Zasadila jsem okrasnou rostlinu a málem tím zabila psa. Krása, která se změnila v noční můru
Okrasná rostlina, která měla být ozdobou… a stala se hrozbou
Den, kdy jsem ji zasadila, jsem se cítila skoro jako zahradní bohyně. Rukavice, lopatka, trochu kompostu a hluboké uspokojení z pocitu, že dělám něco pro duši. Oleandr se okamžitě tvářil, že mu to v zemi sluší. Listy lesklé, pupeny napnuté, všechno dokonalé. A pak tam byl Max. Můj čtyřnohý zahradní inspektor, který považuje každý nový prvek za výzvu ke kontrole čenichem a zuby.
Když jsem později z okna zahlédla, jak si Max u rostliny něco ochutnává, ještě jsem se usmála: „To bude mít plnou tlamu hlíny.“ Jenže to nebyla hlína. A ten úsměv rychle zmrznul.
Tip redakce: Předtím, než zasadíte jakoukoli okrasnou rostlinu, ověřte si, zda není toxická pro psy, kočky nebo malé děti. Krása někdy doslova zabíjí.
Krása, která zabíjí: Oleandr není květina pro každého
Večer se Max začal chovat divně. Nejdřív jen víc slintal. Pak odmítal jídlo, chvěl se, a dokonce měl problém stát. Nejdříve mě napadlo, že se přejedl traviny nebo chytil virózu. Ale pak mi to došlo. Okrasná rostlina!
V rychlosti jsem zagooglila „oleandr pes otrava“. A během pěti sekund mi spadla brada. Oleandr obsahuje kardioglykosidy. Látky, které ovlivňují srdce. Jediný list může být pro malého psa smrtelný. A já tenhle jed zasadila na zahradu, kde se můj pes pohybuje s naprostou volností.
Tip redakce: Pokud pes nebo kočka okusí podezřelou rostlinu, ihned volejte veterináře. Nepokoušejte se vyvolávat zvracení bez odborné konzultace. U některých rostlin to může stav ještě zhoršit.
Noční jízda o život: Jak jedovatá rostlina málem zabila mého psa
Byla to ta nejdelší jízda do veterinární kliniky, jakou jsem kdy zažila. Max ležel na sedadle, já brečela a v hlavě mi jelo jediné: „Zabila jsem psa kvůli květině.“ Veterinářka se mě hned zeptala: „Nevíte, jestli neokusil něco z rostlin?“ Přiznala jsem se. „Oleandr,“ vydechla jsem a ona jen přikývla.
Následovaly kapačky, monitoring srdce, injekce a nekonečné hodiny čekání. Když se Max druhý den zvedl a zavrtěl ocasem, málem jsem se rozplakala znovu. Tentokrát radostí. Přežil.
Tip redakce: Uchovávejte číslo na pohotovostního veterináře uložené v mobilu. Když jde o otravu, rozhodují minuty. A nikdy nepodceňujte slova „jen okrasná rostlina“.
Ponaučení, které stojí za zapamatování: Ne každá krása je bezpečná
Dnes, když procházím zahradou, už se jen ohlížím na prázdné místo po oleandru. Mám ho stále. Ale v květináči vysoko na polici, kde se k němu Max nedostane. Krásu si nechávám, ale s respektem. Už chápu, že okrasná rostlina neznamená neškodná.
Oleandr, difenbachie, cesmína, filodendron, azalka. To jsou rostliny, které mohou být pro zvířata (a někdy i pro lidi) velmi nebezpečné. A přesto jsou běžně prodávané bez varování.
Max je dnes zdravý a šťastný. A já? Při každém nákupu nové květiny se ptám: „Jak moc by tohle mohlo zabít psa?“ Možná to zní přehnaně, ale když jednou zažijete, jak nevinná rostlina ohrozí člena rodiny, už na to nikdy nezapomenete.
Tip redakce: Pokud chcete krásu bez rizika, vybírejte netoxické druhy. Např. africkou fialku, juku, bazalku, nebo begónii. Zahrada může být nádherná. I bez smrti v pozadí.
Shrnutí a varování na závěr: Ověřte si, co sázíte dřív, než bude pozdě
Zasadit okrasnou rostlinu může být příjemný zážitek. Dokud nezjistíte, že ta samá krása může být tichým jedem. Oleandr je ukázkový příklad, že estetika a bezpečí se někdy perou. Tento příběh skončil dobře. Ale jen díky rychlé reakci. Máte domácí mazlíčky a zahradu nebo byt plný rostlin? Pak si dejte práci zjistit, co vlastně pěstujete. Protože někdy je jen květina mnohem víc, než byste chtěli.
