvtip, přirozené přírodní mechanismy a pozorovací smysl. Jestli se vám příčí používat na své zahradě chemické odpuzovače škůdců, pročtěte si tipy našich babiček a vyzkoušejte je v praxi.

Hnědé zlato, jak se kompostu také někdy říká, je poklad pro každého zahrádkáře. Malá ohrádka nebo nádoba dokáže během roku přeměnit kuchyňský a zahradní odpad na výživnou půdu pro rostliny. Zadarmo a bez větších nároků na vaši pozornost.

Cizí kočky na zeleninovém záhoně dokážou zvednout žluč nejednomu zahrádkáři. Ať jsou tito domácí mazlíčci jakkoliv roztomilí, když použijí jako záchod kyprou půdu s mladými saláty nebo ředkvičkami, rychle vám zkazí chuť. No jo, ale co s nimi?

Milujete rozkvetlé záhony, ale ne vždy se vše podaří podle vašich představ? Třeba vám pomůžou tipy našich předků. Měli spoustu domácích vychytávek, které fungovaly a pro nás mohou být zajímavou inspirací.

V dobách, kdy se naše babičky vdávaly a pořizovaly si první děti, byla vlastní zahrada hlavním zdrojem obživy. A proto bylo naprosto zásadní, jestli se něco urodí i kolik toho bude. Když se dnes zeptáte svých (pra)prarodičů, co a jak v mládí pěstovali, budete nejspíš překvapeni řadou neotřelých fint.

Koupili jste si novou pokojovku a teď váháte, co s ní? Nejjednodušší je postavit ji na parapet, trochu zalít a nechat být. Jenže to byste udělali stejnou chybu jako většina pěstitelů a za čas byste také mohli být překvapeni, že vaše okna zejí prázdnotou.

V létě si nasbíráme, co potřebujeme na zahradě nebo balkoně, v zimě si zajdeme zeleninu nakoupit do supermarketu. Jenže naše babičky supermarkety neměly a celý rok musely vyjít z toho, co si vypěstovaly nebo dokázaly směnit se sousedy.

Těžko byste hledali místnost, která bude pro pokojovky větší výzvou než je kuchyň. Neustále se měnící teplota, vlhkost i proudění vzduchu zvládnou jen ti nejodolnější jedinci. Ale nebojte, existuje pár rostlin, které tuhle misi s přehledem zvládnou.

Zahradničení jako hobby už dávno není doménou našich babiček. V posledních letech stále přibývá mladých, kteří si uvědomují, že pěstovat si vlastní zeleninu nebo květiny je praktická radost. A spousta z nich se dělí o své zkušenosti na internetu.

Zeleň na oknech nám přináší klid, čistí vzduch a je pohlazením pro oči. Jestli ale vaši domácnost obývají kromě dospělých také malé děti nebo rodinní mazlíčci, vybírejte pokojovky obezřetně. Spousta z nich obsahuje jedovaté látky, a tak není radno je ochutnávat.

Je až legrační, kolik lidí o sobě říká, že nezvládnou péči o pokojové rostliny, protože je neumí pravidelně zalévat. Přitom stačí sáhnout po těch, co si nelibují ve vlhku a zálivku ocení opravdu občas. Vybrali jsme 3 nejodolnější pokojovky, které přežijí i vaši několikatýdenní dovolenou.

Letos to udělala většina lidí: stáhli jsme doma topení o dva, tři stupně, abychom ušetřili na energiích... Všimli jste si, že se hned začala víc rosit okna? Využijte větší vlhkost v interiéru jako přednost pro pěstování vybraných druhů pokojových rostlin.

Jasně, úplně nejrychlejší zeleninou jsou naklíčená semínka, tzv. microgreens, která si řada zahradníků pěstuje v době vegetačního klidu. Jsou sice skvělým zdrojem vitamínů, ale tentokrát bude řeč o opravdové zelenině.

