Naše babičky věděly moc dobře, že když se jim nepodaří úrodu dlouhodobě uchovat, nebudou mít co jíst, případně směňovat. My sice máme tu výhodu, že si pro čerstvou zeleninu i ovoce můžeme i v zimě skočit do obchodu, ale proč se neradovat z vlastních výpěstků co nejdéle…
Jak připravit zeleninu a ovoce na skladování
Jde tak trochu o špinavou práci, ale bez patřičné přípravy se ovoce i zelenina rychle zkazí. Mějte na paměti, že pro skladování jsou použitelné jen takové kusy ovoce a zeleniny, které jsou úplně zdravé, bez známek hniloby, natlučení nebo napadení škůdci. Plody, které sklidíte špinavé, umyjte a osušte - jednak proto, abyste ověřili, že jsou zdravé, a také abyste eliminovali možnost, že v místech, kde zůstane zaschlá zemina, vznikne plíseň.
Jak nejlépe uchovat zeleninu
Kdo disponuje sklepem, má skoro vyhráno. Nejlepší je chladný (s ideální teplotou 8 - 12 °C) a vlhčí (85 - 90 %). V takovém se bude líbit třeba kořenové zelenině a tvrdému ovoci, v takových podmínkách zvládnete úrodu udržet v konzumovatelném stavu i několik měsíců.
Nemáte sklep? Ještě není nic ztraceno! Dobře poslouží i chladná spíž nebo odvětrávaná spižní skříň v kuchyni. Ideální je, pokud v takovém prostoru dokážete regulovat vlhkost.
Velkou alchymií je i světlo. Některé druhy sice potřebují alespoň trochu světla, aby dále dozrávaly (jde především o ovoce, třeba hrušky nebo jablka), ale většinou je vhodnější (téměř) úplná tma. V té se totiž dozrávání zpomaluje a prodlužuje se tak životnost plodů.
Jak správně skladovat mrkev a jiné druhy zeleniny
Možná si teď říkáte, že sklepem se vše vyřeší. Z velké části sice ano, ale ani tak nemáte vyhráno. Každý druh zeleniny (i ovoce) má trochu jiné požadavky na skladování a čím víc se jejich ideálu přiblížíte, tím zvýšíte šanci na dlouhodobé skladování. Pojďme si říci pár příkladů nejčastěji uchovávaných druhů zeleniny:
- Brambory: pro skladování brambor je nejlepší temný, chladný prostor s teplotou okolo 4–8 °C a vysokou vlhkostí. Nesmí být vystaveny světlu, jinak zezelenají a stanou se toxickými. Skladujte je v kartonových krabicích nebo papírových pytlích, které umožňují dýchání.
- Cibule a česnek: by měly být skladovány v suchém, dobře větraném prostoru, ideálně na síťovaných poličkách nebo zavěšené ve svazcích, tak, aby kolem nich mohl proudit vzduch.
- Kořenovou zeleninu (mrkev, ředkvičky, řepa) skladujte v bednách s rašelinou nebo vlhkým pískem.
- Dýně a tykve: potřebují suché, klidně trochu teplejší prostředí s teplotou okolo 10–13 °C. Nejlépe se skladují na plochých a měkkých površích, kde nehrozí vznik otlaků.
- Rajčata: Nezralá rajčata mohou dozrát při pokojové teplotě na kuchyňské lince, někdo je uchovává i v uzavřené krabici bez přístupu světla. Jakmile dozrají, můžete je přesunout do chladnějšího prostředí s teplotou kolem 12–14 °C, aby vydržela déle. Nepokládejte je na sebe, aby nedošlo k jejich poškození a nikdy je nedávejte do ledničky.
O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
