Květináčový efekt zničí i ten nejkrásnější javor: Chyba, kterou dělá při výsadbě stromů 9 z 10 lidí
Listopad přeje výsadbě stromů – proč se do toho pustit ještě letos
Výsadba stromů je stále možná, a to i během listopadu. Díky tomu, že ta pravá zima nastupuje vždy o něco později, prodlužuje se tak doba, kdy je možno stále vysazovat nové dřeviny. Stále tedy můžete vysazovat listnaté stromy, jehličnany s balem, keře, ale i ovocné stromy. Při výsadbě si ale dejte pozor na tři zásadní věci, které, pokud jenebudete brát v potaz, mohou stromek zničit.
3 fatální chyby při výsadbě stromů
Chyba číslo 1: Květináčový efekt zničí strom dřív, než zakoření
O květináčovém efektu jste určitě již někdy slyšeli a zcela možná jej máte zafixovaný pouze u trvalek. Jenže, tento negativní jev je velmi aktuální právě i u stromů. Květináčový efekt vzniká ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že stromek je zapěstovaný v květináči a díky nedostatku místa v nádobě se jeho kořeny stáčejí kolem dokola. Tyto kořeny musíte při výsadbě uvolnit a nasměrovat, jinak se dřevině na novém stanovišti nebude dařit, protože správně nezakoření.
Jak správně připravit jámu, aby kořeny mohly růst do hloubky
Druhým důvodem, proč vzniká květináčový efekt je, že nemáte dostatečně připravenou jámu, pro nově vysazovaný stromek, kde chybí kyprá půda. Kořeny nově vysazeného stromu tak dorostou až k nezkypřené půdě, tzn. ke stěně výsadbové jámy a začnou se podél ní stáčet do kruhu. Nechce se jim totiž prorůstat do té „horší“ půdy, která je kolem nich. Abyste se tomuto jevu vyhnuli, pomáhá jednak správný tvar jámy, ten by měl být nepravidelný – hranatý. Dalším preventivním opatřením je smíchat okolní půdu s kompostem v poměru 1:1 tak, aby přechod mezi „lepší“ a „horší“ půdou v jámě byl co nejvíce plynulý. Díky tomu pak budou mít kořeny motivaci pronikat i do okolních vrstev a strom tak lépe zakoření.
Chyba číslo 2: Vzduchová kapsa odřízne kořeny od živin
Problém vzniklé vzduchové kapsy spočívá v tom, že tenké kořínky se nedostanou k živinám, ani k vodě a zasychají. Postupně pak odumře celý strom. Právě z toho důvodu je důležité, aby při výsadbě zemina ke kořenům dobře přilnula a v jámě nezůstala žádná prázdná místa. Kořeny proto zasypáváme jemnou zeminou, bez hrudek. Zeminu kolem balu dobře upěchujeme a jakmile máme stromek vysazený, ještě kolem kmínku zeminu ušlápneme. Budete-li vysazovat větší stromek, je lepší, pokud to provedete ve dvojici. Jeden stromek drží v jámě tak, aby všechny kořeny byly rovnoměrně rozprostřené na dně jámy a druhý přihazuje zeminu, kterou postupně upěchovává.
Chyba číslo 3: Bez ochrany stromu vám zbyde jen okousaný kmínek
Jestliže jste zažehnali problém s květináčovým efektem a nemáte kolem kořenů vzduchovou kapsu, stále je zde ještě jedna věc, kvůli které vysazený stromek nepřežije. Máte-li zahradu poblíž pole nebo někde na samotě a nemáte ho oplocený, je velká pravděpodobnost, že vaše stromky navštíví divoká zvěř. Srny a zajíci jsou sice fotogenická zvířátka, ale ne na vaší zahradě. Kůru stromů okusují ani ne tak z hladu, ale proto, že jim chutná. Jako vhodná ochrana proti mlsným zoubkům slouží buď králičí pletivo, které musíte omotat kolem kmínku alespoň dvakrát, a to až do výše 1,5 metru. Běžně zakoupíte také samosvorné ochrany stromů, které jen natáhnete kolem kmínku a drží samy a stojí pár korun.
Výsadba stromů má svá pravidla, která se dozvíte v naší galerii.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