Někdo může považovat používání lidských výkalů na zahradě za mírně řečeno výstřední úlet, pravdou ale je, že jde o nejlevnější a nejdostupnější hnojivo, které naši předci bez váhání používali.

Příroda spí a svádí to k tomu, abychom spali i my zahradníci. Jenže staré známé přísloví říká, že komu se nelení, tomu se zelení. A letošní mírný leden k aktivitě na zahradě přímo vybízí.

Téměř všichni, kdo mají na okně pár květináčů s pokojovkami, řeší každou zimu stejný problém - bílý povlak na substrátu. Je potřeba se jím trápit nebo ho můžete pustit z hlavy? Ve hře jsou obě možnosti.

Co Čech, to pěstitel rajčat, paprik a okurek. Tuzemské zahrádky vypadají často svým obsahem jako přes kopírák, přitom existuje tolik druhů zeleniny, která by stála za pokus. Co letos vypěstovat a ochutnat něco méně tradičního? Tyhle 3 druhy zeleniny by se vám mohly líbit. A chutnat.

Leden s únorem sice patří mezi klasické zimní měsíce, ale i během nich, když zem zrovna není zmrzlá na kost, můžete vesele vysévat a sázet, navíc začíná čas předpěstování. Co vše je začátkem roku možné?

Štědrovečerní večeře je ten okamžik, ke kterému se upíná pozornost nás všech. Pro dospělé je to zakončení předvánočního stresu, pro děti vrchol těšení se na Ježíška. A důležitosti sváteční večeře by měla odpovídat i výzdoba stolu.

Máloco dokáže vyvolat tolik vzpomínek jako vůně. A Vánoce voní u každého z nás jinak. Někdo je má spojený s vůní vanilkového cukru, u jiného převažuje vůně hořících prskavek, všem ale naskočí vzpomínky na Štědrý den, jakmile ucítí purpuru.

Fronty v obchodech narůstají do nepředstavitelných rozměrů a vy už stejně nevíte, co kupovat pod stromeček? Řešení je nasnadě: zapojte fantazii a vlastní ruce. Ručně vyrobené dárky nemusí být nic složitého, radost přitom udělají větší než kupovaná věc. Chcete pár tipů?

Taky u vás na zahradě nasněžilo? Než se začnete chytat za hlavu ze vší té práce, co vás teď čeká, poskočte si radostí. Zasněžená zima je totiž pro zahradu požehnání, na rozdíl od holomrazů. Na co je teď ta správná chvíle a s čím vám může sníh pomoci?

Orchideje sice pochází z tropických oblastí, ale to nebrání tomu, abychom je u nás pěstovali jako pokojovky a kochali se jejich barevnými voňavými květy. Spousta lidí dělá při péči o ně zásadní chyby, a pak rostliny neprospívají, žloutnou jim listy a málo kvetou.

Nachlazení, viróza nebo zánět dýchacích cest jsou onemocnění, která k podzimu a zimě patří. Než vyběhnete k lékaři pro zázračné pilulky, zkuste se rozhlédnout doma a na zahradě, jestli nenajdete úlevu na záhonech nebo na parapetu.

Kdybychom měli ukázat na jednu jedinou věc, která je symbolem Vánoc, bude to stromeček. Je jedno, jestli si zdobíte umělý, živý, v květináči nebo si doma naaranžujete jen pár větví, dárky je prostě potřeba pod něco položit.

První adventní neděle je tu a vy jste s hrůzou zjistili, že nemáte koupený věnec ani vyzdobený stůl? Nepanikařte, existuje způsob, jak svůj domov přeladit na vánoční vlnu během chvilky a nemusí vás to stát skoro ani korunu.

Tak jako je káva za určitých okolností prospěšná lidskému tělu, prospívají i její zbytky rostlinám. Jen musíte vědět, jak s kávovým lógrem nakládat, aby rostlinám udělal dobře.

S prvním mrazem řada bylinek pomrzne, jednoleté odejdou úplně, část víceletých se zatáhne do země a čeká na jaro a ke sběru venku tak zůstanou jen otužilci. Jak si zajistit přísun čerstvých bylinek i v zimě? Zaměřte se na jejich pěstování doma, možností máte hned několik.

