Broskvoně plodí na jednoletých výhonech. Cílem řezu tedy je vytvořit otevřenou korunu s bohatým plodonosným obrostem. K tomu je dobré umět rozlišit různé typy výhonů.
Bobkovišeň je stálezelený keř s velkými kožovitými listy, který poměrně rychle roste a vyžaduje proto každoroční řez. Zatímco ale jarní řez má spíše ošetřující charakter po prodělané zimě, podzimní řez udržuje keř v požadovaném tvaru.
Cibule lilií se vysazují obvykle v září až říjnu. Při pozdější výsadbě ale mohou špatně kořenit a vymrzat, proto je možné je s ohledem na pozdější kvetení lilií sázet i na jaře, a to už od konce března.
Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Ředkvičky jsou nenáročné a od výsevu do sklizně jejich bulviček uplyne jen několik týdnů. Jakmile tedy záhony oschnou, můžete se pustit do zpracování půdy a připravit ji na nadcházející výsev.
Půvabné květy kdoulovce těžko přehlédnete: objevují se časně zjara, kdy je zahrada ještě holá. Přes léto na něj možná zapomenete, ale na podzim vás přilákají vonné plody.
Slimáci a plzáci vyhledávají hlavně mladé listy, které ještě nejsou příliš tuhé. Oblíbenou pochoutkou jsou pro ně proto malé semenáče a právě rašící rostliny. Pokud o ně nechcete přijít, připravte se na obávané plže předem.
Všechno, co ze zahrady odeberete, byste do ní měli také vrátit. Ať už tedy sklízíte úrodu, prořezáváte dřeviny, sečete trávu nebo řežete květy do vázy, vždy byste měli rostlinám jejich ztrátu kompenzovat dodáním živin.
Pro každoroční bohaté kvetení odrůd plaménku vlašského je nutný pravidelný zpětný řez. Někteří odborníci jej vzhledem ke stále mírnějším zimám doporučují už koncem podzimu, můžete jej však provést i na přelomu února a března.
Kupujete-li osivo letos, je klíčivost zaručena do konce roku, který je uveden na sáčku. Schováváte-li si však semena z loňského či předchozího roku nebo máte vlastní semena, ověřte si, zda má smysl je vysévat – podrobte je testu klíčivosti.