Kdo má slepice, dává drcené vaječné skořápky jim jako doplněk stravy. Většina lidí je ale vyhazuje do koše a ochuzuje se tak o hotový poklad pro půdu i rostliny. Jak můžete skořápky z vajec využít na zahradě?

Možná jste se setkali s názorem, že listí z ořešáku nepatří do kompostu, stejně jako skořápky z ořechů. S tímto tvrzením naprosto souhlasíme, ale důvodem je především to, že zvlášť pro skořápky existuje mnohem lepší využití.

Zamilovali jste si pěstování jahod v truhlíku na balkoně? Abyste o opečovávané rostlinky přes zimu nepřišli, věnujte jim teď o něco víc pozornosti. Květináč nebo truhlík je totiž před mrazem neochrání.

Jahody jdou relativně snadno pěstovat, a tak není divu, že zdobí skoro každou českou zahradu. Za množství sladkých plodů, kterými nás zásobují v létě, si zaslouží aspoň pár hodin naší pozornosti před zimou.

Oblíbené gladioly hýří barvami, jsou snadné na pěstování, ale v našich zeměpisných šířkách jen výjimečně přezimují v záhoně. Jestli se chcete z jejich nádherných květů radovat i za rok, ještě teď je vyndejte ze země.

Maliníky jsou většinou velmi nenáročné rostliny, které plodí i několikrát za sezónu jak o život. Aby to tak bylo i příští rok, věnujte jim právě teď trochu péče. Není to složité a stojí to za to.

Trochu zapomenuté jiřiny zažívají svůj comeback. I když vyžadují trochu víc péče, odmění se za ni množstvím květů a zkrášlí městskou zahrádku i venkovský dvorek. Jestli jste jim také propadli, je nejvyšší čas se o ně před zimou postarat.

Česnek je zeleninou, která nechybí snad v žádném jídle. Jeho ceny v obchodech nejsou nejnižší, navíc pochází často z Číny a bývá chuťově nevýrazný. Na zahradě si ho přitom vypěstujete velmi snadno a dokonce v něm můžete být soběstační.

Jablek je letos tolik, že se tomu až nechce věřit. Čeští sadaři proto ve velkém nabízejí levné samosběry a menší zahradníci horlivě vymýšlejí, jak s tím požehnáním naloží. Patříte mezi ně? Tak čtěte dál.

Kdo by nemiloval červené sladké jahody, které jsou pro většinu z nás synonymem léta… Jestli je chcete sklízet příští rok ze své zahrady, je nejvyšší čas vysadit sazenice do země. Pusťte se do toho s námi krok za krokem.

Levandule sice pochází ze Středomoří, těžko bychom ale u nás hledali zahrádku, na které by nebyla. Vysazená v záhoně vydrží i 20 let, překvapivě jí neuškodí ani mrazy, pokud ji dobře zazimujete, ale naprosto zásadní je pro ni správný střih.

Bolest hlavy je často urputná, velmi nepříjemná a omezující. Než sáhnete po lécích tlumících bolest z lékárny, vyzkoušejte pomoc přírodní cestou. Migrénovník je nenáročná trvalka a jak už název napovídá, od bolestí hlavy dokáže ulevit.

Belamcanda chinensis, po česku angínovník, je původem z východní Asie, kde si libuje v tropickém prostředí. Bylinu, kterou miluje tradiční čínská medicína, jsme si zamilovali i u nás. Jako venkovní okrasu i babskou pomoc při bolesti v krku.

Ideální čas na sklizeň dýní nastává v srpnu a končí v říjnu, těsně před nástupem mrazů. Pokud se je chystáte skladovat, dejte si pozor na to, abyste sklízeli opravdu plně vyzrálé plody. Jinak vám ve sklepě vydrží jen chvilku.

Mulčovací folie, geotextilie nebo netkaná textilie jsou různé názvy pro jednu zahradnickou pomůcku: plachtu, co se položí na zem, aby zabránila růstu plevele. Oblíbená je u profesionálních zahradníků i hobby zahrádkářů. Ale není všechno zlato, co se třpytí…

Určitě už jste někdy slyšeli o tom, že se nevyplácí pěstovat na jednom místě stále stejnou plodinu. Naplánujte si příští sezónu už teď, dočkáte se bohatší a kvalitnější úrody.

Šípky jsou snad nejznámější přírodní zásobárnou vitaminu C. Když je nasbíráte a nasušíte teď, budou vám celou zimu pomáhat předcházet virózám. Stačí spojit pomalou procházku s jejich sběrem a máte vystaráno.

Většina zahradníků dělá na podzim jednu zásadní chybu: sklidí ze záhonů úrodu a nechá je ležet ladem. Přitom je můžete už teď připravit na jaro a získat tak časový náskok i připravit podmínky pro lepší úrodu.

Všichni máme někdy sklony k impulzivním nákupům a zahrada není výjimkou. Kdo jim podlehne, často pak řeší problém, kde všechny zahradní pomocníky uskladnit. Přitom k obhospodaření záhonů stačí jen minimalistická výbava.

Až ze skleníku sklidíte poslední zeleninu, můžete se v klidu vrhnout na jeho zazimování. Teď na podzim je to praktičtější, protože na zahradě už není tolik práce a zjara nebudete vědět, kam dřív skočit.

Pěstovat bylinky je radost. Většinou se jim skvěle daří i bez našeho většího přičinění, ale spousta zahradníků tápe, kdy je sklízet a hlavně, jak je skladovat, aby byly i v zimě voňavé.

Mulčovací fólie, nebo také geotextilie, černá fólie, netkaná textilie… je velmi oblíbeným prvkem v zahradách. Rádi s ní pracují profi zahradníci i drobní zahrádkáři, protože zabraňuje růstu plevele a ušetří hodně práce. Jenže není všechno zlato, co se třpytí.

Dřív nebo později vyčerpá každá hrnková rostlina živiny nebo se rozroste tak, že už se do stávajícího květináče nevejde. Jak poznáte, kdy je čas na přesazení a jak to udělat, aby to zeleni prospělo a neublížilo?

Házíte odkrojené zbytky zeleniny a ovoce na kompost nebo v horším případě do bioodpadu? Děláte velkou chybu. Díky nim můžete ušetřit v kuchyni i na zahradě spoustu peněz. Vyzkoušejte několik chytrých fíglů a budete sami překvapeni.

Na záhonech to teď ještě hýří všemi barvami, zelenina vesele dozrává, ale nenechte se ošálit. Ranní mrazíky se nezadržitelně blíží, a tak je čas začít plánovat, kdy sklidit kterou zeleninu, aby to nebylo brzy ani pozdě.

Pipláte si je od semínka nebo sazenic, pravidelně je vyštipujete, zaléváte, chráníte před plísní bramborovou, ale nakonec část úrody rajčat popraská. Čím to je? Většinou za to může voda. Tedy náhlá přemíra zálivky v době, kdy už má rostlina nasazené plody. Zalévat totiž tuhle plodinu správně je tak trochu věda.

Červená řepa možná není tak sexy zeleninou jako šťavnatá rajčata, ale když jí dáte na zahradě šanci, ukáže vám, že je jedním z nejvděčnějších a nejzdravějších zeleninových druhů.

První jarní číslo roku 2024 je tady! Na co se v březnové Naší krásné zahradě můžete těšit?

V letních vedrech nad 30 °C a dlouhých týdnech bez deště trpí nejen lidé, ale i vegetace. Záhony a květináče nejspíš bez problémů ohlídáte, s trávníkem už to bývá horší. A tak nejsou výjimkou zahrady, které zdobí anglický trávník s nevzhlednými vypálenými skvrnami od sluníčka a jejich majitelé se chytají za hlavu.